Dalšími oblastmi, ve kterých SUDOP PRAHA a.s. působí, je navrhování pozemních a průmyslových staveb, inženýrských sítí, telekomunikací a energetiky. V uplynulém období prošla SUDOP úspěšným rozvojem a jejím cílem je dále rozšiřovat své pole působnosti. Na aktuální dění ve společnosti i její budoucí cíle jsme se zeptali jejího obchodního ředitele pana Ing. Martina Chrastila.
Jako obchodnímu řediteli vám projde pod rukama každá soutěž, do které se SUDOP hlásí. Každá zakázka, kterou uzavíráte, ročně jich je prý přes 1200. Jak to zvládáte?
Ne všechny zakázky projdou úplně detailním rozborem. Sbíráme tu veškeré příležitosti, které by nás mohly alespoň trochu zajímat. Samozřejmě ne na všechny pak reagujeme nabídkou. Práce máme zatím naštěstí dostatek. Můžeme si tedy do jisté míry vybírat a rezervovat kapacity na věci, které nás opravdu zajímají. Je tady ale dost příležitostí, které pro naši společnost mají ať už referenční, nebo jiný strategický přesah. Vyhodnocení a podklady dáváme dohromady v širokém týmu obchodního oddělení, ve spolupráci s potenciálními zpracovateli zakázek a vedoucími středisek – tedy výrobou. Mojí rolí je celý proces pohlídat, vybalancovat požadavky a udělat co nejzodpovědnější finální rozhodnutí. To vše v čase daném termínem pro podání nabídky. A ten je jenom jeden.
Řadu oborů poslední dva, dva a půl roku ovlivnila pandemie covidu-19. Jak se odrazila na hospodaření SUDOP PRAHA?
Musím zaklepat, ale úplně nás to nezasáhlo. Respektive ovlivnilo to náš přístup k práci, kdy jsme jako v mnoha jiných podobně zasažených oblastech přešli doslova ze dne na den na práci z domova. Najednou jsme všichni lítali s notebooky a tablety. Pravidelná setkání u jednacích stolů nahradily obrazovky, telefony, Teamsy a maily. V tomhle nám celá pandemie vlastně pomohla. Spousta procesů se zdigitalizovala, urychlila, zjednodušila. Měli jsme štěstí, že jsme byli v zásadě dobře připraveni díky tomu, že podobné principy prosazujeme ve firmě dlouhodobě ve spolupráci s kolegy z IT.
Hospodářsky se na nás covid-19 tedy v zásadě neprojevil. Od roku 2017 náš obrat plynule roste a v posledních dvou letech narazil na jakousi pomyslnou hranici výrobních možností. Projektujeme pořád dál.
Jaký obrat měl SUDOP PRAHA v loňském roce?
Loňský obrat jsme měli zhruba 1,4 miliardy korun, letos by měl být podobný. Do toho však není započítáno našich sedm dceřiných společností. Pokud se ptáte na celou SUDOP GROUP, tak se pohybujeme nad pěti miliardami korun. Rosteme každým rokem. Když jsme před dvěma lety přešli poprvé miliardu, bylo to opravdu něco. Dlužno říct, že počet našich zaměstnanců neustále, a hlavně plynule roste, a to je něco, z čeho mám opravdu radost. Jsme firma, která je založena na téměř sedmdesátileté tradici. Lidé si u nás mohou projít od konstruktéra přes odpovědného projektanta, hlavního inženýra až do managementu firmy. Mohou se tady přiučit napříč všemi specializovanými obory a podílet se na těch největších projektech. Držíme se pravidla, že ten, kdo má chuť přinést do firmy víc než – promiňte mi to slovo – „standardní zaměstnanec“ –, by měl také dostat další možnosti rozvoje a odpovídající ohodnocení a samozřejmě i zodpovědnost.
Které jsou vaše nejvýznamnější zakázky v poslední době?
Určitě vysokorychlostní tratě. To je něco, na co se hodně upíráme i do budoucna. Ve celé skupině SUDOP se dnes projektují čtyři úseky vysokorychlostních tratí, další soutěžíme. Podle toho, co víme z médií, chce zadavatel pokračovat i na dalších úsecích. Teď jsme v SUDOP PRAHA odevzdali koncept dokumentace pro územní řízení historicky první vypsané, a tedy projektované trati v Česku tohoto stupně: RS 1 Praha – Běchovice – Poříčany. Projekt byl vypsán metodou BVP (best value procurement), kde – zjednodušeně řečeno – zadavatel velkou vahou hodnotil odbornou úroveň uchazeče. Tak jak jsme byli vždy historicky na začátku prvních koncepčních úvah řešení a rozvoje dopravní sítě, stejným způsobem se stáváme průkopníkem přípravy vyšších projekčních stupňů. Víte, to jsou hodnoty, atributy, zkušenosti, které nelze koupit, vyčarovat nebo přenést mávnutím proutku ze zahraničí. Je to výsledek zkušeností mnoha generací zapálených projektantů a inženýrů, díky kterým se nyní můžeme dostat ke kýžené práci.
A kromě vysokorychlostních tratí?
Samozřejmě je třeba opravovat i klasické železniční tratě, na to se nesmí zapomenout. Koncepčně řešíme třeba zavádění zabezpečovacích systémů a systémů přechodu trakce na železničních stavbách, projektujeme významné stavby typu Masarykova nádraží, Vinohradských tunelů v Praze, z mostních staveb zmíním třeba Hlávkův most nebo Negrelliho viadukt. Kromě železnice, která je naším zlatým hřebem, u nás běží také příprava silničních staveb a ostatní infrastruktury. Máme pod smlouvou stavbu D11 Jaroměř–Trutnov, projektujeme na D35, pohybujeme se na dálnici D3. Máme na starost jako komplexní úlohu uprostřed města projekt Terminálu Smíchov, což je naprosto unikátní a na koordinaci velice náročný projekt. Nesmím zapomenout, že ve sdružení se naši experti podílí na zpracování jedné z nejdůležitějších dopravních staveb – městského okruhu v Praze. Aktuálně řešíme možnou spolupráci se sesterskou společností AED na projektu Vltavské filharmonie a další výzvy jsou před námi.
Projektujete také nejdelší silniční tunel v Česku, že?
Ano. Tunel u Dětřichova vznikne v rámci nového úseku dálnice D35 Opatovec – Staré Město a bude měřit téměř čtyři kilometry. Podepsali jsme zakázku na přípravu zadávací dokumentace pro výběrové řízení na zhotovitele stavby. Příprava dokumentace potrvá čtrnáct měsíců a stavba celého úseku by mohla začít v polovině roku 2024. Řidiči by se potom v novém tunelu mohli poprvé projet roce 2028. Teď se ale mluví o tom, že to bude formou projektu PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru, pozn. red.), takže uvidíme. Pokud by se tak stalo, tak se realizace tunelu o pět deset let odsune.
Příprava dokumentace prý probíhá pomocí metody digitálního projektování, tzv. BIM, je to tak?
Troufám si říct, že naše firma je jedním z průkopníků zavádění BIM v Česku. Už před lety, kdy se ozvaly hlasy státního aparátu, které avizovaly (a neustále se odkládaly) potřeby zavádění BIM u nadlimitních veřejných zakázek, jsme se jím začali zabývat. V BIM jde o proces, změnu přístupu, spolupráci a hygienu dat. Učili jsme se a učíme všichni – investoři, dodavatelé, úřady. Naše firma se stala dokonce místem pro sdílení poznatků a zkušeností lídrů ve stavebnictví – založili jsme společný vzdělávací projekt společně s Bentley institutem. Mám zkušenost, že právě náš přístup ve vývoji a implementaci tohoto projekčního softwaru je jedním z hlavních důvodů, proč k nám přicházejí noví lidé. Mladí lidé chtějí být přirozeně u nejnovějších technologií.
Jak je na tom SUDOP PRAHA v rámci trhu? Jste všude, od silnice po železnici. Kdo je pro vás největší konkurencí?
Na železnici je nás do deseti českých projekčních firem, které jsou schopné projektovat velké investiční projekty. Co do historické zkušenosti, kvality, komplexnosti profesí a know-how jsme zcela unikátní. Na českém trhu nenajdete samostatnou firmu, která vám záměr koncepčně vymyslí a kvalifikovaně obhájí, zajistí komplexní podklady, vyprojektuje vlastní kapacitou všechny stavební a technologické profese a je schopná na stavbě odborně řešit autorský dozor. Navíc v zastupitelných kapacitách rozmístěných po celém Česku.
Na silnici nejsme, měřeno objemem zakázek nebo velikostí týmu, číslo jedna, ale v pětce nejvýznamnějších firem určitě ano. Jestli ale nechceme zakrnět, musíme se porovnávat i se zahraniční konkurencí na dalších trzích. A přesně to i děláme napříč Evropou.
Jak se vám daří dostávat do firmy mladé talenty? Je pro ně SUDOP dost atraktivní?
Na to jsme se v poslední době hodně zaměřili, protože bez mladých talentů to jednoduše nejde. Samozřejmě však ruku v ruce se zkušenými „pardály“. Máme partnerství s vysokými školami a snažíme se mladé přitáhnout i pomocí vlastních kontaktů. Používáme sociální sítě, moderní technologie. Tomu směru věřím. Jiná věc je, že techniku bohužel studuje stále méně lidí. Ale i tady máme nějaké plány. Já osobně věřím ve fér přístup. Mám rád – oslovujeme-li jakékoliv zájemce – jim od první chvíle nabídnout vyvážené, fér, a hlavně dlouhodobě udržitelné podmínky. Nechceme fungovat ze dne na den, z roku na rok. Chceme fungovat dlouhodobě, s kontinuitou a rozvojem lidského potenciálu. Také se ptáme, co nám mohou noví kolegové přinést. Mám totiž pocit, že poslední dobou řešíme jen to, co můžeme jako společnost dávat.
Na trhu je mnoho projekčních a inženýrských firem. Od velkých až po ty rodinné. Od špičkových až k těm, které se řemeslo teprve učí. Proč by si absolventi měli vybrat právě SUDOP?
Inovace, časem prověřená kvalita a stabilita, výjimečné projekty a nekonečné možnosti seberealizace. A za mě pak i jeden hodně důležitý bod – super kolektiv. Neděláme příjezdové cesty k rodinným domkům, ale projekty, které se zapisují do krajiny na dlouhé desítky let. Určujeme podobu dopravní infrastruktury v Česku i v zahraničí. Jsme lídr. Je to tvrdá pozice, ale stojí rozhodně za to. Pokud má někdo ambice v tomto oboru něčeho dosáhnout, jsme pro něj určitě ta správná adresa. Je tu šance se učit od nejlepších v oboru. Potká tu řadu osobností, u kterých uvidí věci, které v učebnicích prostě nenajde.
Pojďme od firmy k vám. Z projektanta v Ústí nad Labem a později referenta nabídek jste se stal členem představenstva a obchodním ředitelem celého podniku. Co bylo na téhle cestě nejdůležitější?
Měl jsem vždy štěstí na šéfy a kolegy. Svoje působení tady jsem nikdy nebral jako pouhou práci ve smyslu, že přijdu, píchnu si, něco si oddělám a odejdu. Mě to tady vždycky a tak nějak přirozeně bavilo a taky jsem se zajímal o věci mimo svou pracovní náplň, čímž stále některé kolegy ponoukám. Rád se na věci dívám, ptám se na ně a snažím se jim porozumět. Také mě baví pozorovat změny, které se zdají být zpočátku naprosto nerealizovatelné a po nějakém čase absolutně samozřejmé a hlavně – ku prospěchu všem stranám. Baví mě posunovat věci dál.
Která byla nejlepší rada, kterou jste kdy v životě dostal?
Když se podívám na pracovní život, vzpomínám na svého prvního šéfa Ladislava Loužila – ten měl úžasnou hlášku. Vždycky říkal: Občas přijde čas, kdy musíš ohnout hřbet a nastavit záda. Když jsme v sobotu, neděli skládali výkresy a měli před sebou jasný termín odevzdání, měli jsme toho až nad hlavu, tak to Láďa připomněl a prostě jsme to udělali. Jednoduše máte zákazníka, máte s ním smluvní vztah, který znamená kromě rozsahu, termínu a peněz vždy i něco navíc. Jde o vztah a dlouhodobou spolupráci. O lidi se společným zájmem.
Kde vidíte SUDOP za deset, dvacet let?
SUDOP vidím jednoznačně jako stabilní, multiprofesní projekčně-inženýrskou firmu nejen na poli dopravních staveb, ale i v segmentech, ve kterých bychom se chtěli rozvíjet. Zmíním třeba oblasti typu vodohospodářských, energetických staveb včetně jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů, efektivní digitalizace. Rád bych, aby neustále rostla naše erudovanost a odborná způsobilost. SUDOP vidím jako důvěryhodného partnera, jako firmu, která je sebevědomá a pyšná na konání lidí, která se dovede poučit, je ochotná změny přístupu a vlastního konání. Rád bych, aby lidé v SUDOP nejen mezi sebou, ale i spolu s partnery vždy hledali a upřednostňovali hledání cest a řešení před generováním překážek a papírovou bitvou. Díváme se i za hranice Česka – působíme nyní aktivně v Německu, Polsku a zabýváme se dalšími možnostmi spolupráce.
Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek
