Do češtiny se překládá jako Informační modelování staveb. Všechny dnešní projekty vznikají na počítačích projektantů. Velká část projektů staveb alespoň v některé ze svých částí vznikají na počítačích projektantů ve 3D. Informační modelování jde ještě dál. Jednotlivé prvky počítačového 3D modelu jsou opatřeny řadou informací, které je možné dále zpracovat dle libosti. To dělá z pouhého počítačového modelu pomůcku, která má široké uplatnění.
Každý, kdo se někdy setkal s digitálním výkresem, ví, že každá čára v něm má své vlastnosti. Většinu čtenářů asi napadnou vlastnosti jako je barva, tloušťka čáry, typ čáry a podobně. Představme si, že možnosti popisu prvků můžete rozšířit o vlastnosti, které si přejeme evidovat. Obyčejná tlustá červená čára tak od této chvíle není něčím, o čem si jen představujeme, že může být osou koleje. Každý segment této čáry má kromě vlastnosti „červená“ a „tlustá“ ještě také vlastnost „kolejnice E60 na betonových pražcích“ nebo „výstavba v 5. stavebním postupu“ nebo „rok vložení 2016“.
Vlastnosti, které prvkům doplňujeme, vychází z požadavků na informační model. Přesněji řečeno z požadavků na jeho další využití. Informační modelování je totiž charakteristické tím, že 3D model se všemi doplněnými vlastnosti žije po celou dobu životnosti stavby, kterou reprezentuje.

Ve fázi přípravy projektu je model využitelný pro zpřesnění práce projektanta. V modelu je možné jednotlivé prvky vybírat podle svých vlastností pro snadnější tvorbu soupisu prací. Model je možné pomocí softwarových pomůcek analyzovat. Výstupem z takové analýzy je například automatická detekce kolizí mezi jednotlivými stavebními objekty. Prvky je také možné vybírat podle doplněných údajů o etapizaci stavby a tím si ještě před zahájením stavby nasimulovat plánovaný průběh výstavby.
Ve fázi výstavby může model sloužit jako zásobárna dat pro automaticky naváděné stavební stroje, které dle zadaného 3D modelu umí provádět zemní práce. Je možné porovnávat skutečné objemy prací s projektovými. Nebo velmi jednoduše: model, kterým si může každý projít a „oklikat“, dává daleko lepší představu o cíli prací zhotovitele, než dlouhé přemýšlení nad krabicí výkresů.


Po dokončení a předání stavby investorovi nastává dlouhé období života stavby. Do popředí se dostává úloha správce. Pokud byl model v průběhu výstavby aktualizován podle skutečnosti na stavbě, a byly do něho dodány informace o skutečně instalovaných výrobcích a dílech, dostává správce do ruky kompletní studnici informací o spravované stavbě. Aby byla i po letech aktuální, pracuje s ní a průběžně ji aktualizuje po každé provedené opravě či modernizace.
Pojmem BIM tak nerozumíme pouhé opatření 3D modelu informacemi. Pojmem BIM se rozumí celoživotní model stavby, který obsahuje veškeré informace o něm, a zároveň i veškeré procesy, které vedou k jeho aktuálnímu udržování po celou dobu životnosti.

V prostředí pozemního stavitelství či průmyslového stavitelství je BIM poměrně běžnou praxí. V ČR v prostředí dopravních staveb se jedná o novinku. V zahraničí je praxe různá a lze konstatovat, že snaha o zavedení principů informačního modelování je na vzestupu. Proto byl ve spolupráci se společností SKANSKA a.s. proveden pilotní projekt a principy BIM byly otestovány při realizaci stavby Modernizace ŽST Česká Lípa.
Tvorba modelu tohoto projektu byla započata až po zahájení výstavby z iniciativy zhotovitele a projektanta. Tedy v pomyslném poločase přípravy a realizace stavby. V ideální případě model vzniká průběžně během zpracování projektu. Je průběžně aktualizován a po odladění na výrobních poradách vzájemně zkoordinován mezi všemi stavebními objekty. Z hotového modelu je vytvořena výkresová dokumentace a model samotný je opatřen všemi doprovodnými informacemi. Model je jako součást zadávací dokumentace předán zhotoviteli stavby…
V případě ŽST Česká Lípa byl model vytvářen až zpětně na základě již odevzdané projektové dokumentace. Možnost jakýkoliv dodatečných úprav již byla velmi omezená a tak se zpracování modelu nijak nepromítlo do technického řešení. Zpracování a analýzy modelu odhalily jen drobné koordinační nepřesnosti, což bylo dáno zejména větší podrobností zpracovaného modelu oproti běžné dokumentaci.

Velkou výzvou bylo otestování technologií pro společnou správu dat. Sdílení dat mezi projektantem a zhotovitelem byla totiž klíčová. Využito bylo cloudové úložiště a uživatelské prostření Project ­Wise od společnosti Bentley.
Ještě větší výzvou však bylo prozkoumání možností softwaru do té doby používaných pro běžnou projekční práci. Obě zainteresované společnosti pracují s CAD systémy rozdílných výrobců (Autodesk vs. Bentley). Zkrocení rozdílných požadavků na podobu dat nebyla snadná. Zpětně lze konstatovat, že z technického hlediska bylo vyřešení tohoto problému patrně nejsložitější.

Vyzkoušena tedy byla pouze část výše zmiňovaného celoživotního cyklu informačního modelování. Přesto přinesla řadu cenných poznatků pro další rozvoj těchto technologií v dopravním stavitelství v ČR.
Jako velmi důležitá se ukazuje standardizace modelu, která musí vyjít z požadavků na informační model. A to nejen pro potřeby projektantů a následně zhotovitelů, ale i pro potřeby budoucích správců. Vytváření modelů je časově náročné a investované úsilí se vrátí pouze v případě, že modelová data přinesou úsporu času nebo finančních prostředků v dalších fázích projektu. Smysl tedy má modelování pouze do takové podrobnosti, která je při stavbě využitelná. Opatření dodatečných informací má smysl pouze do té míry, do jaké jsou využitelné v další přípravě stavby. Průběžná aktualizace informací je přínosná do té míry, do jaké s nimi následně dokáží pracovat správci stavby.
S tím souvisí i možná změna požadavků na projektovou dokumentaci. Dnes je standardem předem definovaná sada výkresů. Zpracování 3D informačního modelu může být efektivní, ale souběžná práce na některých dnes požadovaných přílohách se stává duplicitní a v zásadě zbytečnou.
V dalším období je nutné věnovat se hledání, zkoušení a eventuálně vývoji vhodných softwarových řešení. Dnešní programy jsou orientované na informační modelování především pozemních budov. V oblasti dopravního stavitelství je takových pomůcek výrazně méně a pokud by podmínkou byla plná vzájemná kompatibilita s ostatními softwary, tak nenajdeme v zásadě žádné.
Přesto jsme přesvědčeni, že posun od základních 3D modelů k „chytrým“ modelům je přínosný a v budoucím světě čím dál plnějším informačních technologií také nevyhnutelný. Nejlepším důkazem je úspěšná Modernizace ŽST Česká Lípa.

Ing. Marek Pinkava

SUDOP PRAHA, a. s.
Olšanská 1a, 130 80 Praha 3
tel.: 267 094 111, 267 094 305
fax: 224 230 316
e-mail: praha@sudop.cz
www.sudop.cz