Eurovia- protihlukové stěny

29.7.2010 / Realizace staveb

Nárůst dopravy na pozemních komunikacích s sebou přináší i zvyšující se zatížení bezprostředního okolí hlukem.Protihlukove stěny Eurovia s novým designem jsou řešením.

Zejména velmi exponované silnice vedoucí v těsné blízkosti hustě obydlených městských částí jsou pro jejich obyvatele každodenní noční můrou.
Výborným opatřením proti průniku nadměrného hluku do těchto osídlených oblastí je výstavba protihlukových stěn. Účinnost takového řešení úzce souvisí se vzdáleností protihlukové stěny od zdroje hluku (čím blíže, tím lépe), s její hmotnosti a výškou a materiálu, ze kterého je protihluková stěna vyrobena. Instalace kvalitní protihlukové stěny dokáže zmírnit dopady hluku ve sledovaném území v rozmezí 12 -17 dB(A).
Je proto nanejvýš potěšitelné, že výstavba protihlukových stěn je u nás na vzestupu. Méně radostný je však v řadě případů jejich fádní a málo nápaditý vzhled. Přitom protihlukové stěny tvoří v mnoha případech rozsáhlé celky a významnou měrou tak ovlivňují ráz nejbližšího okolí i krajiny. Mnohdy je to to jediné, co nám při průjezdu určitou oblastí utkví v paměti, neboť vlastní krajina a města jsou ukryty za touto protihlukovou stěnou.
To je důvod, proč běžnou praxí, využívanou při výstavbě rozsáhlých protihlukových stěn v zahraničí, je uplatnění speciálních architektonických požadavků.
Inspirováni těmito zkušenostmi přistoupili k výstavbě protihlukové stěny v Chrastavě na Liberecku pracovníci závodu společnosti Eurovia se sídlem v Řevnicích u Prahy. Podrobnosti spojené s realizací projektu nám sdělil Ing. Petr Klimeš. V úvodu nám řekl: "Výstavba protihlukové stěny v Chrastavě byla realizována v samotném centru města. Slouží k ochraně obytné zástavby před hlukem z frekventované komunikace protínající její střed."

Co bylo největší zajímavostí akce?

Zajímavostí akce bylo, že jsme se v jejím rámci snažili ověřit možnost přizpůsobení designu stěny konkrétním požadavkům pro danou oblast. K výstavbě protihlukové stěny byl použit standardně osvědčený systém panelů Liadur. Jedná se o panely, jejichž zvukově pohltivá vrstva je provedena z lehkého betonu s využitím lehkého kameniva Liapor. Liadurové stěny se provádějí běžně v různém barevném provedení, které je docíleno nástřikem panelů a v některých případech se v minulosti používaly plastické vzory (např. pásy, profilování pohltivé vrstvy ve formě vlnovek apod.). Tyto úpravy byly součástí běžně dodávaných stěn. Na protihlukové stěně v Chrastavě jsme se pokusili odzkoušet několik nových prvků, které mohou výrazně zlepšit architektonický dojem.

Proč se dle vašeho názoru do výstavby protihlukových stěn zapojuje minimum architektů?

Důvod je jednoduchý. Realizace originálního řešení je nákladnější na provedení než běžná výroba. Z toho vychází ve většině případů i zadávací dokumentace stěn, která je podkladem pro výběrové řízení na dodavatele.
Dodavatel pak má v rámci ceny omezené možnosti pro úpravu řešení stěn.
Nezanedbatelný vliv má rovněž ta skutečnost, že zadávací projekt musí být řešen poměrně obecně, musí zajistit vyrovnané podmínky pro soutěž různých dodavatelů, nemůže tedy v dostatečné míře specifikovat materiály a řešení, čímž by mohl některé technologie zvýhodnit.
Opačným extrémem by pak byla situace, kdy by bez ohledu na technické řešení, výrobní a montážních možnosti, dostupné technologie a bez ohledu na náklady bylo předepsáno určité specifické architektonické řešení. Je zjevné, že ani tento postup nemůže být optimální. Správný postup by měl vždy zohlednit všechna rozhodující kritéria pro návrh a jejich závažnost pro konkrétní stěnu.
U nás zatím u protihlukových stěn málo přihlížíme k její estetické hodnotě a jdeme pouze za naplněním jejich funkce.

V čem spočívala speciální úprava stěn v Chrastavě?

Záměrem při realizaci protihlukové stěny v Chrastavě bylo ověřit možnost úprav vzhledu stěny bez dopadů na celkovou cenu stěny. Tu jsme se snažili dodržet ve stejné výši jako je tomu u standardních typů.
Nebyly proto zvoleny rozsáhlé architektonické úpravy, ale dílčí modifikace prefabrikátů. Úpravy spočívaly v provedení odlišného profilování čelní plochy panelů. Jsou zde kombinovány panely dvou vzorů žebrování panelu, jeden standardní typ zvaný "Trapéz" a jeden vzor atypický s jemnějším žebrováním. Prostřídáním těchto dvou vzorů dochází k rozbití a oživení jinak jednotvárné plochy.
V některých vybraných panelech byl v žebrování vynechán kruhový otvor, do kterého byl umístěn barevně provedený znak města Chrastavy.
Třetím prvkem, který přispívá k lepšímu vzhledu protihlukové stěny, bylo použití vzoru kamenného zdiva na zadní plochy panelů směrem k obytné zástavbě, což oživí neprávem často opomíjenou rubovou stranu protihlukových stěn.
Těmito výše zmíněnými úpravami získala protihluková stěna na přívětivosti a originalitě.

Protihluková stěna v Chrastavě by tedy mohla být pro výstavbu dalších stěn inspirací?

Určitě ano. Osobně bych se přimlouval za větší zapojení architektů do návrhů řešení protihlukových stěn na exponovaných místech. Bezesporu by to bylo velmi přínosné. V současnosti lze však bohužel takovýto přístup považovat spíše za ojedinělý.
Určitě pro nikoho z nás není šťastné řešení dělat nevýrazné ploty, které ubíjí okolí svým nezajímavým a málo nápaditým vzhledem. Stěna v Chrastavě dokladuje, že i pomocí malých úprav lze oživit vzhled stěny drobným profilováním, strukturováním povrchu i barevným provedením.

Za rozhovor děkuje
Ivo Románek