...několik zajímavých staveb. Ty bychom vám nyní rádi blíže představili. První z nich má název
Cyklo Klárov – podjezd Mánesova mostu, Praha 1
Tato stavba přináší výrazné zlepšení jízdního komfortu pro cyklisty, kteří jedou po levém břehu řeky Vltavy. Nově dokončená část cyklostezky A1 pod Mánesovým mostem spojuje park u ulice Cihelná s Kosárkovým nábřežím, a umožňuje tak pěším i cyklistům vyhnout se rozlehlé, velmi frekventované a z hlediska průjezdu složité křižovatce na Klárově. Podjezd vznikl v dosud nevyužívaném zarostlém prostoru, který zde byl jako rezerva pro podobný účel uvažován již při stavbě mostu.
Zajímavostí stavby je, že se nachází v ochranném pásmu národní kulturní památky a leží v památkové rezervaci. Společnost Čermák a Hrachovec projekt realizovala od května do prosince 2022. Jedná se o společnou komunikaci pro pěší a cyklisty v délce 77 m a základní šířce 5 m. Na začátku úseku je společná komunikace rozšířena až na cca 6,5 m, což je dáno stávající konstrukcí Mánesova mostu. Šířka společné komunikace odpovídá vzdálenosti pilířů, mezi kterými je nová komunikace vedena.
Šířka prostoru pro cyklisty je po celé délce 2,5 m. Z důvodu vedení nové cyklostezky bylo nutné provést terénní úpravy, které spočívaly ve vytvoření jedné nové opěrné zdi a vedly k sanaci dvou stávajících opěrných zdí. Nově vybudovaná železobetonová monolitická opěrná zeď je v délce 49,5 m, výšce od 2 m do 3,9 m a má tvar obráceného písmene T.
Nadzemní část opěrné zdi je obložena kyklopským zdivem (typ kamenného zdiva, který se používal v mykénské architektuře a tvořily jej velké vápencové balvany poskládané k sobě tak, aby mezi sebou měly minimální odstup). Žulové kamenné bloky jsou do železobetonové opěrné zdi kotveny nerezovými trny dlouhými 40 cm. Na koruně opěrné zdi byla pro zajištění odkapu vody kamenickým způsobem, tj. z jednotlivých žulových segmentů, provedena okapová římsa. Pro odvod vody v pohledové části opěrné stěny jsou osazeny kamenné chrliče.
Přístupová rampa k plovoucímu molu na hladině řeky je opatřena zábradlím a nerezovými rošty s protiskluzovou úpravou. Ocelová rampa je kotvena přímo do opěrné zdi. Sloupy jsou ukotveny v betonových základech. Pochozí plochy (rošty) jsou demontovatelné, aby je bylo možné v případě potřeby (např. při povodňovém nebezpečí) dočasně odstranit. Další zajímavou stavbou z díly firmy Čermák a Hrachovec je stavba s názvem
Obnova úpravny vody Klíčava – rekonstrukce odtoku z praní filtrů
Úpravna vody Klíčava vznikla spolu s přehradou Klíčava na stejnojmenném potoce mezi lety 1953–1955 a zásobuje pitnou vodou Kladno a okolí (cca 70 000 lidí).
Primární čištění vody zde probíhá pomocí filtrace, kdy je surová voda vedena z vodní nádrže Klíčava přes mechanické filtry. To je doplněno chemickou technologií, díky níž se všechny nečistoty shluknou dohromady a vytvoří se z nich pevné částice, které se zachytí na mechanických filtrech. Tyto filtry je potřeba každý den „vyprat“ tak, aby se z nich veškeré zachycené nečistoty odstranily a filtry se mohly opakovaně použít. Odtok nakonec vede do usazovacích nádrží, kde se nečistoty usazují a čistá voda pak pokračuje do potoka Klíčava, který se následně vlévá do Berounky.
Stavba, která se nachází v bezprostřední blízkosti Lánské obory v CHKO Křivoklátsko, se zabývala právě obnovou tohoto asi 0,5 km dlouhého odtoku prací vody plné mechanických a chemických nečistot, jehož havarijní stav byl odhalen začátkem minulého roku. Původní kameninové potrubí DN 500, které vydrželo v provozu téměř 65 let, se vyměnilo za železobetonové potrubí s čedičovou výstelkou, aby odolalo veškerému abrazivnímu a chemickému poškození.
Obnova probíhala za provozu, z toho důvodu bylo nutné vytvořit provizorní čerpaný obtok ve stejné délce jako odtok, tedy cca 0,5 km (přesně 532 m). Odtok z praní filtrů byl zanesen za první šachtou. K čerpání vody sloužila 4 velká čerpadla uložená v kontejneru, s celkovým výkonem čerpání 100 l/s. Ta čerpala odtokovou vodu až do usazovacích nádrží. Praní a čerpání odtokové vody probíhalo jednou denně cca 15-20 minut, během kterých se rychlostí cca 55-70 l/s přečerpalo průměrně 63 000 litrů vody (za jedno praní a čerpání).
Stavba byla realizována v původní trase, která mezitím zarostla, a jelikož je vedená převážně lesem, bylo nezbytné vykácet několik stromů. Aby byl zásah v oblasti lesa a CHKO co nejmenší, bylo ve velké části stavby vybudováno zatrubnění potoka. Součástí projektu byly i finální úpravy, kdy se vracelo do původního stavu cca 3000 m2 zeleně, 300 m2 koryta toku a 300 m2 komunikací.
Zajímavostí stavby byla vzhledem k lokalitě absence mobilního signálu, a tedy i GPS, se kterou se museli vypořádat stavbyvedoucí i geodeti. Tato stavba byla společností Čermák a Hrachovec úspěšně dokončena v březnu letošního roku.
Vybudování protipovodňových opatření na stokové síti v oblasti Karlína – ČS a RN
Další významnou stavbou, která byla společností Čermák a Hrachovec dokončena v průběhu tohoto roku, je druhá etapa vybudování významného projektu protipovodňových opatření v Karlíně, který při povodních v roce 2002 patřil mezi nejpostiženější pražské městské části. Realizaci tohoto projektu společnost Čermák a Hrachovec zahájila v listopadu 2020 ve sdružení firem SMP CZ a Čermák a Hrachovec a.s. Druhá etapa plynule navazovala na již probíhající soubor opatření na stokové síti v oblasti Prahy 8, Karlína v ul. Šaldova a v prodloužení ul. Šaldova až k pravému břehu Vltavy.
Účelem stavby je protipovodňová ochrana stokové sítě před zaplavením z recipientu a za běžného provozu pak také zlepšení jakosti vody v recipientu a snížení objemu přepadlých vod za srážkových událostí v povodí kmenové stoky B nad Karlínskou shybkou. Soubor těchto opatření vylepší i dosud horší odtokové podmínky na stokové síti v oblasti Karlína. Investorem stavby je Pražská vodohospodářská společnost.
V rámci realizace byla provedena výstavba společného objektu čerpací stanice a objektu podzemní retenční nádrže s budoucím objemem 6 000 m3. Půdorysný rozměr základové desky pro čerpací stanici a retenční nádrž je 30×44 metrů. Železobetonová retenční nádrž je rozdělena na dvě sekce, které jsou vzájemně propojeny přepadovými otvory. Vstup do čerpací stanice je proveden kruhovým rondelem umístěným nad terén. Dostavbou technologického koridoru a trubním propojením výtlaku z čerpací stanice se navázalo na stávající koridor pod technologickým centrem. Zakládání těchto objektů bylo technicky velmi náročné vzhledem k tomu, že se stavba nachází v lokalitě s výskytem navážek o mocnostech přes deset metrů. Faktorem, který rovněž přispíval k náročnosti založení, je blízkost řeky Vltavy, v jejímž důsledku dochází ke kolísání hladiny podzemní vody a zvodnění okolních zemin.
Další částí projektu byla dostavba výusti z OK 6B o jmenovitém průměru 3200 v délce 85 m (z čehož se 22 m razilo v areálu betonárny TBG Metrostav), včetně sdruženého výustního objektu a jímacího objektu oplachové vody. Ražený úsek se prováděl tzv. novou rakouskou tunelovací metodou, kdy se nadloží ražené části stabilizuje tryskovou injektáží v celé délce ražby. V souběhu s výustním potrubím byla prováděna dostavba gravitačního přítoku oplachové vody DN 250 délky 70 m. Dále bylo provedeno dostrojení technologického centra nad hradidlovou komorou (přeložka VN, trafostanice, rozvaděč) a zaslepení stávajícího odlehčení a výustního objektu, budovaného v rámci etapy 1.
Tu realizovalo Sdružení společností Čermák a Hrachovec a. s. a Pragis a. s. již v letech 2019-2020. Její součástí byla také výstavba nové odlehčovací komory, stoky segmentového kruhového profilu DN 3200 v délce 79 m a stoky segmentového kruhového profilu DN 2000 v délce 120 m, výstavba zděné výpusti kruhového profilu DN 3200 v délce 39 m a dostavba již zmiňovaného technologického centra nad hradidlovou komorou. Pro výstavbu velkých segmentových kruhových profilů DN 2000 a DN 3200 zde bylo poprvé v České republice použito unikátní potrubí „sendvičového“ typu z oceli, čediče a betonu. Projekt byl ukončen vybudováním nové obslužné komunikace včetně konečných terénních úprav v okolí čerpací stanice a retenční nádrže.
Nový kanalizační sběrač pro likvidaci odpadních vod v Běchovicích a Dolních Počernicích
Důležitým projektem, který v současné době buduje společnost Čermák a Hrachovec, je výstavba nového kanalizačního sběrače H2 a řadu H2, která umožní odvádět splaškové odpadní vody na Ústřední čistírnu odpadních vod z městských částí Dolní Počernice a Běchovice. To přispěje k efektivnějšímu a hospodárnějšímu odvodu odpadních vod do městské kanalizační sítě a zlepšení kvality likvidace odpadních vod v celé oblasti. Stavba byla zahájena počátkem května letošního roku. Celková cena prací je přibližně 140 milionů korun a vybudováno bude 1355 metrů kanalizačního sběrače. Z toho bude 640 metrů tvořit otevřený pažený výkop, dalších 715 metrů bude mikrotuneláž. Celá stavba včetně nové cyklostezky a dalších dílčích prací by měla trvat 24 měsíců.
Práce na této akci běží na plné obrátky a pracovníci společnosti Čermák a Hrachovec věří, že městským částem Běchovice a Dolní Počernice bude nový kanalizační sběrač sloužit přibližně od poloviny roku 2025.
S využitím podkladů
firmy Čermák a Hrachovec a.s.
Ivo Románek
