Ta s sebou přinesla největší uprchlickou krizi od doby II. světové války a zcela novou bezprecedentní paletu problémů, promítajících se jak do sociální, tak i ekonomické oblasti. Mezi klíčové obory průmyslu patří stavebnictví, zejména pak budování dopravní infrastruktury. Její rozvoj a kvalita významně ovlivňuje prosperitu dalších průmyslových oborů i jednotlivých regionů. V úvodu našeho rozhovoru jsme se proto ministra dopravy ČR pana Mgr. Martina Kupky zeptali, zdali ambiciózní cíle vlády postavit v průběhu jejího funkčního období 200 km nových dálnic nebude nutné z důvodů neočekávaných nákladů souvisejících s válkou na Ukrajině přehodnotit. K tomu ministr Kupka říká:

Situace na Ukrajině se negativně odrazila na ekonomickém růstu a ještě více zvýšila inflaci. Všechny důležité dopravní projekty ale musejí běžet dál. Pravidelně jednáme se stavebními firmami, bavíme se o situaci a hledáme co nejvhodnější řešení. Další postup analyzujeme, nyní nevíme, jak dlouho bude konflikt na Ukrajině trvat, což dále vnáší nejistotu a nejen do oblasti dopravního stavitelství. Ředitelství silnic a dálnic posunulo v půlce března otevírání obálek již rozběhnutých tendrů o měsíc, aby byl čas na určité zklidnění situace a ukázalo se, že to bylo správné rozhodnutí, protože stavební firmy byly schopny nabídky ­seriózně sestavit, byť je zřejmé, že se leckdy pohybují ve vyšších hodnotách, než tomu bylo před válkou. Ten posun ale naštěstí není astrono­mický. Plán daný programovým prohlášením vlády v oblasti dálnic se tak nijak nemění, letos bude zprovozněno 25,5 km dálnic a probíhá příprava na zahájení dalších klíčových staveb.

Které úseky nově budovaných dálnic budou mít z vašeho pohledu strategický význam a tedy i největší prioritu?

V programovém prohlášení vlády máme jako národní priority uvedeny dostavbu D35 do Mohelnice, pokračování stavby Pražského okruhu a dostavbu D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. Mezi další důležité dálniční stavby patří dostavba D4 mezi Příbramí a Pískem, pokračování stavby dálnice D3, D7, D11 a D55 nebo pokračování dálnice D6 do Karlových Varů.

ministr dopravy ČR Mgr. Martin Kupka


V jaké fázi je v současné době připravenost těchto staveb?


Na D35 je v realizaci úsek Časy–Ostrov, který bude zprovozněn v letošním roce a naváže tak na úsek Opatovice–Časy. Další úseky D35 jsou již v pokročilé fázi příprav nebo těsně před vydáním stavebního povolení – např. Janov–Opatovec, kde bylo nedávno stavební povolení vydáno, nebo Vysoké Mýto – Džbánov. Zajímavostí je například, že v úseku Opatovec – Staré Město bude nejdelší český dálniční tunel Dětřichov. Příprava probíhá nejen u úseků z Hradce Králové do Mohelnice, ale také na severní části z Jičína do Hradce Králové. Kompletní dálnice do Mohelnice má být dostavěna do roku 2028.
Na D6 je v realizaci přeložka Krupé a v letošním roce má začít výstavba dalších dvou úseků – obchvat Hořoviček a přeložka u Hořesedel. Další úseky jsou ve fázi příprav.
D1 Říkovice–Přerov je v situaci, kdy se potýkáme s žalobou Dětí země u Nejvyššího správního soudu. Předchozí stížnost podanou fyzickými osobami soud zamítl. Kontrakt na dostavbu posledního úseku D1 je před podpisem.

Jaké kroky podnikáte v oblasti příprav dostavby Pražského okruhu a dálnice D52 z Brna do Mikulova?

Ohledně situace Pražského okruhu vedeme jednání se starosty dotčených obcí a snažíme se společně najít taková stavebně technická řešení, která by byla pro občany přijatelná. Do konce tohoto volebního období bychom chtěli mít za sebou celý proces EIA a významnou část dalších povolení pro severní část Pražského okruhu a mít ve výstavbě nejdůležitější část z Běchovic na D1. Rozhodnutí o tomto úseku je teď na Krajském úřadu Jihočeského kraje a věřím, že se v nejbližších týdnech rozhodne.
Příprava dálnice D52 z Brna do Mikulova se zastavila před systematickým tlakem aktivistů a ekologických organizací, kteří zpochybňují vedení trasy dálnice přes Novomlýnské nádrže. I přesto doufám, že se situaci podaří v dohledné době odblokovat a i tady začnou přípravy na samotnou výstavbu. V letošním roce bych rád zvládl přípravy nové dokumentace EIA.

Foto archiv Strabag


Jakou roli připisuje vaše vláda zkvalitňování železniční dopravy?


V programovém prohlášení vlády jsme zdůraznili zkvalitňování veřejné železniční dopravy, například pořizováním nových vlakových souprav. To také očekávám od nového vedení ČD, aby lidé cestovali komfortně a s odpovídajícími službami na palubě. Chceme také otevírat trh železničním dopravcům, protože čím větší konkurence, tím lepší služby. Letos otevíráme část zmodernizovaného IV. ­železničního koridoru směrem na jih Čech. Díky významné investici se zkrátí cestovní doba z Prahy do Tábora a Českých Budějovic a díky vyšší kapacitě tratě budeme moci postupně nabídnout také častější spojení. A nesmím zapomenout na přípravu vysokorychlostních tratí, kterými se intenzivně zabýváme. Připravujeme architektonické soutěže na terminály, průběžně jsou schvalovány jednotlivé studie proveditelnosti koridorů VRT.

V poslední době zažívá doprava mnoho šokových situací. Nejdříve byla omezena covidem, následovaných výrazným nárůstem cen pohonných hmot až po zmražení vydávání víz občanům Ruska. Připravujete v této souvislosti nějaké úlevy či kompenzace?

Od začátku ruské agrese jsme v pravidelném kontaktu s podnikateli a na vládě přijímáme takové kroky, které co nejvíce mohou firmám pomoci v současné situaci. Od 1. června do 30. září snižujeme o 1,50 Kč spotřební daň na naftu a benzín, na evropské úrovni jednáme o možnosti zrušení silniční daně pro vozidla nad 12 tun, v ČR jsme již zrušili silniční daň pro vozidla do 12 tun. Dopravcům jsme dali možnost odkladu splátek DPH a silniční daně. A v neposlední řadě jsme zrušili povinné přimíchávání biosložek do paliv. Pro oblast železniční dopravy usilujeme o co nejrychlejší notifikaci osvobození dopravců od poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energií při používání trakční elektřiny.

Co bude v nejbližších krizových dnech dle vašeho názoru rozhodující pro splnění těchto úkolů?

Klíčovým aspektem by bylo samozřejmě ukončení války na Ukrajině, které by pomohlo zklidnit situaci jak politickou, tak i hospodářskou. Nejistota spojená s dalším vývojem, ať už z hlediska prostého lidského, bezpečnostního či hospodářského vytváří u všech lidí i u firem pocit nejistoty z budoucnosti. To se samozřejmě podepisuje na současné nestabilní cenové situaci, kdy je těžké cokoli bezpečně predikovat a rozhodovat. Pevně ale věřím, že i v tomto období ČR i dopravní sektor obstojí.

Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek