Kvůli dokonale utěsněným eurooknům a pečlivému zateplení narůstá v panelákových bytech hladina vlhkosti. A to není příliš pozitivní změna. Každý interiér, v němž se vlhkost vzduchu pohybuje nad 60 %, bývá náchylný na růst plísní. Ty pak mohou být původcem řady zdravotních komplikací.

Mohl byste čtenářům vysvětlit, jak vůbec vzniká vlhkost v interiéru a jak se jí lze bránit?

Vyšší vlhkost vzduchu je důsledkem každodenního chodu domácnosti. Její hladina kolísá v závislosti na našich aktivitách: roste při vaření, koupání nebo sušení prádla. Bránit se můžeme odvětráváním interiérových prostor, které dokáže nadměrnou vlhkost minimalizovat, v zimním období ale zrovna nejde o pohodlné a úsporné řešení. Časté větrání vede k nežádoucím tepelným ztrátám.

Našlo by se nějaké stavebně technické řešení, které v této situaci pomůže, aniž bychom ztráceli teplo?

Proti vlhkému vzduchu v interiéru můžete bojovat pomocí některých dílčích opatření, jako jsou funkční digestoře v kuchyních, zajištění odvětrávání v koupelnách nebo využívání sušáren ve společných prostorách domu.
Zdravé vnitřní prostředí s optimální vlhkostí si ale ve svém bytě můžete zajistit i trvalými stavebními úpravami. Pozitivní vliv na kvalitu vnitřního prostředí mají totiž některé zdicí materiály, respektive jejich finální povrchové úpravy. Na trhu jsou v současnosti dostupné například omítky, které napomáhají udržovat vlhkost vzduchu v doporučovaném rozmezí od 55 do 65 % tím, že přebytečnou vlhkost v místnosti jednoduše absorbují. Patří sem především sádrové omítky od známého výrobce suchých omítkových směsí, společnosti Baumit.

Jaké sádrové omítky a stěrky Baumit nabízí?

Baumit má ve svém sortimentu širokou nabídku sádrových omítek na různé typy podkladů: můžete je použít přímo na zdicí materiál, jako finální vrstvu místo štuku nebo na sjednocení starých oškrábaných omítek či k začištění ostění po výměně oken apod. Jde o jednovrstvé omítky, které se nanáší do konečné podoby bez vynucených technologických přestávek během jediného dne. Doba vysychání a zrání je mnohem kratší než u běžné vápeno-cementové omítky, čímž se urychlují i návazné řemeslné činnosti.

Jak by měl postupovat ten, kdo se rozhodne zakoupit sádrovou omítku Baumit a chce si ji sám nanést?

Směs na sádrovou omítku se rozmíchá ve vhodné nádobě zednickou lžící nebo míchacím nástavcem na vrtačce. Poté se na zdi začistí rozvody a případné spáry. Sádrová omítka se následně na stěnu natáhne hladítkem. Ihned po nanesení se provede její první stažení latí. Následuje srovnání do roviny a po částečném ztuhnutí se definitivně dorovná. Na závěr se stěna rozfilcuje pěnovým hladítkem, případně se provede jiná finální úprava povrchu.

V čem vidíte největší přednosti sádrových omítek?

Tento typ omítky není náchylný na trhliny a dokonale hladkého povrchu dosáhnete hravě. Pokud ovšem netoužíte po strukturované stěně, kterou získáte pomocí sádrové omítky točené. Pamatujte ale, že hladké stěny mají své výhody. Opravy můžete provádět takzvaně beze stopy, neboť jemnozrnný materiál se vždy propojí s okolní stěnou. Hladké stěny také umožňují vybírat z širší palety malířských aplikací. A poslední pozitivum: na hladkém povrchu se usazuje méně prachu a nebezpečných alergenů.

Více informací se dozvíte na stránkách www.baumit.cz a www.mpl.cz.