V den zahájení Stavebních veletrhů se na brněnském výstavišti uskutečnila konference na téma budování dopravní infrastruktury v ČR a PPP projektů nazvaná "PPP - ano, či ne?". Měla zodpovědět otázku, zda mohou projekty propojující partnerský a veřejný sektor pomoci v oblasti dopravní infrastruktury, kde se již v příštích několika letech kriticky projeví nedostatek prostředků způsobený krizí a vyschnutím evropských fondů. Účastníci se z velké většiny shodli na tom, že PPP projekty jsou užitečnou možností, jak zajistit financování projektů v době, kdy jsou jiné zdroje financování omezené. Vícekrát zaznělo, že partnerství veřejného a soukromého sektoru by mohlo být využito nejen u dálnic D1 a D3, kde se o tom již delší dobu diskutuje, ale třeba i v případě prodloužení dálnice D11 (Jaroměř - Trutnov - Polsko), silnic R35 či R4, nebo například i při přesunu brněnského nádraží.
Na konferenci "PPP - ano, či ne?" vystoupili například ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas, náměstek ministra financí Bohdan Hejduk, velvyslanec ČR ve Vídni Jan Koukal, předseda Krajské hospodářské komory jižní Moravy Michal Štefl, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš či zástupci Státního fondu dopravní infrastruktury, Ředitelství silnic a dálnic ČR a Asociace PPP. Praktické zkušenosti firem s PPP projekty představili například zástupci OHL Concesiones, Deloitte či advokátní kanceláře ROWAN LEGAL.
Řečníci zdůraznili, že dle doporučení EU by měl každý členský stát na dopravní infrastrukturu dávat 2 % HDP, tedy v případě ČR zhruba 100 miliard Kč ročně. To Česká republika zatím víceméně dodržuje. Jak ale na konferenci řekl přeseda Krajské hospodářské komory jižní Moravy Michal Štefl, již od roku 2012 či 2013 je očekáván dramatický pokles této částky, a právě PPP projekty by mohly posloužit jako jakási první pomoc, jak tento výpadek nahradit.
Razantní snížení objemu příjmů SFDI bude způsobené stavem státních financí a také snižováním a nakonec zastavením evropských dotací. Větší zdroje z privatizace se již také nedají očekávat. Jak na konferenci řekl náměstek ministra dopravy Kaas, současné předpoklady ohledně financování dopravní infrastruktury ukazují, že pokud se nic nezmění, tak se do roku 2020 nepovede vybudovat ani dálnice největší priority. Financování formou PPP je tak možno využít jako dalšího mimořádného zdroje, který tuto situaci změní. Jeho alternativou či souběžným doplňkem je pak možnost, že by se změnila struktura SFDI a tato státní organizace by pak mohla společně s ŘSD financovat projekty vydáváním dluhopisů, což by mohlo vyjít levněji než PPP.
Jako velká výhoda PPP projektů byla prezentována mimo jiné flexibilita a rychlost. Tato rychlost je více než potřebná v situaci, kdy hrozí, že Česko se v roce 2016 a 2017 může dostat na poslední místo ve střední Evropě ve srovnání hustoty dálnic a rychlostních silnic. Výstavba nové moderní dopravní infrastruktury má navíc i velmi pozitivní vliv na rozvoj regionů, jak na konferenci zdůraznil ministr Vondruška. V Česku zatím nebyl zrealizován ani jeden velký PPP projekt z oblasti dopravní infrastruktury. Které hlavní překážky stojí těmto projektům v cestě? Jsou to například problémy s výkupem pozemků a otázka, jak řešit jejich případné vyvlastnění. Dalším problémem je nedostatečná informovanost veřejnosti o podstatě PPP projektů a z toho plynoucí určitá nedůvěra. To je třeba změnit větší informační podporou směrem k veřejnosti. Nakonec je třeba zmínit ještě nedostatek uchazečů o PPP projekty způsobený neochotou bank půjčovat za současné hospodářské situace na tyto projekty velké sumy peněz.
Konference "PPP - ano, či ne?" byla pořádána Krajskou hospodářskou komorou jižní Moravy, Veletrhy Brno a Svazem podnikatelů ve stavebnictví. Hlavními partnery konference byly společnosti OHL ŽS, Deloitte a Alpine. Mediálním partnerem byl titul Silnice železnice. Konference se na brněnském výstavišti zúčastnilo kolem 160 posluchačů.
