Ta s sebou přinesla největší uprchlickou krizi od doby II. světové války a zcela novou bezprecedentní paletu problémů, promítajících se jak do sociální, tak i ekonomické oblasti. Mezi klíčové obory průmyslu patří stavebnictví, zejména pak budování dopravní infrastruktury. Její rozvoj a kvalita významně ovlivňuje prosperitu dalších průmyslových oborů i jednotlivých regionů. V úvodu našeho rozhovoru jsme se proto ministra dopravy ČR pana Mgr. Martina Kupky zeptali, zdali ambiciózní cíle vlády postavit v průběhu jejího funkčního období 200 km nových dálnic nebude nutné z důvodů neočekávaných nákladů souvisejících s válkou na Ukrajině přehodnotit. K tomu ministr Kupka říká:
Situace na Ukrajině se negativně odrazila na ekonomickém růstu a ještě více zvýšila inflaci. Všechny důležité dopravní projekty ale musejí běžet dál. Pravidelně jednáme se stavebními firmami, bavíme se o situaci a hledáme co nejvhodnější řešení. Další postup analyzujeme, nyní nevíme, jak dlouho bude konflikt na Ukrajině trvat, což dále vnáší nejistotu a nejen do oblasti dopravního stavitelství. Ředitelství silnic a dálnic posunulo v půlce března otevírání obálek již rozběhnutých tendrů o měsíc, aby byl čas na určité zklidnění situace a ukázalo se, že to bylo správné rozhodnutí, protože stavební firmy byly schopny nabídky seriózně sestavit, byť je zřejmé, že se leckdy pohybují ve vyšších hodnotách, než tomu bylo před válkou. Ten posun ale naštěstí není astronomický. Plán daný programovým prohlášením vlády v oblasti dálnic se tak nijak nemění, letos bude zprovozněno 25,5 km dálnic a probíhá příprava na zahájení dalších klíčových staveb.
Které úseky nově budovaných dálnic budou mít z vašeho pohledu strategický význam a tedy i největší prioritu?
V programovém prohlášení vlády máme jako národní priority uvedeny dostavbu D35 do Mohelnice, pokračování stavby Pražského okruhu a dostavbu D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. Mezi další důležité dálniční stavby patří dostavba D4 mezi Příbramí a Pískem, pokračování stavby dálnice D3, D7, D11 a D55 nebo pokračování dálnice D6 do Karlových Varů.
V jaké fázi je v současné době připravenost těchto staveb?
Na D35 je v realizaci úsek Časy–Ostrov, který bude zprovozněn v letošním roce a naváže tak na úsek Opatovice–Časy. Další úseky D35 jsou již v pokročilé fázi příprav nebo těsně před vydáním stavebního povolení – např. Janov–Opatovec, kde bylo nedávno stavební povolení vydáno, nebo Vysoké Mýto – Džbánov. Zajímavostí je například, že v úseku Opatovec – Staré Město bude nejdelší český dálniční tunel Dětřichov. Příprava probíhá nejen u úseků z Hradce Králové do Mohelnice, ale také na severní části z Jičína do Hradce Králové. Kompletní dálnice do Mohelnice má být dostavěna do roku 2028.
Na D6 je v realizaci přeložka Krupé a v letošním roce má začít výstavba dalších dvou úseků – obchvat Hořoviček a přeložka u Hořesedel. Další úseky jsou ve fázi příprav.
D1 Říkovice–Přerov je v situaci, kdy se potýkáme s žalobou Dětí země u Nejvyššího správního soudu. Předchozí stížnost podanou fyzickými osobami soud zamítl. Kontrakt na dostavbu posledního úseku D1 je před podpisem.
Jaké kroky podnikáte v oblasti příprav dostavby Pražského okruhu a dálnice D52 z Brna do Mikulova?
Ohledně situace Pražského okruhu vedeme jednání se starosty dotčených obcí a snažíme se společně najít taková stavebně technická řešení, která by byla pro občany přijatelná. Do konce tohoto volebního období bychom chtěli mít za sebou celý proces EIA a významnou část dalších povolení pro severní část Pražského okruhu a mít ve výstavbě nejdůležitější část z Běchovic na D1. Rozhodnutí o tomto úseku je teď na Krajském úřadu Jihočeského kraje a věřím, že se v nejbližších týdnech rozhodne.
Příprava dálnice D52 z Brna do Mikulova se zastavila před systematickým tlakem aktivistů a ekologických organizací, kteří zpochybňují vedení trasy dálnice přes Novomlýnské nádrže. I přesto doufám, že se situaci podaří v dohledné době odblokovat a i tady začnou přípravy na samotnou výstavbu. V letošním roce bych rád zvládl přípravy nové dokumentace EIA.
Jakou roli připisuje vaše vláda zkvalitňování železniční dopravy?
V programovém prohlášení vlády jsme zdůraznili zkvalitňování veřejné železniční dopravy, například pořizováním nových vlakových souprav. To také očekávám od nového vedení ČD, aby lidé cestovali komfortně a s odpovídajícími službami na palubě. Chceme také otevírat trh železničním dopravcům, protože čím větší konkurence, tím lepší služby. Letos otevíráme část zmodernizovaného IV. železničního koridoru směrem na jih Čech. Díky významné investici se zkrátí cestovní doba z Prahy do Tábora a Českých Budějovic a díky vyšší kapacitě tratě budeme moci postupně nabídnout také častější spojení. A nesmím zapomenout na přípravu vysokorychlostních tratí, kterými se intenzivně zabýváme. Připravujeme architektonické soutěže na terminály, průběžně jsou schvalovány jednotlivé studie proveditelnosti koridorů VRT.
V poslední době zažívá doprava mnoho šokových situací. Nejdříve byla omezena covidem, následovaných výrazným nárůstem cen pohonných hmot až po zmražení vydávání víz občanům Ruska. Připravujete v této souvislosti nějaké úlevy či kompenzace?
Od začátku ruské agrese jsme v pravidelném kontaktu s podnikateli a na vládě přijímáme takové kroky, které co nejvíce mohou firmám pomoci v současné situaci. Od 1. června do 30. září snižujeme o 1,50 Kč spotřební daň na naftu a benzín, na evropské úrovni jednáme o možnosti zrušení silniční daně pro vozidla nad 12 tun, v ČR jsme již zrušili silniční daň pro vozidla do 12 tun. Dopravcům jsme dali možnost odkladu splátek DPH a silniční daně. A v neposlední řadě jsme zrušili povinné přimíchávání biosložek do paliv. Pro oblast železniční dopravy usilujeme o co nejrychlejší notifikaci osvobození dopravců od poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energií při používání trakční elektřiny.
Co bude v nejbližších krizových dnech dle vašeho názoru rozhodující pro splnění těchto úkolů?
Klíčovým aspektem by bylo samozřejmě ukončení války na Ukrajině, které by pomohlo zklidnit situaci jak politickou, tak i hospodářskou. Nejistota spojená s dalším vývojem, ať už z hlediska prostého lidského, bezpečnostního či hospodářského vytváří u všech lidí i u firem pocit nejistoty z budoucnosti. To se samozřejmě podepisuje na současné nestabilní cenové situaci, kdy je těžké cokoli bezpečně predikovat a rozhodovat. Pevně ale věřím, že i v tomto období ČR i dopravní sektor obstojí.
Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek
