Původní záměr vybudování dálnice na celém tahu byl revidován, a tak se pokračování dálničního tahu v úsecích před státní hranicí se Slovenskem zužuje pouze na dvoupruhovou silnici. Celá trasa tahu dálnice D49 a silnice I/49 sestává z 5 staveb (4901 – 4905) resp. z osmi úseků:
- stavba 4901 Hulín – Fryšták – dl. 17,3 km
- stavba 4902.1 Fryšták – Lípa, 1. etapa – dl. 1,7 km (hlavní trasa), dl. 3,2 km (sil. II/490 – přivaděč Zlín)
- stavba 4902.2 Fryšták – Lípa, 2. etapa – 9,3 km
- stavba 4902.3 Fryšták – Lípa, 3. etapa – dl. 3,7 km
- stavba 4903.1 Lípa – Vizovice – 3,0 km
- stavba 4903.2 Vizovice – Pozděchov – dl. 10,4 km
- stavba 4904 Pozděchov – Horní Lideč – 8,7 km
- stavba 4905 Horní Lideč – hranice se Slovenskem – 5,5 km.
Do realizace se dostal úsek D49, 4901 Hulín – Fryšták, a to již v roce 2008. Bohužel stavbě se příliš nedařilo a byla záhy přerušena. Problémem se stali křečci polní, kteří se v dané lokalitě vyskytovali. Jejich původní výskyt byl pouze na malém prostoru a bylo tudíž řešeno jejich přestěhování. Bohužel s přesunem do Olomouckého kraje, kde byla vyhledána vhodná lokalita, nebyl vysloven konečný souhlas. Mezitím se křečci výrazně rozmnožili a pokryli tak skoro celé území v místě realizace dálnice. Po mnohých jednáních, změnách územního rozhodnutí, doplňování dalších podmínek, dalších průzkumech, bylo docíleno vydání stavebních povolení. Každé z těchto stavebních povolení řešilo pouze malou část, jednotlivé objekty, či dokonce jejich části. Křečci byli celkem spokojeni, ale jejich lidští zástupci nikoli. A tak pokračovala složitá cesta přes odvolání ke všemu, k čemu se odvolat dalo nebo třeba i nedalo, přes napadání podjatosti každého, kdo se vyskytl byť jen poblíž nějakého správního řízení, přes soudní žaloby či kasační stížnosti. Je nepochopitelné, proč někdo bojuje o prosazení nějaké podmínky, ku příkladu prodloužení protihlukové stěny, a v okamžiku, kdy je mu vyhověno, napadne toto rozhodnutí odvoláním a poté soudní žalobou. Nelze ani pochopit, proč jsou tyto soudní žaloby rozhodovány pokaždé jinak, až protichůdně. Proto asi není nic překvapivého, že v roce 2025 bylo zrušeno stavební povolení 11 objektů, už prakticky postavených. Bylo nařízeno nové posouzení vlivu stavby na životní prostředí – již hotové a zčásti provozované dálnice.
Po tomto postesknutí nad vrtošivostí osudu jedné dálnice pár technických údajů.
Dálnice D49, 4901 Hulín – Fryšták se v MÚK Hulín (zrealizována v rámci stavby D1 0135 Kroměříž-východ–Říkovice) odpojuje od D1 a D55 směrem k Fryštáku, Slušovicím, Vizovicím a dále přes státní hranici ČR/SR k Púchovu, kde se napojí na slovenskou dálnici D61. Stavba je realizována v délce 17,3 km v kategorii D 25,5/120 za skoro 6 mld. Kč (nabídková cena v roce 2008). V trase jsou navrženy mimoúrovňové křižovatky MÚK Třebětice a MÚK Holešov, součástí je rovněž provizorní napojení na silnici II/490 nezbytné pro zprovoznění celé stavby. Stavba vzhledem ke své délce obsahuje celkem 230 stavebních objektů, z toho 45 silničních objektů, 30 mostních objektů (16 SO na dálnici, 9 SO nad dálnicí, 5 SO na ostatních komunikacích), zasahuje do 16 vodních toků, vyvolala 35 přeložek inženýrských sítí, tj. vodovodů a kanalizací v souhrnné délce 29,2 km, plynovodů v souhrnné délce 5,3 km, 99,5 km elektro objektů VVN, VN a sdělovacích. Součástí stavby jsou i již zmiňované protihlukové stěny (10 SO v souhrnné délce 5,6 km) a speciální propustky, tzv. „křečkochody“.
Původní cementobetonový kryt byl v části stavby nahrazen tichým asfaltem.
Krásně vybroušené transparentní protihlukové stěny s kolmými pásky musely být doplněny ještě barevnými pásky vodorovnými, jak přicházely další a další podmínky stavebních povolení z opakovaných stavebních řízení.
S ohledem na vývoj celé stavby je křeček zvěčněn i na protihlukové stěně jako jasný symbol této stavby.
Stavbu by však nebylo možno zprůjezdnit bez realizace provizorního napojení na silnici II/490 (SO 189) a s ním souvisejících objektů).
Ani tady nebylo možné se vyhnout obdobným obstrukcím jako na celé kmenové stavbě s jedinou výjimkou. Tady nežije křeček. A tak byly neustále podávány stížnosti a udání na nelegálně realizovanou stavbu. Největším předmětem sporu byla nakonec meziskládka zeminy v trase stavby. Déle než půl roku trvalo, než dotčené úřady pochopily, že meziskládka není násyp. Ale i tento fakt měl jeden klad. Jeden ze stěžovatelů se alespoň naučil nové slovo „entita“. V domnění, že je to něco zakázaného, poslal další stížnost a ta překročila meze chápání i u správního úřadu a stížnost byla zamítnuta. V současné době urychleně probíhá dostavba, než soud rozhodne, že možná ta entita byla opravdu zakázaná. Nebo to odhalí probíhající EIA.
Navzdory všem těmto peripetiím byla první část stavby v délce cca 9,8 km uvedena v prosinci 2024 do provozu. Dokončení a plné zprovoznění zbývající části v délce cca 7 km se kvůli výše uvedeným blokacím několika stavebních objektů stále odsouvá.
Ale stejně to jednou postavíme!
Ing. Irena Krzyžanková (PRAGOPROJEKT, a.s.)
