Cyklostezky jsou stavby se širokým společenským uplatněním

23.10.2013 / Realizace staveb

Kvalitní dopravní infrastruktura lidem usnadňuje život. Zejména v dnešní přeexponované době plné spěchu oceníme, když vlak přijede načas, silnice má dostatečnou kapacitu a kvalitní povrch nebo se v okolí města nachází cyklostezka, kde se nemusíme obávat o bezpečnost a zdraví našich dětí.

Jsou to právě cyklostezky, které nám pomáhají znovu objevit krásy české krajiny a umožňují relaxaci v prostředí nezatíženém exhaláty, hlukem a všudypřítomnými automobily.
Cyklostezky nás tedy vracejí zpět blíže přírodě, nutí nás k aktivnímu odpočinku a významnou měrou se podílejí i na rozvoji turistického ruchu.

Jistě není bez zajímavosti, že s budováním cyklostezek má rozsáhlé zkušenosti i naše největší společnost v oblasti budování dopravních staveb Eurovia CS. Ta se v uplynulém období podílela na vzniku hned několika významných tras pro tyto účely, z nichž se dvěma z nich bychom Vás rádi seznámili podrobněji.

První krásná cyklostezka byla vybudována hradeckým závodem Eurovia CS a vede z Hradce Králové přes Josefov do Kuksu. Celková délka cyklostezky činí bezmála 26 km, přičemž délka nově vybudovaného úseku je přibližně 21 km. Stavba bude sloužit pro potřeby rozvoje cestovního ruchu, zvýšení atraktivity regionu a samozřejmě obohatí život obyvatel i návštěvníků kraje. Nám se podařilo o zrodu nápadu postavit tuto cyklostezku hovořit se starostou dotčené obce Smiřic panem Lubošem Tuzarem. Ten v úvodu říká:

„Impulzem k výstavbě cyklostezky bylo společné jednání mezi náměstkem primátora Hradce Králové panem Martinem Soukupem a primátorem Jaroměře panem Jiřím Klepsou. K této myšlence se přidaly se i další obce dotčené trasou cyklostezky, Josefov, Smiřice a Kuks.“

Jaké zdroje byly pro výstavbu využity?

Byly to dotace ROP Severovýchod a dotace činila 92,5 % z uznatelných nákladů. Na zbylé částce se podílel Královéhradecký kraj 47 %, 25 % dalo město Hradec Králové, 18 % Jaroměř a 10 % Smiřice.

Jak jste nyní spokojeni s kvalitou stavby?

Musím říci, že velmi. Zpočátku jsme měli obavy, aby se poměrně nízká cena díla nepromítla negativně do kvality. To se nepotvrdilo. Ba právě naopak. Jsme dnes spokojeni jak s kvalitou, tak i konstruktivním a operativním přístupem společnosti Eurovia CS k věci. Mohu říci, že nám jejich pracovníci vždy vyšli vstříc. Zde bych rád vyzvedl zejména hlavní podíl stavbyvedoucího ze společnosti Eurovia CS pana Marka Buřvala.

Jaký je ohlas veřejnosti na novou cyklostezku?

Už v době přípravy jsme cítili značný zájem veřejnosti. Zpočátku byla nedůvěra občanů v to, zdali se stavba vůbec bude realizovat. Neměl bych to asi říkat, ale cyklostezka začala být lidmi využívána již v době její výstavby. Po jejím dokončení nápor cyklistů enormně zesílil. Zájem občanů nejlépe dokládá sčítač průjezdu osob umístěný u stezky. Ten se po prvním měsíci zastavil na čísle 10 000 lidí. V hlavní sezóně to bylo průměrně až 25 000 lidí za měsíc. Až na konci cyklistické sezóny vyhodnotíme vytíženost trasy, počítáme s číslem minimálně 100 000 lidí. Mě jako starostu těší, že dnes i ti, co dříve jezdili do práce například hromadnou dopravou či autem, jezdí na kole. Cyklostezka plní i řadu dalších funkcí. Jsou kolem ní soustředěny nejzajímavější regionální památky (Hospital Kuks, kaple ve Smiřicích, pevnost Josefov), zajišťuje spojení s krajským městem a propojuje další cyklostezky, které tuto Labskou stezku protínají. Splňuje tak ekologické, kulturní i rekreační hlediska po všech stránkách. Koho se zeptám, je s ní spokojen.

Krátkou informaci k průběhu výstavby nám podal také hlavní stavbyvedoucí společnosti Eurovia CS na této stavbě pan Marek Buřval. K realizaci stavby samotné dodává:
„Jako každá stavba, i výstavba cyklostezky měla svá úskalí, které jsme museli vyřešit. Jedním z nich bylo i vybudování podchodu pod frekventovanou komunikací. Jeho výstavba probíhala ve dvou etapách tak, aby byl zajištěn plynulý provoz. Toto jsme vyřešili vybudováním larzenových stěn, které zajišťovaly stavební jámy a současně také vybudováním provizorní komunikace během stavby. Podchod tvoří konstrukce z prefabrikovaných rámů a křídel o světlosti 4,00 m šířky a 3,30 m výšky. Délka podchodu je 9,10 m. Na stavbě bylo provedeno 15 500 m3 zemních prací, zpracováno 27 450 tun štěrkodrťí a 9 175 tun živičných směsí. Cyklostezka má proměnné šířkové uspořádání od 1,00 m do 4,00 m. Povrch cyklostezky je řešen kombinací živičného povrchu, cementobetonového krytu a na úseku č. 6 formou nezpevněné úpravy. “

Druhou stavbu pro obdobné využití vybudoval závod Eurovia CS se sídlem v Českých Budějovicích. Jednalo se o dokončení II. etapy výstavby Vltavské cyklistické stezky z Týna nad Vltavou do Litoradlic.

II. etapa nově vybudované cyklostezky zahrnovala úsek dlouhý 2,6 km, který začíná odbočkou ze silnice 3. třídy č. III/12221 cca 1 km za obcí Břehy. Vede podél toku Vltavy, přes vodní hráz Hněvkovice a následně do obce Litoradlice. Povrchovým materiálem této etapy cyklostezky je asfaltový kryt, což umožňuje ve vhodných úsecích její využití i pro in-line bruslení. Část cyklostezky směrem k hněvkovickému jezu je rovinatá, vedená bezprostředně kolem řeky. Dále je cyklostezka přerušena a cyklisté mohou překonat krátký, cca 1km úsek po málo frekventované silnici III/12220 až na další pokračování cyklostezky bezprostředně za hrází Hněvkovické přehrady. Tento nově vybudovaný 2 km dlouhý úsek je veden poměrně strmým stoupáním nad přehradu malebnou lesnatou krajinou a je ukončen krásným výhledem na obec Litoradlice. Cyklisté pak po přejezdu z Litoradlic do Purkarce mohou pohodlně pokračovat po „hlubocké“ části cyklostezky až do Českých Budějovic.

Výstavba cyklostezek je jasným dokladem toho, že i dopravní stavby menšího rozsahu a s odlišným typem dopravního využití mohou mít neméně důležitý společenský význam a sociální dopad.

Ivo Románek