Důvody jsou zřejmé. Se změnami klimatu se mění srážkové i hydrologické poměry a to má rozmanité dopady na vodní hospodářství. Touto, ale mnohem širší problematikou, se zabývá ve společnosti HYDROPROJEKT divize Hydrotechniky. S jejími představiteli, pány Ing. Karlem Burešem, Ing. Milanem Moravcem a Ing. Filipem Kysnarem, jsme o náplni divize měli možnost hovořit na počátku září.

Můžete nám v krátkosti představit obor hydrotechniky? Co všechno v sobě tento pojem skrývá?

Obor hydrotechniky zahrnuje široký rozsah činností od přehradního stavitelství přes protipovodňovou ochranu (které je věnována samostatná kapitola a která v souvislosti s katastrofálními povodněmi v posledním desetiletí nabývá stále větší důležitosti) až po jezy, říční plavbu nákladní i rekreační a úpravy a revitalizace vodních toků. Hlavní obory činnosti lze shrnout do těchto bodů:
- Protipovodňová ochrana měst, obcí a průmyslových areálů
- Plánování v oblastech povodí
- Přehrady
- Hráze a suché poldry
- Nádrže a rybníky
- Pevné a pohyblivé jezy
- Plavební komory, zdvihadla, kanály, přístavy a překladiště, zařízení na vodních tocích
- Úpravy splavnosti toků, umělé kanály, plavební cesty
- Úpravy a revitalizace vodních toků
- Tunely a podzemní objekty
- Opravy a rekonstrukce přehrad a hydrotechnických zařízení
- Matematické modelování proudění - využití simulačních modelů. Jde například o tvorbu vodohospodářských simulačních modelů při zpracování studií odtokových poměrů, stanovení záplavových území, ochraně před povodněmi a v řadě dalších úloh.
- Technická opatření pro správu povodí
- Opravy a rekonstrukce hrází a vodohospodářských objektů
- Zásobování (jaderných) elektráren vodou
- Tradiční činností oboru je i využití vodní energie a s tím související studie a projekty vodních elektráren, malých vodních elektráren a přečerpacích vodních elektráren (PVE). Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů nabývá v posledních letech stále většího významu.

HYDROPROJEKT je autorem velkého množství projektů hydrotechnických a hydroenergetických děl pro domácí i zahraniční investory, některé z projektů byly také zajišťovány ve spolupráci s renomovanými zahraničními partnery, pro které jsme připravovali nebo připravujeme projektovou dokumentaci velkých částí příslušných hydroenergetických soustav.
Během existence HYDROPROJEKTU byla k plné spokojenosti zákazníků vyprojektována a instalována na velkých a menších hydroenergetických dílech energetická kapacita v souhrnu značně přesahující 9000 MW.
V současné době je činnost HYDROPROJEKTU zaměřena na projekty malých vodních elektráren a projekty vodních elektráren v zahraničí.

Divize hydrotechniky se věnuje i problematice odpadového hospodářství.

HYDROPROJEKT patří mezi první konzultační firmy v Evropě, které si již na počátku šedesátých let osvojily v té době velmi moderní a systematický přístup k navrhování zařízení pro ukládání odpadů. Od té doby bylo v souladu s projektovou dokumentací HYDROPROJEKTU uvedeno do provozu hodně přes sto velkých zařízení pro sběr, recyklování a skládkování odpadů. V provozu jsou již desítky velkých skládek, jejichž individuální kapacita je v rozmezí od několika set tisíc m3 až po největší novou skládku navrženou HYDROPROJEKTEM o konečné kapacitě několika milionů m3 uložených odpadů. Velký počet z těchto zařízení byl navržen pro nebezpečné odpady a také pro kaly všech druhů a nejrůznějšího původu.
Projektové a inženýrské služby k ukládání odpadů jsou pouze částí nabídky prací HYDROPROJEKTU. Pomoc zákazníkům zahrnuje dlouhodobé plánování systémů nakládání s odpady (sběr, doprava, další využívání nebo recyklování a konečné zneškodnění nevyužitelného zbytku na skládkách nebo ve spalovnách), a to jak na regionální, tak na komunální úrovni. Pro průmysl a městská zastupitelstva bylo vypracováno několik studií řešících problém snížení objemu produkovaných odpadů. Ve svých studiích HYDROPROJEKT také navrhoval kde a jak využívat recyklované druhotné suroviny získané z odpadů.

Jakou tradici má tento obor ve společnosti HYDROPROJEKT?

HYDROPROJEKT je přední víceoborová česká konzultační společnost, která byla založena v roce 1952 jako státní podnik sjednocením několika menších projektových ústavů, z nichž největší poskytoval své služby již od 19. století. Obor hydrotechniky byl od založení HYDROPROJEKTU jedním z hlavních oborů činnosti firmy. V té době bylo nutné zajistit projekty pro výstavbu vltavské a vážské kaskády a následně přehrad pro zásobování obyvatelstva a průmyslu vodou. Významná byla i činnost oboru hydrotechniky v zahraničí.

Na vzniku jakých projektů se vaše společnost podílela v minulosti a na kterých se podílí nyní?

V 50. a 60. letech minulého století firma realizovala kompletní projektové a inženýrské služby pro výstavbu vltavské kaskády (700 MW instalovaného energetického výkonu), zahrnující šest betonových přehradních hrází různých typů, největší o výšce přes 100 m, na Slovensku pak podstatnou část projektových a inženýrských služeb pro vážskou kaskádu (500 MW instalovaného energetického výkonu).

V 60. až 80. letech vypracoval HYDROPROJEKT projekty pro většinu přehrad určených k zásobování vodou. Jako příklad lze uvést:
- Hráz nádrže na Želivce, navržená pro zásobování Prahy vodou, vysoká 62 m. Pitná voda pro hlavní město Prahu se přivádí do města pomocí tunelu dlouhého přes 52 km. Celý systém byl navržen HYDROPROJEKTEM.
- Zemní hráz nádrže Římov pro zásobování jižních Čech vodou, vysoká 51 m.
- Zemní hráz nádrže Josefův Důl pro regionální zásobování pitnou vodou, vysoká 44 m.
- Zemní hráz nádrže Nová Bystrica pro zásobení oblasti Kysúc a Žiliny pitnou vodou, vysoká 56 m, a další.

V posledních letech je činnost v oboru hydrotechniky zaměřena zejména na protipovodňovou ochranu, rekonstrukce a opravy hrází, projekty malých vodních elektráren, jezů a přípravu projektů pro plavbu.
Z nedávné minulosti lze zmínit projekt protipovodňové ochrany historického centra Prahy, kde první dokončený úsek podél Starého Města a Josefova zachránil při extrémní srpnové povodni v roce 2002 před zatopením území Starého Města. Mobilní protipovodňové hrazení výšky až 2,80 m osazené na Smetanově nábřeží bylo v průběhu kulminace povodně v médiích nazýváno "stěnou naděje". Protipovodňová opatření na ochranu hl.m. Prahy, etapa 0002 Malá Strana a Kampa byla vyhodnocena v rámci svazu vodního hospodářství jako nejlepší vodohospodářská stavba roku 2005.

Pro program 129 120 Ministerstva zemědělství připravil HYDROPROJEKT řadu žádostí včetně studií proveditelnosti a dokumentací pro územní rozhodnutí, lze zmínit ochranu měst a obcí Poděbrady, Mělník, Roudnice, Křešice, Děčín, Hřensko, Zálezlice, Hořín, Štěchovice a další a postupně pro ně zpracovává kompletní projektovou dokumentaci.
Z projektů pro zajištění plavby je to především Plavební stupeň Děčín na dolním Labi pod přístavem na dolním okraji města, tvořený jezem, plavební komorou, rybími přechody a vodní elektrárnou se dvěma přímoproudými Kaplanovými turbínami.

Další významnou oblastí je splavnění horní Vltavy pro rekreační účely, kde byly zpracovány projekty nových plavebních komor u jezů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou, vystrojení plavební komory u přehrady Hněvkovice a projekt lodního zdvihadla u betonové hráze nádrže Orlík.

Jako hezký příklad jezu citlivě začleněného do okolní krajiny je jez Novořecké splavy na Lužnici. Prostor Novořeckých splavů se nachází v CHKO Třeboňsko, národní přírodní rezervaci Stará řeka, v navržené ptačí oblasti Třeboňsko a evropsky významné lokalitě Třeboňsko-střed. Tyto dvě jsou navrženy do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Novořecké splavy bezprostředně souvisejí se soustavou Třeboňských rybníků, která je v současné době nominována do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v rámci lokality "Třeboňské rybníkářské dědictví". Na toto území jsou kladeny vysoké nároky z hlediska začlenění stavby do krajiny. Tomu bylo nutné přizpůsobit řešení stavby. Je navržena jednotná povrchová úprava (žulový obklad konstrukcí, kámen, dřevo) a vylepšení vzhledu zařízení, která po úpravách zůstanou zachována. Výsledný stav po úpravě je patrný z připojené vizualizace. Jez se v současné době buduje v komplikovaných základových poměrech a v příštím roce by měl být dokončen.

HYDROPROJEKT je rovněž ve spolupráci s dalšími organizacemi zpracovatelem Plánů oblasti povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy, Ohře a dolního Labe a spolupracuje i při zpracování Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe. Práce na plánech, zpracovaných podle Evropské směrnice o vodě, trvala několik let. Plán oblasti povodí je dokument, který na základě analýzy stavu oblasti povodí a strategických cílů Plánu hlavních povodí České republiky stanoví konkrétní cíle pro danou oblast a navrhuje programy opatření k jejich zajištění, včetně časového plánu realizace a strategie jejich financování. Návrh plánů se v současné době projednává a jejich definitivní verzi mají schválit kraje do konce tohoto roku.

Daří se zkušenosti vašich odborníků uplatňovat i při přípravě projektů v zahraničí?

Významná je i činnost HYDROPROJEKTU v zahraničí. Z mnoha realizovaných projektů lze zmínit:
- Studii proveditelnosti a kompletní tendrové dokumenty pro rozšíření hydroelektrárny Machu Picchu v Peru (110 MW). - Části hydroelektráren Mangla a Terbela v Pákistánu.
- Čerpací stanici Gudu v Pákistánu.
- Části hydroenergetického projektu Malka Wakana v Etiopii.
- Kompletní tendrové dokumenty pro hydroelektrárny Hemang a Tanoso v Ghaně (navazující hydroelektrárny na soustavu díla Volta - Akosombo).
- Účast odborníků HYDROPROJEKTU na projektu UNDP v Barmě (velký vodohospodářský systém Three Reservoirs Project).
- Účast odborníků HYDROPROJEKTU na projektu hydroelektrárny na Filipínách (hydroenergetický systém Agbulu - 233 m vysoká kamenitá hráz s vysokotlakovou hydroelektrárnou).
- Účast odborníků HYDROPROJEKTU na národním rozvojovém projektu rekonstrukce hydroelektráren v Indonésii.

Stojí za zmínku uvést i podíl českých techniků při začátcích stavby velkých hydroenergetických děl v Číně, na který si dnes vzpomene jen pár pamětníků. Ing. Záruba, jako jeden z členů skupiny vyslané koncem padesátých let minulého století na základě mezivládní dohody HYDROPROJEKTEM do Číny, mimo jiné konzultoval v prvních fázích přípravy varianty návrhu přehrady Tři soutěsky. Problém jak převést plavbu přehradním profilem řešil Ing. Záruba návrhem kaskády plavebních komor, která se následně dle jeho návrhu realizovala.
Ze zahraničních projektů v posledních letech stojí za zmínku zpracování kompletního projektu vodní elektrárny na řece Nyagak v Ugandě. Součástí projektu je betonová tížná hráz výšky 18 m, tlakový přivaděč délky cca 900 m a vodní elektrárna se spádem cca 60 m o instalovaném výkonu 3,6 MW.

Dalším projektem je projekt přehrady Bawashaswar v Iráku. Lokalita přehrady se nachází v oblasti Kifri, která byla sužována v posledních několika letech extrémním suchem. To způsobilo řadu problémů, protože dostupné vodní zdroje zdaleka nepostačovaly pro krytí potřeb obyvatelstva, zemědělství a chovu dobytka. Vodní hospodářství celé oblasti se proto stalo nejvyšší prioritou lokální vlády. Návrh předpokládá výstavbu cca 23 m vysoké zemní hráze sypané se zhutněním z místních aluviálních štěrkopísků se středním těsněním z jílovitých zemin.

Projekt byl nominován do soutěže o Cenu zdraví a bezpečného životního prostředí za rok 2008, kterou pod záštitou MŽP ČR každoročně organizuje neziskové sdružení mezinárodních a českých firem Business Leaders Forum s cílem zviditelnit a ocenit organizace a společnosti, které jsou ohleduplné k životnímu prostředí, podporují zdraví zaměstnanců a udržitelný rozvoj, či kladou důraz na bezpečnost při práci.
Letošního ročníku se zúčastnilo rekordních 57 projektů z různých oblastí životního prostředí a komise vedená bývalým ministrem životního prostředí, prof. Bedřichem Moldanem, vybrala a nominovala jako nejlepší projekt pro mezinárodní spolupráci přehradu Bawashaswar v Kurdistánu. Komise ocenila kromě celkové zajímavosti zejména přínos a šetrnost k životnímu prostředí, společnosti a udržitelnému rozvoji Kurdistánu v souladu s trendem zvaným "Green Economy". Projekt Bawashaswar je zároveň přihlášen do evropského kola této soutěže, kde se utká s vítěznými projekty z dalších zemí.
V řadě zemí se v posledních letech stále více zaměřuje pozornost na problémy odpadového hospodářství. Vývoj je podobný jako v České republice v 80. a 90. letech minulého století. Obor hydrotechniky tak řešil v Ruské federaci koncepci odpadového hospodářství regionu Kamyšlov ve sverdlovské oblasti a navrhl způsob nakládání s některými speciálními druhy odpadů pro oblast Magadamu na Dálném východě. Projekt likvidace odpadů v oblasti Magadamu řeší HYDROPROJEKT ve spolupráci s Lenvodokanalprojektem, který patří stejně jako HYDROPROJEKT do skupiny SWECO.

V roce 2007 došlo ke změně vlastníka vaší společnosti. Co nového tyto změny přinesou do vaší činnosti?

V tomto roce se společnost HYDROPROJEKT stala součástí švédské firmy SWECO, která patří k předním inženýrským a konzultačním skupinám v Evropě. Pro nás to znamená především stabilní a silné zázemí pro posílení našeho postavení a konkurenceschopnosti na trhu nejen domácím, ale i zahraničním. Za relativně krátkou dobu, kdy jsme členy skupiny SWECO, již máme řadu úspěšných společných aktivit a projektů. Za zmínku stojí například stáže mladých odborníků ve Švédsku, koordinované marketingové aktivity, pravidelná výměna zkušeností, přístup do informačních zdrojů SWECO a spolupráce na zajímavých projektech v oblasti životního prostředí v rámci skupiny (Rusko, Estonsko, ČR).
Z hlediska hydrotechniky se pak nyní v rámci SWECO formuje koordinační skupina zahrnující Českou republiku, Švédsko, Norsko a Bulharsko, která bude aktivně vyhledávat hydrotechnické projekty pro společnou spolupráci. I zde je pro nás a především pro mladší inženýry velká šance podílet se na zajímavých projektech v zahraničí a naučit se něčemu novému, protože hydrotechnika ve skandinávských zemích má obecně velmi vysokou kvalitu a dlouholetou tradici.

Jak se u nás daří obor hydrotechniky rozvíjet? Máme v této oblasti dostatek odborníků?

Obor hydrotechniky byl koncem 90. let minulého století v útlumu. Zároveň v té době odešla celá jedna generace zkušených projektantů do starobního důchodu. V současné době nastává znovu rozvoj oboru, zejména v souvislosti s programy ochrany sídelních aglomerací před povodněmi, rekonstrukcemi vodních děl a úpravami stávajících přehrad na nové požadavky na převádění návrhových a kontrolních povodní. Rozvíjí se rovněž splavnění vodních toků, zejména pro rekreační plavbu. Zvýšená pozornost je věnována i projektům revitalizace vodních toků. Do HYDROPROJEKTU nastoupila řada nových inženýrů a techniků, zlepšila se spolupráce s odbornými pracovišti vysokých škol a obor hydrotechniky se dále rozvíjí.

Provedení kterých projektů v oblasti hydrotechnických staveb považujete do budoucna na našem území za nezbytné?

V Evropě i v České republice se diskutují směry dalšího rozvoje energetiky. Sílí názor, že jaderná energie je i přes veškerá rizika reálnou alternativou výrobě energie z klasických zdrojů, která má ve svých důsledcích menší dopady na životní prostředí, bez emisí skleníkových plynů. Jaderné elektrárny však nemohou operativně regulovat výrobu a problémem se stává odbyt energie v době nízké spotřeby (noc, soboty, neděle a svátky). K akumulaci energie v období nízké spotřeby a jako rychlý zdroj špičkové energie a systémová záloha energetické soustavy slouží přečerpací vodní elektrárny, které jsou ve srovnání s jinými způsoby akumulace energie zatím prakticky nenahraditelné. Pokud se rozhodne o výstavbě dalších bloků jaderné elektrárny na území ČR, bude nutné se touto otázkou zabývat. Hydroprojekt v minulosti zmapoval možné lokality PVE na území České republiky ve vyhledávací studii pro ministerstvo průmyslu ČR a je připraven problematiku dále řešit, pokud to bude potřebné.

Stále více se hovoří o problémech klimatických změn, ať už jsou způsobeny lidskou činností, nebo dlouhodobými cykly ve vývoji zemského klimatu. Do budoucna musíme počítat se zvýšenou dynamikou atmosféry, projevujícími se obdobími sucha a zvýšenými přívalovými srážkami. Aktualizací scénáře vývoje klimatu na území ČR pro časové horizonty 2021-2050 a 2071-2100 a vyhodnocením dopadu klimatických změn na jednotlivé sektory a na extrémní hydrologické jevy s návrhem možných opatření pro snížení následků změny klimatu se v ČR zabývá Výzkumný ústav vodohospodářský. Z jejich analýzy vyplývá, že již dnes jsou některé oblasti stále více postihovány suchem a k hodnoceným časovým horizontům bude nutné vybudovat v některých povodích nádrže pro zachycení vody a zajištění zásobování v období sucha a k nalepšování průtoků směrem dolů po toku k zajištění podmínek pro říční biocenózu. V horizontech 50 až 80 let (a možná i dříve) bude tedy nutné vybudovat nové hráze, pokud se stávající trend nezmění. Přitom příprava takové investice je dlouhodobou záležitostí.

Budou zároveň pokračovat projekty pro zmírnění následků povodní, ať už se jedná o úpravy krajiny, poldry a záchytné prostory, vymezení prostorů rozlivu, nebo ochranu sídelních aglomerací.

Děkujeme za rozhovor a přátelské přijetí
Ivo Románek

HYDROPROJEKT CZ a.s.
Táborská 31, 140 16 Praha 4
tel.: 261 102 242, fax: 261 215 186
e-mail: praha@hydroprojekt.cz, www.hydroprojekt.cz