Dále provádí kompletní dodávky kanalizačních řadů a přípojek z klasických i nových materiálů v otevřených výkopech a štolách, rekonstrukce stávajících kanalizačních sítí s využitím bezvýkopových technologií, veškeré objekty na stokové síti a likvidaci havárií kanalizace. Realizuje také výstavbu komunikací a podzemních staveb. Ve své činnosti společnost úspěšně pokračovala také v uplynulém roce, kdy dokončila hned několik významných zakázek. S některými z nich bychom vás nyní rádi blíže seznámili.
Stavba páteřní stoky A2 pro odkanalizování Cholupic
Pro někoho může být tato informace poněkud překvapivá, nicméně i v hlavním městě stále existují oblasti, kde se občané nemají možnost připojit na kanalizační síť z důvodu plné kapacity stávajících pobočných čistíren nebo úplně chybějící kanalizační sítě. Až donedávna mezi ně patřily také Cholupice. Obyvatelé této městské části se však dočkali koncem loňského roku změny, když byla dokončena stavba nové splaškové kanalizace. Doposud přitom museli vyvážet své jímky pomocí odpadních vozů. Tato investice tak po mnoha letech usnadní život téměř deseti tisícům obyvatel. Odpadní vody z této oblasti jsou nyní nově svedeny na Ústřední čistírnu odpadních vod v Praze – Bubenči.Nová páteřní stoka vedoucí do Cholupic měří přibližně 2,5 kilometru, přičemž zhruba čtvrtina stavby byla realizována takzvanou bezvýkopovou metodou. Součástí stavby bylo vybudování gravitační stokové sítě o délce 745 metrů v ulicích v Hájkách, Točenská, Dolnobřežanská, Malá Lada a K Ladům, a výtlačných řadů tlakové kanalizace o délce 746 metrů v ulicích Podchýšská a U Obce. Za účelem napojení a zprovoznění vybudované stoky A2 byla nově vystrojena stávající čerpací stanice v Cholupicích v ulici U Poustek. Kromě uvedení povrchů do původního stavu byla v ulicích Podchýšská a Hornocholupická provedena také kompletní rekonstrukce povrchů. V ulici Hornocholupická bylo rovněž vybudováno nové výpustní místo pro potřeby PVK. Součástí této stavby bylo i vybudování vodovodního řadu v ulicích Podchýšská a U Obce o celkové délce 670 m. Původní termín dokončení byl prodloužen kvůli extrémně nepříznivým geologickým podmínkám v úseku, kde byla použita bezvýkopová technologie, tzv. mikrotuneláž, při níž jsou roury protlačovány ze startovací jámy do cílové. V projektu se počítalo s horninami určité tvrdosti, na základě čehož byla zvolena technologie odpovídajícího typu. Po zahájení prací se však ukázalo, že horniny mají výrazně vyšší tvrdost, a proto bylo nutné provést další geologický průzkum a používanou technologii upravit. Nakonec byly práce prováděny dvěma způsoby: část pomocí trhacích prací a zatlačováním ocelového potrubí DN 1000 (DN – vnitřní průměr potrubí udávaný v mm), další úsek pak pokračoval metodou vrtání strojem Herrenknecht s betonovým potrubím DN 800. Stavba byla zahájena na konci roku 2020 a investorovi PVS a.s. byla předána v listopadu 2024.
Modernizace ČOV Kladno-Vrapice
Pracovníci společnosti Čermák a Hrachovec v uplynulém období také úspěšně realizovali projekt intenzifikace a rekonstrukce ČOV Kladno–Vrapice.Předmětem zakázky byly stavebně-montážní práce na rekonstrukci a intenzifikaci čistírny odpadních vod. Navrženým řešením došlo k navýšení průtoku odpadních vod čistírnou a zvýšení kapacity ze stávajících 76 000 na 99 900 ekvivalentních obyvatel (EO). Stavba zahrnovala rekonstrukci některých stávajících objektů a výstavbu nové, třetí linky biologického stupně čištění. Nové technologie zajistí efektivnější čištění a ochranu životního prostředí.Nová linka tvoří kombiblok dosazovací nádrže DN III, kolem níž jsou v prstenci uskupeny nádrže Denitrifikace I, Regenerace kalu, Denitrifikace II, Nitrifikace a sdružený objekt čerpací stanice přebytečného a vratného kalu, dmychárny a elektro rozvodny.V rámci intenzifikace byl západně od usazovacích nádrží realizován objekt separace obsahu tlakosacích vozů. Kalové hospodářství bylo doplněno o uskladňovací nádrž vyhnilého kalu, která slouží k vyrovnání přítoků z vyhnívacích nádrží na odvodnění kalu. Dále byla doplněna stavební elektroinstalace, osvětlení, měrný objekt na odtoku z retenční nádrže, technologická elektroinstalace a měření ASŘTP, rekonstrukce trafostanice, propojovací potrubí, areálové komunikace a terénní úpravy areálu.Modernizace ČOV Kladno– Vrapice byla zahájena v letních měsících roku 2023 a objednateli Vodárny Kladno-Mělník a.s. byla stavba předána v listopadu 2024. Nyní zde probíhá roční zkušební provoz, v jehož rámci se vyhodnocuje plnění parametrů stanovených stavebním povolením.
Kabelový tunel KT Rohan
Bouřlivý rozvoj některých městských částí a jejich zvyšující se požadavky na dodávku elektrické energie spolu s nedostatkem místa pod chodníky či komunikacemi, kde je podloží doslova prošpikováno stávajícími inženýrskými sítěmi, jsou v Praze důvodem pro výstavbu nových kabelových tunelů. Toto řešení je sice nákladné, ale v dnešní době prakticky nezbytné. Umisťování kabelových vedení do kabelových tunelů nebo kolektorů má navíc své nesporné výhody i z hlediska ochrany páteřních vedení tělesem tunelu, možnosti nepřetržité kontroly, vyšší přenosové kapacity oproti kopané trase a možnosti zajištění okamžitého servisního zásahu bez nutnosti uzavírek komunikací a výkopových prací. Tím je zajištěna maximální spolehlivost distribuční sítě a dodávka elektrické energie pro koncové odběratele s minimálními výpadky. V této oblasti společnost Čermák a Hrachovec dokončila další etapu komplexu kabelového tunelu Karlín, pracovně nazývanou KT Rohan. Nachází se v katastrálním území Praha 8 - Karlín a navazuje na již dokončené dílo v místě šachty J37 nedaleko křižovatky Rohanského nábřeží a Thámovy ulice. Investorem díla byla PREdistribuce a.s., projektantem KO-KA s.r.o. a zhotovitelem ražby a primárního ostění společnost Čermák a Hrachovec a.s. Stavba byla realizována z technické šachty J38, která se nachází v patě svahu na rohu ulic Rohanské nábřeží a Vitáčkova. Etapa KT Rohan je pokračováním předchozího úseku ve směru od J38 k Libeňskému mostu. Jedná se o etapu výstavby nového kabelového tunelu o celkové délce přibližně 200 m. Příčný profil tunelu je vejčitého tvaru, ražba tunelu byla prováděna dovrchně pod sklonem 0,55 % v hornině tvořené záhořanskými břidlicemi v hloubce dna tunelu 21,47 m – 20,18 m a o ploše výrubu 10,27 m2. Jako optimální tunelovací metoda pro ražbu kabelových tunelů v daných proměnlivých geologických podmínkách byla zvolena ražba dle zásad NRTM (nová rakouská tunelovací metoda), využívající v maximální možné míře spolupůsobení horninového prostředí a jeho samonosnosti. Hlavní výhody a přednosti zvolené NRTM spočívají v její univerzálnosti a přizpůsobivosti technologie a jednotlivých operací na měnící se místní geologické poměry. Technologii provádění lze operativně řídit a průběžně začleňovat výsledky geotechnického monitoringu do pracovního procesu. Po dokončení ražby a primárního zajištění stability tunelu bylo provedeno jeho trvalé vyztužení ze železobetonu. To zajišťuje optimální profil tunelu po celou dobu životnosti díla a ideální podmínky pro jeho finální vystrojení. Stavba slouží k vedení silových kabelů 22 kV a 110 kV.
A co říci závěrem?
Všechny tři výše uvedené akce jsou svým rozsahem a technologickou náročností zřejmým dokladem toho, že společnost Čermák a Hrachovec a.s. i nadále platí za spolehlivého partnera investorů v oblasti dodávek vodohospodářských a inženýrských staveb.
Ivo Románek
