... pokročila i příprava výstavby vysokorychlostních železničních tratí. Na téma výstavby dopravní infrastruktury v ČR jsme měli možnost v uplynulém období hovořit s ministrem dopravy ČR, panem Mgr. Martinem Kupkou. Toho jsme se v úvodu našeho setkání zeptali, jaká je současná délka dálniční sítě u nás a o kolik kilometrů dálnic se tato síť rozrostla za dobu jeho působení na ministerstvu. Ten k tomu říká:
„V současné době je v provozu přes 1 500 km českých dálnic. Kus práce je tedy ještě před námi. Ale dokončení a modernizace české dopravní infrastruktury jsou jasnou prioritou vlády a díky tomu má ministerstvo dopravy letos opět k dispozici výjimečně vysoký rozpočet – přes 160 miliard korun. Ředitelství silnic a dálnic tak má historicky nejvyšší finanční prostředky, konkrétně 80,7 miliard korun.Navíc v posledních letech se nám podařilo rozhýbat a dokončit řadu stavebních projektů. Pokud se podíváme na celé volební období, tedy na roky 2022-2025, pak v kolonce zprovozněné dálnice bude číslo 220 km (přičemž rekordní byl loňský rok se 110 km) a v kolonce zahájené stavby dálnic číslo 254 km. Aktuálně je ve výstavbě dalších 193,8 km nových dálnic“.
Důležité je samozřejmě napojení naší dálniční sítě na sousední země a jejich propojení s evropskou dálniční sítí. Jak si stojíme v tomto směru a kde lze očekávat, že k tomuto propojení brzy dojde?
Tohle je velký dluh minulých dekád, ale pracujeme na tom, abychom ho co nejdřív napravili. Do konce roku zahájíme výstavbu dalších 64 km dálnic. Půjde například o úsek dálnice D11 mezi Jaroměří a Trutnovem, což znamená, že D11 bude letos rozestavěná v celé své délce. Dokončíme také dálnici D6 ve středních Čechách a navážeme stavbou dalších úseků v Karlovarském kraji směrem k hranici s Německem. V letech 2026-2031 je v plánu také výstavba poslední části jihomoravské D52 z Pohořelic přes vodní nádrž Nové Mlýny na státní hranici s Rakouskem.
Které silniční a dálniční stavby jsou nyní bezprostředně v přípravě a které z nich považujete pro naši nejbližší budoucnost za strategicky nejvýznamnější?
V současné době je v přípravě 365 km dálnic, tedy na sedm desítek staveb od odpočívek přes obchvaty měst a mosty až po nové dálniční úseky. Z jistého úhlu pohledu jsou strategické všechny, ale asi se shodneme, že nejvyšší prioritou je napojení naší dálniční sítě na sousední země, což už jsem zmiňoval. Neméně důležité je pak dokončení Pražského okruhu a Velkého městského okruhu Brna, které by ulevily přetíženým metropolím, a také dálnice D35, která poskytne alternativu k D1 pro spojení Čech a Moravy. Na tom všem intenzivně pracujeme.
Strategické dopravní stavby ve velkých městech, jako je pražský okruh nebo VMO v Brně, mají za úkol odlehčit dopravě v centru měst. Jak pokračují práce, popř. příprava dalších úseků u budování těchto staveb?
Na D0 jsme v prosinci začali stavět úsek z Běchovic na D1, práce na 12,6 km šestipruhového úseku by měly trvat tři roky. Letos v létě plánujeme začít se stavbou přeložky silnice 1/12 Běchovice – Úvaly. Za dva roky by tento úsek měl výrazně ulevit přetížené Štěrboholské radiále i Jižní spojce. Příští rok pak chceme spustit stavbu zkapacitnění úseku Satalice – Běchovice. Dostavba poslední, severovýchodní části okruhu už je taky v dohledu. Úseky Ruzyně – Suchdol (8,3 km) a Suchdol – Březiněves (6,9 km) mají kladné stanovisko EIA, takže teď zpracováváme dokumentaci k povolení stavby, a pokud půjde vše podle plánů, hotovo bude v roce 2031.Velký městský okruh Brna bude mít po dokončení 22 km. Polovina je už v provozu, na druhé pracujeme. V roce 2024 jsme otevřeli nové úseky Žabovřeská, Bauerova, Tomkovo náměstí a Rokytova a začali jsme s průzkumnou štolou pro stavbu tunelu Vinohrady. Tento 2,1 km dlouhý tunel je mimochodem jedním z nejsložitějších úseků tzv. Východního segmentu okruhu. Jde o technicky velmi náročnou stavbu. S realizací začneme v roce 2028, hotovo by mělo být o čtyři roky později. Ostatní úseky jsou v různé fázi rozpracovanosti projektu, ale pokud vše půjde podle plánu, kompletního okruhu se Brno dočká v roce 2035.
Nelze také přehlédnout stupňující se napětí ve světě. Je naše dopravní infrastruktura připravena na přesuny těžké vojenské techniky? Podnikají se v tomto směru nějaká opatření?
Je pravda, že současná situace v Evropě s sebou přináší velké výzvy. Nároky na stav dopravní infrastruktury jsou přirozeně jednou z nich. V posledních letech proběhlo několik přesunům velkých vojenských konvojů přes Českou republiku, například v roce 2022 na mezinárodní cvičení Defender Europe. Díky tomu víme, jak taková akce vypadá, co vyžaduje a jaké nároky klade na dopravní infrastrukturu. Dobře si uvědomujeme, že pro kolektivní obranu a bezpečnost Evropy je efektivní vojenská mobilita naprosto klíčová. Naše silnice a železnice, mosty a podjezdy musejí být na přesuny těžké vojenské techniky připravené. Státy EU a NATO společně pracují na tom, aby evropská dopravní infrastruktura měla dostatečnou kapacitu na přesuny vojenských vozidel bez narušení civilní dopravy. Situace se tedy zlepšuje, ačkoli je třeba přiznat, že stále existují nedostatky, které řešíme.
V současné době se také hovoří o budování vysokorychlostních železničních tratí. V jaké fázi přípravy jsou projekty v tomto směru a kdy a kde se začne stavět první úsek?
Aktuálně jsme ve fázi intenzivních příprav – z plánovaných 767 km máme už 484 km ve stadiu projektu. Pracujeme na projektu poslední části vysokorychlostní trati z Prahy do Brna, konkrétně úseku ze Světlé nad Sázavou do Velké Bíteše. Běží také výběrové řízení na poradenské služby pro projekt PPP VRT Moravská brána. Co nevidět začne stavba první části trati z Brna do Přerova, kde po dokončení koncem roku 2028 budou vlaky jezdit rychlostí až 200 km/h. Kromě toho, že v této části přibude druhá kolej a osm nových železničních mostů, postavíme také 744 m dlouhý Němčický tunel. Současně probíhají geologické průzkumy na trase budoucí VRT Moravská brána, stejně jako předběžný geologický průzkum pro Krušnohorský tunel, což bude klíčová část vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan. V plném proudu jsou architektonické soutěže na terminály nebo na nový dispečink na pražské Balabence, odkud se bude řídit provoz na vysokorychlostních tratích a v železničním uzlu Praha. Řídící středisko začneme stavět do tří let a hotovo by mělo být v roce 2030. Vysokorychlostní tratě se tedy už brzy dostanou z papíru do reality – do deseti let se prvním vysokorychlostním vlakem svezeme. Do roku 2040 bude většina projektovaných tratí postavená a do poloviny století bude celá česká síť VRT napojena na tu evropskou.
Jaké benefity přinese vybudování vysokorychlostních tratí občanům ČR?
Představte si vysokorychlostní tratě jako novou páteř české železniční sítě. Rychlovlaky propojí velká regionální centra, konvenční síť a městkou hromadnou dopravu, takže bude možné cestovat za prací, studiem nebo za zábavou na větší vzdálenosti daleko rychleji než teď. Z Brna do Prahy dojedete za hodinu, z Ostravy za hodinu a půl, z krajských měst bude Praha dostupná do hodiny, maximálně do dvou. Stejně tak budou dostupnější jednotlivá regionální centra mezi sebou. To znamená, že lidé se nebudou muset stěhovat z regionů do velkých měst za prací či studiem, jednoduše budou dojíždět, nebo budou využívat nové ekonomické příležitosti v samotných krajích.Vysokorychlostní tratě navíc uvolní kapacitu na konvenční železnici, která je dnes na hraně svých možností. Bude tedy víc prostoru pro regionální spoje nebo třeba nákladní vlaky. A to znamená, že se víc nákladů přesune ze silnic na železnici, což uvolní silnice a pomůže snížit ekologickou zátěž životního prostředí.
Stavebnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem inženýrů, techniků i dělníků. Má stát nějaký plán, jak zatraktivnit mladým lidem technické studijní obory?
Máte pravdu, tohle je otázka, která trápí mnohé české firmy a instituce. Ačkoli ministerstvo dopravy neovlivňuje situaci ohledně technických studijních oborů, působíme tam, kde můžeme. Pořádáme besedy na školách nebo dny otevřených dveří na významných stavbách a na našich pracovištích, na něž zveme veřejnost i adresně žáky a studenty. Zkrátka pracujeme s faktorem inspirace. Inspirovat má také program Česká cesta do vesmíru, který ministerstvo dopravy koordinuje. Jeho součástí je mimo jiné řada aktivit, které mají mezi mladými lidmi šířit povědomí a podněcovat jejich zájem o studium technických a přírodovědných oborů.
Velkou překážkou pro zvýšení efektivity ve stavebnictví je pomalá legislativa. Zrychlení měla přinést digitalizace stavebního řízení. V jaké fázi se nyní nachází úpravy a dopracování tohoto systému tak, aby byl funkční? Lze nastínit, jak budou práce postupovat?
Dokončení digitalizace stavebního řízení je plně v gesci ministerstva pro místní rozvoj. To podle posledních informací v dubnu dokončilo napojení 435 úřadů na technologický bypass a kvůli zásadním změnám v projektu jedná s Evropskou komisí o novém nastavení podmínek výplaty prostředků na digitalizaci stavebního řízení tak, aby nehrozily sankce.
Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek
