První tři úseky budou předány do užívání na podzim letošního roku. Téměř žádná dopravní stavba se ne­obejde bez mostů. Na necelých 52 kilometrech silnice R1 mezi Nitrou a Banskou Bystricou na západním Slovensku jich vyroste dokonce 84.    

K nejzajímavějším mostním stavbám se řadí 800 metrů dlouhý železobetonový most na úseku Nitra, západ – Selenec. Tento objekt je budovaný technologií vysouvání a jde teprve o třetí vysouvaný most na Slovensku. Most se vysouvá pomocí ocelové konstrukce, tzv. výsuvného nosu. Ten snižuje namáhání mostu během výsunu, jelikož je výrazně lehčí než betonová stavba, a redukuje tím tzv. konzolové ohybové momenty.

Most se skládá ze dvou totožných částí, jedné pro každý směr budoucí automobilové dopravy. Pro urychlení výstavby jsou vysouvány obě části najednou, což vyžaduje oproti jiným stavbám dvojnásobný počet technologických částí. Dvojice hydraulických výsuvných zařízení však nezvládne výsun celé délky mostu a zhruba v polovině mostu se proto muselo vybudovat zvláštní stanoviště s osazenými hydraulickými lisy. Kvůli vodorovné síle, která vzniká při vysouvání, a nedostatku prostoru nemohly být tyto lisy osazené přímo na pilíře. Proto musela být postavena mohutná dočasná železobetonová konstrukce, která bude po dokončení celého mostu opět vybourána.

Speciální výsuvná skruž

Dalším stavebním objektem, který stojí za zmínku, je 955 metrů dlouhý most přes Hosťovský potok. To z něj činí nejdelší přemostění na úseku Selenec – Beladice. Nejvyšší pilíř dosahuje výšky 35 metrů. Nosnou konstrukci tvoří spojitý nosník o 17 polích s rozpětími od 33 do 69 metrů. Krajní pole byla vybudována pomocí pevné skruže, na betonáž ostatních polí byla použita unikátní technologie výsuvné skruže. Zmíněná skruž by s rozměry délky téměř 140 metrů mohla být považována za most sama o sobě. Se svou váhou 180 tun byla skruž na Slovensko dovezena z Portugalska na 80 kamiónech.

Moderní skruž představuje oproti standardním typům ekonomičtější konstrukci s delší životností, protože používá předpětí pro eliminaci průhybů. Nová generace výsuvných skruží se navíc vyznačuje lehčí konstrukcí, a tedy i snadnější manipulací. Jedná se o typ se samočinným předpínáním, které slouží k vyrovnávání deformací od změn zatížení skruže při výstavbě. Tento systém proto vede k dosažení vyšší přesnosti konstrukce, než umožňuje „klasická“ skruž. Systém předpínání je řízen přes počítač, a to urychluje reakci v případě indikace deformace. Doplňuje jej také aretační systém pro případ závady.

Staví se také v Čechách

Na dálnicích a silnicích v České republice bylo k 1. lednu 2011 evidováno celkem 17 283 mostů s celkovou délkou 374,5 km. Za poslední dva roky přibylo 383 mostů. O některých z nich se zmíníme.

Vydrží stoletou vodu

Téměř 30 metrů dlouhý most vybudovala společnost EUROVIA CS na místě původního přemostění přes řeku Lužnici ve Veselí nad Lužnicí. Na jeho špatném stavu se podepsaly zejména ničivé povodně z let 2002 a 2006. Proto bylo pro výstavbu nového mostu zvoleno zcela nové konstrukční řešení, díky kterému obstojí i při stoleté vodě. Založení mostu je hlubinné pilotové. Nosná konstrukce mostního objektu je tvořena jedním polem předpjatého betonu o minimální tloušťce tak, aby byl co nejvíce zvětšen průtoční profil pod mostem.

Sníží hlučnost a ochrání chodce

Nepříjemný hluk z automobilového provozu pomohlo snížit nové přemostění Nežárky v Horním Žďáru, části Jindřichova Hradce. Stavba dlouhá 32 metrů nahradila nevyhovující provizorní ocelový most. Nový jednopólový plnostěnný rámový most z přepjatého betonu je spojnicí silnice I/34 s místní komunikací.

V průběhu realizace projektu došlo k demontáži stávajícího mostu, zajištění dočasných přeložek sítí a ke zřízení náhradního mostu. Nový most byl navržen jako masivní betonový monolitický rám o rozpětí 24,60 m a je veden v přímé ose. Byl uložen kloubově na základových pasech. Založení mostu bylo na základě geologického průzkumu navrženo na dvou řadách vrtaných mikropilot. Pro účely provizorních přeložek byla zřízena konstrukce z ocelových nosníků osazená na střední pilíř a panelovou rovnaninu na březích. Došlo také k odstranění středového pilíře z koryta řeky, čímž se zlepšily průtočné podmínky. Zároveň s výstavbou mostu bylo přeloženo a nově zavěšeno vodovodní potrubí. Ostatní kabelové vedení se přesunulo do chrániček v římsách.

K vyšší bezpečnosti řidičů přispělo rozšíření vozovky na jednopruhovou obousměrnou, což zlepšilo podmínky pro vyhýbání se vozidel. Nově se po mostu mohou bez obav pohybovat chodci, protože součástí projektu byla výstavba nového 1,25 m širokého chodníku. Původní most totiž při průjezdu vozidel neposkytoval chodcům téměř žádný prostor.

Zlepší dopravu

V Českých Budějovicích byl v loňském roce zprovozněn nový most přes Dobrovodskou stoku. Téměř 10 metrů dlouhá stavba převádí dopravu přes vodoteč dvěma jízdními a odbočovacími pruhy. Stavba je prvním dokončeným objektem projektu tzv. „Zanádražní komunikace“, tzn. přeložky silnic II/156 a II/157, která je součástí budovaného propojení vnitřních dopravních okruhů v krajském městě s přivaděčem od Prahy a Jindřichova Hradce. Projekt přispěje k výraznému odlehčení dopravy velice zatížené části krajského města.

Most je na obou stranách opatřen ocelovým zábradlím. V římsách jsou uloženy chráničky pro vedení inženýrských sítí a podél levé římsy je na ocelových konzolách uloženo potrubí parovodu. Nosná část mostu je vybudována jako železobetonová monolitická rámová konstrukce s náběhy desky o jednom poli. Most má hlubinné založení. K vybavení mostu patří také světelný přechod pro chodce a cyklisty.

Stavba je zároveň součástí městských protipovodňových opatření, protože je zkonstruována tak, aby umožňovala vyšší průtok Dobrovodské stoky.