Navštívili jsme proto oba její jednatele, Ing. Jana Pejznocha a pana Tomáše Feikuse, a požádali je o rozhovor.

Pánové, co kdybyste na úvod našeho rozhovoru zavzpomínali na začátky společnosti.
Společnost Stav Moravia s. r. o. má své kořeny v bývalých Vítkovických stavbách, což byla před revolucí jedna z největších stavebních společností na Ostravsku. Tehdy to byla špičková firma s obrovským zázemím, která ve stavebnictví dokázala postavit takřka vše. Její management však bohužel po revoluci trochu zaspal dobu, ostatní společnosti ji postupně předbíhaly, a tak se začala nezadržitelně dělit na menší subjekty. Také my, kteří jsme tehdy pracovali ve středisku 730, zaměřeném na střechy, klempířské a pokrývačské práce, jsme cítili, že nastal čas na změnu. Společně s dalšími dvěma bývalými jednateli a asi 15 zaměstnanci jsme se tehdy rozhodli pro odtržení a 1. dubna 1993 založili novou společnost Stav Moravia, spol. s r. o., která okamžitě navázala na svou původní činnost.

Jaké je současné zaměření společnost a jaká je její působnost?
„Střechařině“ jsme zůstali věrni i nadále a naplňuje naši činnost asi z 90 %. Nabízíme kompletní zhotovení nových střech na klíč i rekonstrukce starých střech šikmých i plochých. U šikmých střech se zabýváme nosnými konstrukcemi krovů, tepelně izolačními vrstvami, pojistnými hydroizolacemi a krytinami všech typů, ať již se jedná o plechy, tašky nebo šindele. U plochých střech nabízíme zhotovení podkladní ocelové i dřevěné konstrukce a dále pak tepelně izolační a hydroizolační živičné a fóliové vrstvy. Provádíme také rekonstrukce historických objektů a před pár lety jsme začali s rekonstrukcemi vlakových nástupišť. Zabýváme se opláštění budov sendvičovými panely a obkladovými deskami. V naší nabídce máme ale také veškeré instalatérské práce. Novinkou bylo založení projekční kanceláře, která se zabývá projekční a inženýrskou činností v oblasti pozemních staveb. Působnost je celorepubliková, ale snažíme se co nejvíce prosazovat na Moravě.

Jednatelé Ing. Jana Pejznoch a Tomáš Feikus


Rekonstrukce historických objektů bývají vždy dost složité a mnoho firem se jim nevěnuje. Jaké stavby máte za sebou vy?

Naší první velkou referencí tohoto typu byl Pražský hrad, kde jsme v jeho zahradách prováděli rekonstrukce střech několika objektů. Nejznámějším místem bylo jižní křídlo Královského paláce Pražského hradu, ale dělali jsme i střechy Stájového dvora, Míčovnu a budovu, kde nyní sídlí Nadace Olgy Havlové. Na všechny tyto objekty jsme používali prejzovou krytinu. Další krásnou zakázkou byla výměna střešní krytiny Vincentina na Velehradě, kde jsme pokládali asi 3 500 m2 tašky bobrovky včetně měděného oplechování a laťování. Ze staveb z našeho okolí bychom mohli jmenovat alespoň kostel v Příboře v břidlici, kostely ve Vyškově a Dědicích v bobrovce a poslední naší historickou stavbou byl Dům umění v Ostravě. V Ostravě jsme již dříve prováděli také rekonstrukci části ostravské radnice z měděné, falcované krytiny. Naší kompletní rekonstrukcí byla obnova rodinného domu Sigmunda Freuda v Příboře. Tam bylo potřeba zbourat betonové podlahy v přízemí, provést sanaci vlhkého zdiva i dřevěných stropů, nechat vyrobit okna na míru dle původních, historických, provést nové rozvody elektro, vody a topení a samozřejmě vyměnit krov a položit novou střešní krytinu.

Na které další své stavby z jiných oblastí byste rádi upozornili?
Z rovných střech máme za sebou třeba Kaufland v Třinci, budovu BMW v Ostravě, halu v Bravanticích nebo tiskárnu FINIDR v Českém Těšíně. V posledních letech úzce spolupracujeme s firmou Egoé Plus a.s., která se zabývá designem opláštění vlakových nástupišť z HPL desek, pro kterou tyto rekonstrukce provádíme. Prvním nádražím, na kterém jsme se takto podíleli, bylo nádraží v Čelákovicích, a to již před 4 lety. Následovalo velice pěkné nádraží v České Lípě a čtyři nástupiště jsme dělali také v Plzni. Poslední nádraží, které jsme před nedávnem dokončili, bylo Zahradní Město v Praze. Toto nádraží je velice povedené, je dobře vidět i při jízdě po Jižní spojce a v budoucnu by se mělo stát významným dopravním uzlem v Praze. Nyní rekonstruujeme nástupiště v Pardubicích, Rosicích a Semtíně. Polovinu naší kapacity zaplňují nyní tato nádraží a druhou polovinu pak další stavby. Zajímavou stavbou současnosti je např. Smuteční síň ve Vítkovicích, kde děláme nové oplechování z falcované krytiny z hliníku, což by mělo vypadat moc hezky. Realizujeme také střechu pro Technické služby v Hlučíně, jeden soukromý penzion a samozřejmě spoustu rodinných domků. Zajímavou stavbou, kterou budeme brzy předávat, je střecha plaveckého bazénu v Karviné. Byla to velká stavba s pokládkou krytiny cca 5 000 m2. Jednalo se zde o plochou střechu s použitím PVC fólie a tepelných izolací. Generálním dodavatelem byl Metrostav a naším úkolem byla rekonstrukce střechy. Tato stavba byla komplikovaná především tím, že v loňském roce ceny materiálů vyskakovaly neúměrně vysoko a navíc materiálu nebyl dostatek. Byli jsme proto nuceni nakoupit celý materiál najednou i za cenu toho, že nám bude půl roku ležet na stavbě ladem.


Jak se daří vaší projekční kanceláři?
Řekli bychom, že velice dobře. Tato projekční kancelář navrhuje vše od běžných garáží až po obchodní centra a skladové haly. S jejich projekční činností souvisí i činnost inženýrská, takže jsou schopni zajistit i veškerá potřebná stavební povolení. Nabízí také služby v rámci projektu „ Nová zelená úsporám“, kde jsou takřka ve 100 % případů úspěšní. Z jejich posledních projekčních prací bychom mohli jmenovat třeba Lidl na Dubině, Lidl v Poruba, skladové haly ve Vítkovicích nebo bytový dům na Riegrové ulici v Hrušově.

Jak jste byli spokojeni s loňským hospodářským výsledkem a jak jste překonávali poslední těžké roky?
Loňský rok dopadl nakonec dobře, ale byl opravdu hodně komplikovaný právě cenami materiálů. Ty dva předchozí roky, v době covidu, nás nijak významně nezasáhly, protože vzhledem k naší práci venku, na střechách, to nebyl až takový problém. Občas sice někdo skončil v karanténě a bylo potřeba dodržovat všechna hygienická pravidla, ale jinak nás to nijak významně neomezovalo. Loňské zvyšování cen materiálů, to ale bylo něco docela jiného. Pokud máte uzavřenou smlouvu s investorem, materiál zdraží o 100 % a investor řekne, že ho to nezajímá, tak máte obrovský problém. Snažili jsme se proto nakupovat vše najednou, což ale způsobovalo velké napětí v cash-flow firmy. Nakonec jsme ale i toto ustáli a teď už se zdá, že se situace ve střešních materiálech trochu uklidňuje. Ceny polystyrénu i vaty už spadly skoro na úroveň před začátkem války na Ukrajině. Hodně zdražily PVC materiály, což se zatím nemění, a velice drahé je i dřevo a materiály na bázi ropných produktů. Mírně zdražily plechy. S těmito produkty ale alespoň nebyl problém je sehnat, což u tepelných izolací vloni neplatilo. V minulosti jsme byli zvyklí, že po objednání těchto materiálů nám byly dodány do týdne a vloni jsme byli ve stavu, že materiál došel třeba za 3 měsíce a ještě jsme nevěděli, za jakou bude cenu. Dělat cenové nabídky v této situaci byla tak trochu loterie.

Takže jak vidíte výhled letošního roku a co do budoucna?
Pokračujeme ve stavbách nádraží a máme nasmlouvány i další stavby. Nikdy v minulosti jsme neměli nasmlouvané stavby třeba na 2 roky dopředu, takže vše běží tak, jak jsme zvyklí. Nikdo samozřejmě neví, jak dlouho bude pokračovat válka na Ukrajině a jaký bude mít na nás všechny vliv. To ovlivnit nemůžeme. Důležité je, že zatím žádnou menší poptávku po naší práci necítíme. Největším problémem, se kterým se musíme potýkat, jsou kvalifikovaní řemeslníci. Průběžně nám odcházejí do důchodu a náhrada za ně není. Zatím bohužel nevidíme ani žádný výhled do budoucna, kdo by je mohl nahradit. Doposud jsme ale vždy své zakázky dokázali vykrýt, takže věříme, že tomu tak bude i v letech příštích.

Děkujeme za rozhovor
a přátelské přijetí.

Ing. Miroslav Bindač