...dopravních časů a většímu komfortu cestujících. Výstavbu dálnic a silnic I. třídy má ve své kompetenci státní podnik Ředitelství silnic a dálnic ČR. S jejím ředitelem, panem Ing. Radkem Mátlem, jsme měli možnost v uplynulém období hovořit. V úvodu našeho setkání jsme se jej zeptali, jakou proměnou prošla naše dálniční síť od přelomového roku 1989 až k dnešním dnům. Ten k tomu říká:

„K tomu mohu říci jediné. Zcela zásadní. Dálniční síť v České republice doznala v porevoluční éře významné proměny, kdy postupně dochází k prodlužování délky zprovozněných kilometrů a dokončování jednotlivých dálničních tahů. Zatímco v roce 1989 dosahovala celková délka provozovaných úseků dálnic 541 km, tak na začátku roku 2025 činila délka necelých 1486 km. Na konci roku 2025 bude celková délka dálnic cca 1555 km, takže lze konstatovat, že od revoluce přibylo přes 1000 km dálnic.“

Jedná se tedy o obrovský posun vpřed. Když zhodnotíte jednotlivá období, ve které dekádě či pětiletce u nás zaznamenala výstavba dálnic největší rozvoj?
Počty dokončených ­kilometrů se v průběhu zmíněného období lišily a není tedy ­jednoznačně možné určit, které období bylo co do počtu nových úseků nejbohatší. Mezi jednotlivými roky byly mnohdy velké rozdíly. Faktem podloženým konkrétními čísly ovšem je, že k podstatnému prodloužení dálniční sítě dochází po roce 2020, přičemž rekordním rokem byl loňský rok 2024, kdy ŘSD poprvé v historii otevřelo více než 100 km nových úseků. Přesně to bylo 110,6 km. A také letošek se zařadí mezi pětici roků s nejvíce dokončenými úseky od roku 1989, jelikož řidičům začne sloužit dalších bezmála 69 km dálnic.

Hovoříte o tom, že poslední období bylo pro výstavbu dálnic jedním z nejúspěšnějších. Jak byste definoval základy tohoto úspěchu?
Vliv na rozvoj sítě mělo vždy více faktorů. Mezi ty hlavní patří dostatečné zajištění finančních prostředků. Od výše schválených financí se odvíjí jak proces výstavby, tak i přípravy. Adekvátní pokrytí finančních požadavků umožní kontinuálně pokračovat ve všech krocích v přípravě, kterých je celá řada. Pokud by nastal značný pokles schválených financí, narušilo by to další plánovaný harmonogram u jednotlivých záměrů. Proto je nutné zmínit, že ŘSD disponuje v posledních letech rekordními rozpočty, přičemž schválené prostředky dokážeme efektivně vyčerpat prakticky na 100 %. Druhým stěžejním pilířem je legislativa. Nastavení legislativního prostředí přispívá k urychlení povolovacích procesů. V posledních letech došlo k několika klíčovým změnám zákonů (zejména v přijetí liniového zákona s jeho následnými aktualizacemi), které významným způsobem zrychlují přípravu. Oproti minulosti má ŘSD lepší vyjednávací pozici např. při výkupech pozemků, které mají jasně daná pravidla. Ke zkrácení termínů přípravy rovněž vedlo sloučení územního a stavebního řízení do jednoho správního povolení. Místo odděleného zpracování a následného vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení se proces sloučil do společného řízení ­vedoucího k jednotnému povolení záměru stavby. Příkladů a změn umožňujících dynamičtější průběh by bylo více, ale obecně lze říci, že dostatek financí a legislativní rámec jsou zcela zásadní. Ale samozřejmě nelze opomenout kontinuální politickou podporu a stabilní prostředí.

V úvodu jste zmínil, že v současné době čítá naše dálniční síť cca 1500 km dálnic. Kolik kilometrů dálnic je nyní v rea­lizaci a kolik kilometrů dálnic ještě chybí k dobudování kompletní dálniční sítě?
Pokud se zaměříme na celý průběh roku 2025, tak rozestavěných včetně plánovaných úseků k zahájení do konce roku je celkem 238 km. Z tohoto čísla je však klíčové zdůraznit, že přes 200 km je již nyní ve výstavbě a necelých 70 km bude ještě letos zprovozněno. Plánovaná délka páteřní dálniční sítě činí necelých 2000 km, takže k jejímu kompletnímu dobudování chybí aktuálně cca 500 km. Z výše uvedených čísel ale vyplývá, že na konci letošního roku již bude zbývat cca 430 km.

Můžete jmenovat ­některé technicky zajímavé stavební objekty či úseky dálnic, které jsou nyní ve výstavbě?
Aktuálně budované ­projekty zahrnují řadu technicky náročných objektů. Na místě je zmínit např. samostatně realizovaný dálniční most přes řeku Moravu u Napajedel, který se stane dominantou v krajině. Most se otevře letos a prodlouží délku D55. Most s rozpětím 115 m je ­n­epřehlédnutelný z dálky, jelikož ho zdobí velký červený ocelový oblouk. Ten barvou připomíná slavný Golden ­Gate Bridge v americkém San ­Francisku. V nejvyšším místě měří most dvacet metrů. Ne zcela běžná je i nosná konstrukce, která je společná pro oba směry. Zajímavá je také estakáda přes Mikulečský potok, jejíž délka činí 439 metrů. Tento objekt bude součástí úseku D35 mezi Janovem a Opatovcem u Svitav. Konstrukce vede v oblouku a byla postupně vysouvána za provozu mj. i nad frekventovanou silnicí I/35. Největší zavěšený most na území ČR v celkové délce 255 metrů vzniká jako součást stavby severovýchodního obchvatu Pardubic. Most na přeložce silnice I/36 překlene Labe a jeho slepé rameno a bude spolu s obchvatem otevřen rovněž do konce tohoto roku.Vysoko nad okolním terénem se bude tyčit dvojice dalších realizovaných mostů. Prvním z nich je most přes údolí potoka Hutná, který je součástí dokončovaného obchvatu Žiželic na silnici I/27. Údolí trasa překonává mostním objektem o délce 380 m s výškou 30 m nad úrovní břehů. Ještě výrazně vyšší výhled do okolí přinese 496 m dlouhý most přes údolí řeky Střely na budoucím obchvatu Plas. Rozpětí obloukové konstrukce činí 180 m a v nejvyšším místě dosahuje výška nad hladinou Střely 87,3 m. Most bude navíc vybaven chodníkem (sloužícím i jako cyklostezka) a vyhlídkovou plošinou s průhlednou podlahou.Obecně zajímavé jsou i tunelové objekty, přičemž ŘSD nyní staví hned několik tunelů. Patří mezi ně např. tunel Homole na D35 s prvním využitím speciálních smluvních podmínek FIDIC pro tunely, Opevnění a Poříčí na D11, Stránov (součást obchvatu Jizerního Vtelna) nebo Kramolna a Radechová na budovaném obchvatu Náchoda.

Které úseky dálnic budou zprovozněny ještě do konce letošního roku?
Nejvíce zprovozněných km dálnic se letos dočká D35, na které se do konce roku otevře 5 úseků v celkové délce 32,7 km. Mezi tyto stavby patří obchvat Vysokého Mýta, úsek Janov – Opatovec, úsek Hořice – Sadová vč. části úseku Sadová – Plotiště a v neposlední řadě i dokončení D35 u Olomouce. Výrazně se prodlouží také délka D6, na které se koncem září zprovoznilo 14,4 km díky úsekům u Hořoviček a Hořesedel. Celkem 8,1 km měří dva dokončované úseky na D55. Jde o zmíněný most u Napajedel a také první z úseků mezi Olomoucí a Přerovem, konkrétně úsek Olomouc–Kokory. Nejdůležitější úsek v délce 10,1 km se ale otevře v prosinci na D1. Částí mezi Přerovem a Říkovicemi bude zkompletována D1 v celé své trase, což bude znamenat významný milník v historii rozvoje české dálniční sítě.
Jak hodnotíte ­současnou projektovou přípravu ­dalších úseků dálnic? Bude možné po dokončení rozestavěných úseků ve výstavbě dálniční sítě dále plynule pokračovat?
Díky systematické a usilovné práci našich zaměstnanců a mnoha dalších z externích subjektů lze říci, že projektová příprava si udržuje v současnosti vysoké tempo, což zaručuje budoucí připravenost dalších akcí k realizaci. Důkazem budiž opět jasná čísla. Ve finální fázi výběru zhotovitele staveb se ve 3. čtvrtletí tohoto roku nacházelo přes 73 km dálnic. Mimochodem dalších téměř 55 km se nyní soutěží na silnicích I. tříd. V ideál­ním případě bychom v nadcházejících třech letech, tedy do konce roku 2028, mohli rozestavět jen na dálnicích přes 300 dalších km, tedy kompletní chybějící základní dálniční síť. Nepolevujeme ani na zmíněných silnicích I. tříd, kde by v blízkém tříletém horizontu mohlo být připraveno k výstavbě rovněž přes 300 km. Je nepochybné, že naše ambiciózní, ale reálné plány, budou v nadcházejících letech vyžadovat velké finanční objemy. Bude to tedy i výzvou pro politickou reprezentaci, zda ­bude dostavba dopravní infrastruktury patřit mezi priority budoucích vlád, a to zejména z pohledu schválených prostředků.

Co dle vašeho názoru nejvíce brzdí a komplikuje výstavbu nových úseků dálnic?
Jak už jsem uvedl, řada věcí se v poslední letech podařila změnit k lepšímu, a to zvláště v oblasti legislativy. Přesto stále za pochodu narážíme na některé další neočekávané překážky, které se v jednotlivých fázích přípravy objevují. Brzdou pro rychlejší průběh přípravy bývá leckdy účelové obstrukční chování nejmenovaných spolků, které blokují správní řízení. Podávání odvolání (často opakované), napadání výjimek, rozporování platnosti vydaných závazných stanovisek. To jsou jen některé z výčtu nástrojů, které spolky stále využívají ve svém jednání. Zaštiťují se sice bojem za ochranu životního prostředí, ale mám za to, že u řady z nich už nejde o tento cíl, ale primárně o snahu o co nejdelší oddálení realizace výstavby dálnic a silnic. Je pochopitelné že k různým projektům existuje i odpor z řad veřejnosti, ovšem snažíme se se všemi odpůrci jednat a hledat kompromisní řešení. Je zřejmé, že v určité fázi přípravy již nelze např. měnit trasu, ovšem lze navrhnout řadu úprav, které zmírní negativní dopad stavby i následného provozu na okolí. Proto navrhujeme i kompenzační opatření. Základem je komunikace a ochota naslouchat protichůdným postojům.Problémy se ale mohou objevit třeba i při procesu majetkoprávního vypořádání z důvodu nutných vyvlastňovacích procesů či případně i v rámci výběrových řízení na zhotovitele, kde vždy existuje možnost odvolání neúspěšných uchazečů vůči výběru nejvýhodnější nabídky, které následně řeší ÚOHS. V letošním roce jsme pak museli řešit neočekávané spory už při výběru zpracovatelů na záchranné archeologické výzkumy. V praxi jsme se s tím setkali poprvé, ale podařilo se nám najít vhodné řešení, které situaci odblokovalo a eliminovalo hrozící riziko oddálení výstavby některých dálničních úseků.

Prosazení kterých staveb vám v poslední době udělalo největší radost a které plánované úseky dle vašeho názoru udělají největší radost motoristům?
Radost mi dělá každá stavba dokončená v termínu, která řidičům usnadní cestu, zvýší bezpečnost a lidem zlepší životní podmínky. Ostatně těší mě všechny projekty, které se nám podaří dotáhnout k poklepu základního kamene, a tím završit leckdy letitý a náročný proces přípravy. Za každou takovou zahájenou a posléze i zprovozněnou stavbou stojí úsilí nespočtu lidí. Samotná realizace je už pomyslnou třešničkou na dortu, ačkoliv i během ní mohou nastat neočekávané okolnosti, které průběh výstavby opozdí. Ale na druhou stranu je třeba smeknout před zhotoviteli staveb, jaká krásná a náročná díla jsou schopni v daném čase postavit. Jsem přesvědčen, že podobný náhled mají i motoristé, kteří ocení každý nový kilometr, po němž se plynule a bezpečně svezou. Nechci tedy být příliš konkrétní, ale je jisté, že největší radost udělají řidičům dlouhodobě zásadně chybějící plánované dálniční úseky, jejichž příprava trvá z různých důvodů déle. Zde tedy zmíním zejména už zmiňovanou dálnici D1, alternativu k ní dálnici D35, středočeskou část D3, pochopitelně chybějící části Pražského okruhu (D0) či propojení s Rakouskem v podobě dálnice D52. Až se nám podaří tyto dluhy minulosti dovézt ke zprovoznění, bude ­cestování v České republice pro všechny opět rychlejší a bezpečnější.

Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek