Dopravní sektorové strategie 2. fáze

22.5.2013 / Realizace staveb

Dokument „Dopravní sektorové strategie 2. fáze“ představuje základní resortní koncepci Ministerstva dopravy formulující priority a cíle v oblasti rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury ve střednědobém horizontu roku 2020 a dlouhodobém horizontu až do roku 2050.

Hlavními důvody pořízení jsou zejména:

•   na evropské úrovni: potřeba zastřešujícího strategického sektorového dokumentu pro další uvolnění prostředků z fondů Evropské unie (EU) v letech 2014 až 2020,
•   na národní úrovni: aktualizace koncepce rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury v jednotlivých dopravních módech.
Dokument vychází z priorit státní politiky v oblasti dopravy a stanovuje priority realizace dopravní infrastruktury s ohledem na stav a hlavní problémy dopravy v ČR včetně mezinárodních závazků a přeshraničních souvislostí. Materiál „Dopravní sektorové strategie 2. fáze“ je rovněž klíčovým dokumentem pro přípravu dalších koncepčních materiálů resortu dopravy.
Dokument uplatňuje koncepční přístup k problematice rozvoje dopravní infrastruktury na mezinárodní, celostátní i krajské úrovni. Tento přístup je aplikován prostřednictvím tří základních pilířů:
•   vytvoření multimodálního dopravního modelu (prognóza budoucích přepravních proudů v jednotlivých oblastech dopravy),
•   identifikace a souhrn opatření (projektů a námětů) na dopravní infrastruktuře ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu včetně souhrnu finanční náročnosti jednotlivých projektů,
•   analýza možných zdrojů financování infrastrukturních projektů.
Z hlediska celého projektu lze formulovat dva základní cíle v oblasti rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury:
•   optimální využití jednotlivých prvků dopravní infrastruktury,
•   realizace ekonomicky efektivních rozvojových projektů.

Použití nástrojů Dopravních sektorových strategií
Globálním cílem strategie je vytvoření flexibilního plánovacího a institucionálního nástroje pro rozvoj dopravní infrastruktury s přihlédnutím na potřebu přípravy Operačního programu doprava (OPD) na období 2014-2020. Tomu jsou přizpůsobeny i výstupy jednotlivých částí projektu tak, aby je bylo možné dále používat při plánování rozvoje dopravního sektoru. Jedná se zejména o:

•   Multimodální dopravní model (model současného stavu a model prognóz), který bude sloužit pro prognózování dopravního zatížení na dopravních sítích a pro hodnocení jednotlivých projektů.
•   Databáze rozvojových projektů, která shrnuje informace o všech rozvojových projektech na dopravní infrastruktuře a umožňuje rozvojové projekty dále filtrovat a třídit dle zadaných kritérií.
•   Vícestupňové multikriteriální hodnocení, které umožňuje vzájemné hodnocení rozvojových projektů ve třech základních pilířích, což jsou Potřebnost (společenská a dopravní), Průchodnost (územní a environmentální) a Proveditelnost (finanční a ekonomická).
•   Simulátor zdrojů a potřeb, pomocí něhož lze sestavit prognózu finančních toků v následujících letech: na příjmové straně jsou shrnuty dostupné finanční zdroje (ve scénářích) a k nim je přiřazena výdajová stránka (jak mandatorní výdaje, tak finanční nároky rozvojových projektů).

Shrnutí návrhu strategie
V Dopravních sektorových strategiích je primárně řešena infrastruktura v působnosti státu, tedy infrastruktura pro silniční, železniční, vodní a leteckou dopravu, nicméně v rámci strategie jsou zmíněna i některá další opatření v oblasti regionální infrastruktury (městská doprava, rozvoj sítě silnic nižších tříd, cyklostezky apod.). Návrh přípravy a realizace jednotlivých opatření je proveden s ohledem na dostupné finanční zdroje a potřeby rozvoje dopravní infrastruktury v jednotlivých časových horizontech. Míra detailu zpracování strategie v jednotlivých horizontech je přizpůsobena relativní přesnosti finančních zdrojů a potřebám přípravy a realizace projektů.

•   Ve střednědobém horizontu do roku 2020 je strategie s ohledem na čas potřebný na přípravu zpracována v úrovni jednotlivých projektů. Tento přístup je potřebný i pro přípravu následujícího období OPD. V tomto období je potřeba finančních prostředků pro jednotlivé balíčky projektů a vyváženost dopravních módů ovlivněna předpokládanými prostředky pro spolufinancování OPD ze zdrojů EU a nutnosti nadále nezhoršovat stav dopravní infrastruktury (je navrženo zvýšení mandatorních výdajů na údržbu a opravy infrastruktury). Odhad potřebných prostředků na rozvoj je relativně přesný, vychází z dostupných dokumentací. Pro naplnění cílů strategie by měly být generovány odpovídající finanční zdroje – navrženo je zvýšení příjmů pro dopravní sektor.
•   Dlouhodobý horizont do roku 2035 je klíčový pro formování zásad budoucí strategie a tím i směrování finančních prostředků. Míra detailu je v úrovni clusterů (souborů staveb dopravních tahů). Je akcentována nutnost zlepšit stav dopravní infrastruktury (příděl prostředků na opravy a údržbu) a pokračování rozvoje sítě TEN-T. Další rozvoj infrastruktury závisí na disponibilních finančních zdrojích.
•   Výhledový horizont po roce 2035 je řešen na úrovni finančních objemů pro další fungování a rozvoj dopravní infrastruktury. Možnost realizace všech zbývajících identifikovaných projektů závisí na skutečných finančních zdrojích, které je v současné době možno odhadnout jen s omezenou mírou přesnosti. Strategii je ovšem v současné době možné formovat jen na základě momentálně dostupných údajů. I dle velmi optimistických odhadů disponibilních prostředků je zřejmé, že všechny současně definované projekty buď nebude možno realizovat v předpokládaném rozsahu, nebo se termín jejich realizace odsune za časový horizont strategie.
Vyváženost mezi jednotlivými balíčky projektů a dopravními módy je v principu založena na předpokládaných přepravních výkonech s ohledem na priority deklarované v Knize 5 – preference módů šetrných k životnímu prostředí, zejména železniční dopravy. Jsou předloženy dvě krajní varanty rozdělení finančních prostředků mezi dopravní módy. Klíčovou roli v tomto případě hraje posouzení potřeby výstavby investičně náročných Rychlých spojení na železnici a dobudování sítě dálnic a rychlostních komunikací.

Závěry pro další činnost v oblasti strategického plánování sektoru dopravy
Dopravní strategie vycházejí z poznání, že dopravní infrastruktura existuje a tvoří logický a ucelený systém, který je potřeba udržovat, vybavovat a v případě možnosti rozvíjet dle skutečných potřeb a finanční bilance. Pro účinnou realizaci Dopravních sektorových strategií lze formulovat následující závěry:

•   Dopravní strategie je souvislá činnost, nikoliv jednorázový dokument, proto je důležitá průběžná aktualizace všech vstupů a pravidelné vyhodnocování výsledků.
•   Jednotlivé vstupy společné pro všechny dopravní módy musí být koordinovány a sjednoceny.
•   Základní část Dopravní strategie (metodika, zásady, postupy) musí být postupně schvalována a sjednocována pro všechny dopravní módy.
•   Dopravní strategie je podkladem pro harmonogram realizace projektů připravovaných pro střednědobý horizont.
•   Dopravní strategie musí být řízena zastřešujícím orgánem (odborem strategie Ministerstva dopravy) jako jediným místem s právy a povinnostmi z toho vyplývajícími.
•   Dopravní strategie musí být závazná pro všechny investory.
Tyto závěry tedy akcentují nutnost monitorování strategie a potřebu její průběžné nebo pravidelné aktualizace. Tomu musí odpovídat i institucionální opatření, které bude zahrnovat jasné definování pravomocí a zodpovědnosti jednotlivých subjektů.

Ing. Martin Vachtl, SUDOP PRAHA a.s.