Za prémiovou a dosud jednu z nejnáročnějších disciplín oboru je dodnes považována oblast mostního stavitelství. Na jeho nejlepší tradice u nás navazuje společnost SMP CZ, a. s. Ta v letošním roce slaví 30. výročí svého založení. To byl důvod, proč jsme se spojili s jejím generálním ředitelem, panem Ing. Martinem Doksanským, kterého jsme požádali o rozhovor. V úvodu jsme se jej zeptali, kam až sahá historie mostařského řemesla ve společnosti SMP CZ, a. s. Ten krátce na to říká:

„Za prvotní základ naší společnosti je možné považovat vznik samostatného mostařského závodu v rámci společnosti ­Stavby ­silnic a železnic (SSŽ) v roce 1953. Tento závod 2 – Mosty byl v roce 1990 ze SSŽ delimitován a přerodil se v novou firmu. Naše mostařské řemeslo, které považujeme v rámci SMP CZ za „rodinné stříbro“, má tedy na československém stavebním trhu opravdu hluboké kořeny.“

Nicméně vznik společnosti SMP CZ se datuje k roku 1990. V čem byl pro vaši společnost tento rok přelomový?

Rok 1990 byl zcela zásadní v tom, že umožnil zákonným způsobem v rámci privatizace vyčleňovat části původních organizací a zakládat tak nové firmy. Moji kolegové této příležitosti využili a vytvořili společnost ­Stavby ­mostů Praha. Někteří z nich jsou dodnes zaměstnanci, jiní mezi nás pravidelně docházejí již v rámci důchodového věku. Vznikla tak samostatná mostařská společnost, která byla v té době na českém stavebním trhu unikátní.

Letecký pohled na novou vodní linku pražské čistírny odpadních vod.



Jak se v průběhu let vyvíjela organizační struktura vaší společnosti?

Dá se říci, že jsme prošli třemi výrazně odlišnými vývojovými etapami, které jsou jen shodou okolností totožné s jednotlivými kalendářními dekádami.
První desetiletí bylo charakteristické vznikem a budováním nového výrazného subjektu na trhu – nejprve v Česku, v dalším období pak i na Slovensku. A to se všemi radostmi a potížemi rodícího se tržního hospodářství, jako byla nevyváženost poptávky v jednotlivých letech, nevyrovnané financování apod. Logicky tedy toto období souviselo i s hledáním strategického, kapitálově silného zahraničního partnera – volba padla v roce 1995 na francouzskou stavební společnost Dumez – GTM. A byly založeny první tři menší ­dceřiné ­společnosti – ­Transportbeton Mosty, SM7 pro předpínání železobetonových konstrukcí a SMS – mostařská společnost na Slovensku.
Druhé desetiletí bylo obdobím diverzifikace, rozšiřování oborového záběru firmy – nejprve jsme vstoupili v roce 2001 do podzemních staveb formou subdodávek pro pražské metro a silniční a dálniční tunely. Dalšími obory, které se od roku 2002 postupně staly našimi stěžejními, byly stavby vodohospodářské, energetické a ekologické. Stavby mostů změnily název na SMP CZ a ustálilo se divizionální uspořádání, což bylo díky podstatnému růstu obratu společnosti nezbytné. Významně posilovaly dcery SM7 a SMS – ta vyrostla v respektovanou mostařskou firmu na Slovensku. V roce 2002 došlo k odprodeji našeho podílu ve firmě Transportbeton Mosty.
No a konečně poslední desetiletí přineslo významné rozšíření počtu společností okolo SMP CZ, ve kterých se koncentrují vlastní výjimečné specializace – v roce 2012 jsme zakoupili vodohospodářskou technologickou společnost ARKO ­Technology, společně se sester­skými společnostmi ­Eurovia CS a Eurovia ­GmbH jsme založili firmy, které jsou zaměřené na výrobu ocelových konstrukcí – OK Třebestovice, dopravních prefabrikátů – Prefa Pro a pro mostní stavby v Německu VIA Structure. Zároveň jsme byli pověřeni naším akcionářem ­VINCI Construction, abychom převzali řízení sesterské společnosti Průmstav, specializované na pozemní stavitelství.
Postupně tak vznikla Skupina SMP, která se dnes sestává z osmi společností, má téměř tisíc zaměstnanců a součtový nekonsolidovaný obrat okolo 5 mld. Kč.

Kterou z vašich specializací považujete za stěžejní?

Důležité jsou pro nás všechny. Víceoborové zaměření nám umožňuje lépe překonávat dočasné poklesy v různých segmentech stavebnictví v různých časových obdobích. Mám-li ale říci, v čem se cítíme nejsilnější, tak je to mostařský obor a vodohospodářské stavby. Každá z ostatních společností naší skupiny má ale také svou výjimečnost, jak jsem už naznačil v předchozích odpovědích, – FREYSSINET CS v předpínání, mostních závěsech a hydraulickém zvedání břemen, Prefa Pro ve výrobě velkorozměrových, masivních prefabrikátů pro dopravní stavitelství, ARKO ­TECHNOLOGY v technologických dodávkách čistíren odpadních vod a úpraven pitné vody, u společnosti Průmstav je to excelentní bytová výstavba a tak bych mohl pokračovat u všech a jmenovat i mnohé jiné specializace.

Oprava Karlova mostu.


Disponujete pro všechny tyto profese i odpovídajícím technologickým zázemím?

Máme mnoho vlastního vybavení, především pro vlastní práce, u kterých se především zaměřujeme na železobetonové konstrukce všeho druhu. Zvláště v technologiích výstavby mostů jsme určitě vybaveni na vysoké úrovni. V současné době intenzivně připravujeme v našem areálu v Berouně zázemí pro předpřípravu a prefabrikaci bednění pro naše stavby, které myslím bude u stavební firmy v Česku unikátní. Chceme z ní například zásobovat předpřipravenými bednicími prvky také stavby v Německu, kde je po tom velká poptávka.

Které vámi realizované stavby v různých etapách vývoje vaší společnosti považujete z hlediska jejího rozvoje za ­klíčové?

Těch bylo mnoho, určitě desítky, možná nižší řád stovek. Asi by nebylo spravedlivé jmenovat některé a ostatní nezmínit – přeci jen je ve společnosti SMP CZ i ve ­Skupině SMP spousta přímých realizátorů těchto projektů a nerad bych se někoho dotkl opomněním „jeho“ projektu. Především mostních projektů velkého významu bylo nepřeberné množství. Projekty, které ale jednoznačně patří do zlatého fondu – ať už kvůli historické hodnotě, velikosti projektu, nebo třeba referenčnímu významu – jsou to především oprava Karlova ­mostu, rekonstrukce elektrárny Tušimice, nová vodní linka pražské čistírny odpadních vod, na které se podílela většina firem ze ­Skupiny SMP, rekonstrukce železničního mostu Hracholusky (Pňovany – Bezdružice) nebo rekonstrukce Národního muzea v Praze prováděná společností Průmstav.

Získaly některé z vámi realizovaných staveb i ocenění odborné veřejnosti?

Získaly, jsou to desítky ocenění včetně mezinárodních cen – kupříkladu zmiňovaná rekonstrukce železničního mostu Hracholusky získala v loňském roce v Bruselu cenu za nejlepší evropský projekt ocelového mostu v roce 2019.

Rekonstrukce železničního mostu Hracholusky.



Daří se vám uplatňovat zkušenosti z velkých staveb u nás i na stavbách v zahraničí?

Stavby v zahraničí – to je úplně jiná zkušenost než v domácím teritoriu České a Slovenské republiky. A zkušenosti v každé jednotlivé zemi jsou zcela odlišné. My jsme si vyzkoušeli stavby v Polsku a v Německu, vždy ve spolupráci s nějakou sesterskou společností ze ­Skupiny VINCI. A přesto, že jsme v dané zemi měli možnost opřít se o domácí subjekt, přesto to nebylo snadné. V rámci naší německé společnosti VIA ­Structure, která je spoluvlastněná námi, polskou sestrou Warbud a německou ­Eurovia GmbH,
působíme na německém trhu již čtvrtý rok a upřímně si neumím představit, že by bylo možné tam podnikat bez toho domácího zázemí, bez opory německé společnosti Eurovia. Představuje to ale pro nás další důležitou příležitost pro vyrovnávání přechodných nedostatků zakázky v určitém období – nám to hodně pomohlo v uplatnění českých mostařských kapacit v Německu v letech 2017-2018.

V současné době nás všechny nemile zaskočila epidemie koronaviru Covid-19. Jaká opatření jste museli přijmout ve vaší společnosti v návaznosti na udržení výroby a co vám nyní nejvíce komplikuje vaši činnost?

Námi přijatá všeobecná opatření pochopitelně následovala ta celostátní. V rámci naší ­Skupiny SMP jsme začali hned od počátku března organizovat krizový štáb a tam řešili vše, co nás limitovalo a co bylo stěžejní pro udržení chodu našich společností. To znamená zajištění ochranných, hygienických a dezinfekčních pomůcek a prostředků, zprostředkování zdravotnických informací od naší firemní lékařské služby, snažili se vnášet klid a řád do každodenní činnosti, řešili jsme organizaci práce na stavbách, centrálách společností, rozdělení týmů na skupiny, zajištění funkčního propojení centrál, staveb a home office, právní zabezpečení správných, adekvátních reakcí na nouzový stav atd. Externě jsme se nejvíce zapojovali do prosazení možností práce zahraničních pracovníků Skupiny SMP na stavbách v tuzemsku a možností jejich vyjíždění na stavby v zahraničí (SR, Německo). Poslední zmíněný problém se zahraničními pracovníky pro nás byl nejpalčivější. Hrozilo, že nebudeme moci stavět proto, že máme vysoký podíl slovenských a ukrajinských zaměstnanců, především dělníků, kteří se nedostanou do práce.

Jak vidíte nejbližší budoucnost vaší společnosti?

Doufám v to, že se problémy spojené s koronavirem budou postupně zklidňovat a že stavebnictví bude podle státních proklamací podporovaným oborem. Dává mi to hlubokou logiku, která nebyla uplatněna při předchozích světových ekonomických problémech před deseti lety. Využít ekonomickou depresi jako příležitost a nerozdávat finanční dotace formou dávek, ale zprostředkovaně prostřednictvím dlouhodobých strategických státních investic. Skupina SMP je v dobré kondici a je připravena na potenciální nárůst objemu práce.

Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek