Význam dálnice D35 v trase Jičín – Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad Bečvou podtrhuje i skutečnost, že celý tah v celkové délce přes 210 kilometrů je součástí globální sítě TEN-T evropských dopravních koridorů.
Z pohledu dopravního je někdy opomíjena i důležitá návazná příprava na dálnici D35, a to silnice I/35 v úseku Turnov – Jičín, která bude propojením mezi D35 (MÚK Úlibice) a D10 (MÚK Ohrazenice). Nezbytnost zajištění těchto staveb, a to i s ohledem na předpokládaný ekonomický rozvoj krajských měst potvrdilo ve svých závěrech i Sdružení společností AFRY a PRAGOPROJEKT, a.s. v zakázce „Možnosti a příležitosti rozvoje dálniční a silniční sítě ČR“.

Aktuální stav přípravy dálnice D35
V současné době je dálnice D35 v rozličných stupních přípravy (viz obrázek 1). Zřejmě nejpozitivnější trend v přípravě je možno zaznamenat na stavbě D35 Janov – Opatovec, kde již probíhá I. etapa stavby, a to přeložka železniční trati s železničním mostem nad dálnicí D35.

Stavba „D35 Janov – Opatovec“: technické řešení
Stavba D35 je navržena v délce 11,713 km. Kategorie dálnice je navržena v kategorii D26. Předpokládaná cena stavebních nákladů dosahuje téměř k 3,5 miliardám Kč. V rámci stavby dojde k vybudování jedné mimoúrovňové křižovatky MÚK Opatovec, železničního mostu na trati Svitavy – Česká Třebová v žkm 233,0, dále k výstavbě přeložek silnic I–III. tříd, výstavbě dálničních a silničních mostů a ekoduktů, nového odvodnění dálnice vč. meliorací, k úpravě sdělovacích kabelů, kabelů elektro silnoproudu i slaboproudu, vodovodů, plynovodů a výstavbě oplocení a protihlukových opatření.
Celá stavba je napojena na stávající silnice I/35, I/43, II/366 a síť silnic III. tříd a místních komunikací. Nejvýznamnějším mostním objektem je dálniční estakáda SO 205 délky cca 435 m.

Tab. 1 – aktuální stav všech stavebních povolení  na stavbě D35 Janov – Opatovec.


Stavba „D35 Janov – Opatovec“: projednání s investorem
Navržené řešení bylo objednatelem ŘSD ČR několikrát podrobeno detailnímu rozboru, a to nejenom z pohledu vlastního technického návrhu, ale i z pohledu časového harmonogramu. Právě čas, schopnost kvalitní stavební přípravy s detailní rozplánování stavebních postupů, které budou na sebe vzájemně navazovat, v kombinaci s dostatečnou technologickou vybaveností, bude klíčem k úspěšné realizaci této stavby, na kterou je pro zprovoznění vyčleněno 29 měsíců. Na kritické cestě projektu je SO 08-205 „Most na D35 v km 70,625 “, který je tvořen dvěma samostatnými mosty, jedním pro každý směr.
Ze statického hlediska se jedná o spojité nosníky o 8 polích nestejné délky; rozpětí jednotlivých polí je dáno možnou polohou podpor ve vazbě na překlenovanou komunikace I/35 v šikmém křížení s konečnou polohou D35. Odtud vychází rozpětí jednotlivých polí i délka největšího pole 62,0 m. Nosná konstrukce bude stavěna postupně z jedné strany na druhou po úsecích délky jednoho pole, takže bude podélně nastavována. Tento způsob výstavby vyžaduje skruž minimální délky jednoho pole, přičemž po výstavbě daného úseku a předepnutí může být skruž spuštěna a posunuta do polohy pro další úsek.
Po analýzách obdobných mostů (viz např. výstavba dálnice D3), kde zhotovitelé dokázali kompletní betonáž obdobného mostu zajistit v opakujících se polích od 11 do 21 dnů, je v harmonogramu stavby pro betonáž 1 pole uvažováno 4,5 týdne. Zůstává tak otevřený prostor pro objednatele zvážit i jako jedno z kritérií soutěže časové hledisko, kdy termín zprovoznění je klíčový z pohledu zátěže okolí stavby, ať již veřejnou dopravou a jejími negativními vlivy (jeden z klíčových důvodů výstavby dálnice D35), ale i sekundárně další zátěží z titulu staveništní dopravy.

Graf 1 – aktuální stav výkupu pozemků.


Stavba „D35 Janov – Opatovec“: inženýrská a majetkoprávní příprava
Stavba D35 Janov – Opatovec byla od počátku projednávána na dvě etapy. Na I. etapu, která je již ­realizována, bylo vydáno stavební povolení „Drážním úřadem“
a stavba je již realizována.
V rámci II. etapy stavby lze konstatovat, že všechny stavební úřady od začátku ­předvedly naprosto profesionální práci, kdy správní řízení vedly ve snaze o věci rozhodnout na základě podkladů, které obdržely od všech účastníků správního řízení a při respektování zákonných lhůt. Výsledkem je projednaná a povolená stavba (viz tab. 1). Jediným problematickým rozhodnutím se tak jeví rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje, Odboru dopravy a silničního hospodářství, které bylo napadeno ze strany Českého svazu ochránců přírody Šumperk. Po detailním rozboru věcných důvodů odvolání je však podle našeho názoru vysoká pravděpodobnost, že by odvolací orgán (Ministerstvo dopravy) mohl rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje potvrdit. Rozhodnutí odvolacího orgánu se netrpělivě očekává každým dnem.
V rámci druhé etapy a projednání s vlastníky a obcemi vyvstala nutná potřeba dořešit dílčí přístupové komunikace a hospodářské sjezdy na oddělované pozemky. ŘSD ČR na požadavky vlastníků přistoupilo a zavázalo zpracovatele projektové dokumentace k projednání a povolení těchto dodatečných potřebných opatření. V rámci urychlení investiční přípravy byla zvolena možnost, kterou zákonodárci implementovali do nové legislativy. Byla zpracována a následně projednána projektová dokumentace stupně DUSP (dokumentace pro vydání společného územního a stavebního povolení). Jedná se o jedno z prvních využití DUSP na liniových stavbách.
Nespornou výhodou DUSP je možnost vydání územního i stavebního povolení v jediném správním řízení, což má svoje pozitiva nejenom v časové úspoře správních lhůt, ale i v podkladech pro vydání rozhodnutí, které jsou shodné a není mezi nimi časový odstup, jako mezi podklady pro vydání samostatných správních rozhodnutí. Negativem je vyšší pracnost na projektové dokumentaci a související nepřipravenost legislativy na ostatní kroky investorské přípravy – zejména nemožnost zapsání geometrických plánů u vlastníků, kteří principiálně se stavbou nesouhlasí a nebo jsou nezvěstní (oddělovací GP u veřejně prospěšných staveb je možné zapsat po právní moci územního rozhodnutí). Právě nemožnost zapsání GP poměrně značně u DUSP prodlužuje čas na majetkoprávní přípravu a tento problém bude třeba legislativně vyřešit, pokud skutečně chceme přípravu liniových stavby urychlovat.
Optimisticky vypadá i výkup pozemků, kdy se daří intenzivní komunikací s vlastníky, které pozitivně pomáhá i přístup ŘSD ČR, vykupovat trvalé zábory bez nutnosti vyvlastnění (viz graf 1). Bohužel však i na této stavbě se nepodařilo dosáhnout shody se všemi vlastníky, a proto se i na této stavbě v jednotkách případu požádalo o vyvlastnění, aby stavba mohla být realizována.
Největším úkolem pro majetkoprávní přípravu bude dokončit do konce roku uzavření cca 40 nájemních smluv a 16 smluv na VB. Všechny tyto smlouvy jsou již předjednány u vlastníků pozemků.

Obr. 2 – MÚK Opatovec – projektová dokumentace stupně PDPS.


Těžké rozhodnutí investora

Stavba dálnice D35 Janov – Opatovec je rozhodně ­nejpřipravenější stavbou na celkovém dálničním tahu D35. I přes výše uvedené nedostatky panuje v přípravě stavby velký optimismus a nasazení všech zúčastněných stran je příslibem brzkého dokončení i zbývajících problémů v inženýrské a majetkoprávní přípravě. ŘSD ČR je tak postaveno před rozhodnutí, jestli zahájit za těchto podmínek vlastní výběrové řízení, které, ze zkušeností s průběhem obdobných velkých výběrových řízení, může trvat i 6 měsíců a napnout síly, aby v tomto čase vyřešilo všechny problémy a mohlo předat připravené staveniště vybranému zhotoviteli, a nebo ještě vyčkat na další průběh přípravy stavby, a odložit tak potenciální zahájení stavby, na kterou okolní obce čekají již desítky let.

autoři:
Ing. Jan Kroupa, FEng.,
Ing. Milan Strnad,
Ing. Markéta Kmínková
a Bc. Jiří Hanke,

PRAGOPROJEKT, a.s.