Díky mnohaletým zkušenostem v oboru vodohospodářských staveb se společnost již tradičně podílí na realizaci nejrozsáhlejších a nejsložitějších akcí. Nejlepším dokladem těchto slov je další z náročných staveb, kterou společnost Čermák a Hrachovec provádí v současné době. Touto stavbou je akce s názvem: „Vybudování protipovodňových opatření na stokové síti v oblasti Karlína.“ Investorem akce je Pražská vodohospodářská společnost a. s., dodavatel díla je sdružení společností Čermák a Hrachovec a. s. a Pragis a. s.
Zajímaly nás bližší podrobnosti a parametry akce. Spojili jsme se proto s obchodním manažerem společnosti Čermák a Hrachovec, panem Ing. Ivanem Grinem. Toho jsme se v úvodu zeptali, jaké důvody vedly investora k rozhodnutí zahájit stavební práce v oblasti Karlína, Šaldovy ulice a Rohanského ostrova. Ten k tomu říká:
Stávající sběrače v Šaldově ulici v úseku od křižovatky s ul. Sokolovská po napojení do kmenové stoky B včetně navazujícího úseku kmenové stoky B jsou v současné době již nekapacitní. Ve výhledu dojde v povodí kmenové stoky B k zásadním změnám, zejména ke zrušení několika dnes již nevyhovujících (technicky i ekologicky) odlehčovacích komor. Z těchto důvodů byl již zkapacitněn úsek kmenové stoky B na Rohanském nábřeží.
Jaký účel má stavba v budoucnu plnit?
Projekt řeší výstavbu opatření na stokové síti v oblasti Prahy 8, Karlína v prodloužení ul. Šaldova až k pravému břehu Vltavy. Účelem celé stavby je protipovodňová ochrana (PPO) stokové sítě před zaplavením z recipientu a za běžného provozu pak zlepšení jakosti vody v recipientu a snížení objemu přepadlých vod za srážkových událostí v povodí kmenové stoky B nad Karlínskou shybkou. Soubor opatření vylepší i stávající zhoršené odtokové podmínky na stokové síti v oblasti Karlína.
Je stavba součástí širšího řešení protipovodňové ochrany hlavního města Prahy?
Ano. Navrhované řešení respektuje návrhy schváleného Generelu odvodnění hl. m. Prahy z roku 2001, v němž jsou zahrnuta protipovodňová opatření navržená po zkušenostech z povodní, které postihly hlavní město v srpnu roku 2002.
Vybudování jakých stavebních objektů stavba předpokládá?
Stavba zahrnuje výstavbu nové odlehčovací komory, stoky segmentového kruhového profilu DN 3200 v délce 79 m, segmentového kruhového profilu DN 2000 v délce 120 m, zděné výpusti kruhového profilu DN 3200 v délce 39 m, dostavbu technologického centra nad hradidlovou. Toto je jen výčet hlavních stavebních celků. Samozřejmě součástí stavby jsou i další stavební celky, které jsou bezpodmínečně nutné zbudovat pro funkčnost celého PPO.
V čem dle vašeho názoru spočívá největší zajímavost stavby?
Z mého pohledu se jedná o zcela unikátní výstavbu protipovodňových opatření v intravilánu hlavního města Prahy za použití velkých segmentových kruhových profilů DN 2000 a DN 3200. Pro výstavbu bylo použito speciální potrubí „sendvičového“ typu z oceli, čediče a betonu. Tato kombinace tohoto typu potrubí je prvně použita na území České republiky a jsme velmi rádi, že naše společnost je součástí této stavby.
Jaké si stavba vyžádá stavební náklady?
„Celkové opatření sestává z několika dílčích objektů, jejichž souhrnné realizační náklady se pohybují v objemu cca 160 mil. Kč,“ uzavírá naše setkání ing. Grin ze společnosti Čermák a Hrachovec a. s.
Děkujeme za rozhovor
a srdečné přijetí
Ivo Románek
