Po právních průtazích měla firma pouhých devět měsíců, aby postavila a připravila ke startu složitý a komplexní systém, jehož klíčové přednosti leží v uživatelské přívětivosti, nízkých provozních nákladech a vysoké účinnosti výběru mýta založené na přísném vynucování mýtné povinnosti. Mýtný systém dnes zpoplatňuje kamiony s hmotností nad 3,5 tuny na takřka 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a několika vybraných silnicích 1. třídy. Na současnost a budoucnost mýta se ptáme Karla Feixe, generálního ředitele Kapsch v České republice.

Kolik už mýtný systém od nákladních aut vybral?

Právě v těchto dnech, konkrétně 19. dubna jsme překonali další milník, kdy jsme státu na mýtném vybrali za jediný den 30 milionů korun. Třičtvrtě miliardy každý měsíc, od startu vybírání mýta dohromady už takřka 26 miliard korun. Stát v tendru poptal stroj na peníze pro dopravní infrastrukturu a takový stroj dnes vlastní. Účinnost výběru mýta, tedy hlavní ukazatel, na jehož základě nás stát jako provozovatele hodností, nám už roky neklesá pod 99 procent.

Přesto se stále objevují hlasy, že je mýto provozně příliš nákladné...

Mýto je bohužel vděčným terčem útoků ať už obchodní konkurence, volebních stratégů nebo novinářů, kteří chtějí investigovat za každou cenu. Většině ale chybí alespoň základní odborná znalost. V současnosti mýtný systém v ČR dosahuje 20% provozních nákladů, což je vzhledem k jeho efektivitě a komplexnosti celoevropsky přijatelné číslo. Ale uvědomte si, co poměr provozních nákladů ovlivňuje. Je to výška tarifů, které u nás léta zamrzly na nejnižších hodnotách. Je to délka zpoplatněné sítě i hustota kamionové dopravy. Kdybychom porovnávali korektně a zahrnuli například rakouské parametry, tak se i u nás dostaneme k desetiprocentním provozním nákladům. A jen na okraj, slovenský satelitně-manuální systém spolyká na výstavbu a svůj provoz až 50 procent vybraného mýta.

Jak daleko jsou dnes plány na zpoplatnění silnic nižších tříd?

Ministerstvo o tom v současné době velmi vážně uvažuje. Nyní zadalo krajům, aby vytipovaly silnice, na kterých by zpoplatnění chtěly zavést. Koncepce řešení zpoplatnění silnic nižších tříd bude vycházet z jejich návrhů.

O jaké technické řešení by se mohlo jednat?

Celý systém má stát technicky připravený. V rámci tzv. pilotního projektu, který začal před dvěma lety, jsme na objednávku ministerstva dopravy a ve spolupráci s ČVUT připravili řešení, jehož testy nyní dobíhají a v červnu letošního roku by měly být dokončeny. Technické řešení tady je, je odzkoušené, ale my pořád upozorňujeme na to, že je třeba dát pozor na jeho  ekonomiku, aby nedošlo k tomu, že systém vybere finance pouze na svůj provoz, nebo že by se dokonce na některých úsecích mohl dostat do ztráty. Na silnicích II. a III. třídy bude menší provoz, adekvátně nižší musí být kilometrové poplatky, jak to vyžaduje EU. Celkový příjem tam určitě není tak velký, jako je dneska na dálnicích nebo rychlostních komunikacích. Takže spíš pozor na výtěžnost nového mýta a také jeho možné dopady na mikroekonomiku regionů.

Kraje rozhodnou, které úseky by se měly zpoplatnit. Existuje hrubá představa, o kolik by se mělo jednat kilometrů?

Stále jde jen o úvahy. Dnes se mluví o tom, že by to mohly být stovky km silnic II. až III. třídy. K tomu by měly přijít i silnice I. třídy, kterých je takřka 6 000 km. U silnic I. třídy nejde o takový problém, protože dnes patří státu, tam rozhoduje vláda – ministerstvo dopravy. Dvojky jsou ve správě krajů. Kraje musí rozhodnout, budou zřejmě chtít také příjmy a budou se muset podílet i na nákladech. Tam je to dost citlivý bod.

Kapsch nabízí technické řešení na základě hybridní technologie...

Počítáme s hybridní technologií. Jak jsem již řekl, technicky je to řešení dnes připraveno a odzkoušeno. Jde jen o to systém s nevelkými náklady kapacitně rozšířit. Využijeme to, co se tady vyvinulo a co již český stát zčásti zaplatil. My jsme připravili centrální systém a všechny činnosti, které jsou společné i pro regionální mýto, aby se nová jednotka, která funguje na mikrovlnném, ale zároveň i satelitním principu, mohla napojit do systému a všechno ostatní fungovalo tak, jako funguje dnes. Aby uživatel nepocítil, že vedle sebe budou fungovat dva systémy. On musí mít jedno zúčtování, jednu fakturu, ať jezdí kdekoliv na území ČR. Uživatelsky je to nezbytnost. Součástí projektu bude s největší pravděpodobností vypsání veřejného výběrového řízení na jednotky do vozidel.

Uvažuje se i o kilometrovém zpoplatnění osobních aut?

Vím, že tato úvaha je v rámci PPP projektů na stole. Je ale třeba vyřešit dvě základní stránky, aby se vůbec mohly realizovat. Jedna věc je připravit PPP legislativně, to znamená, že musíte mít vyřešeny pozemkové poměry – výkupy pozemků apod., a druhá věc je jak zaplatit investorovi zpátky vloženou investici. Všude na západě se to řeší tím, že on třeba postaví novou dálnici a na ní zavede mýto pro kompletní dopravu. Takhle to běží ve Francii, Španělsku, Řecku, ve Skandinávii, ve většině zemí, kde soukromník přijde a zainvestuje. U takových projektů, kde je příjem zajištěn, se dají náklady dlouhodobě rozložit, nemusí to být nic podstatného. Mýto se může upravit tak, aby bylo sociálně akceptovatelné. Já myslím, že v tomto případě zpoplatnění přijde na řadu.

Děkujeme za rozhovor a přátelské přijetí.
Ing. Miroslav Bindač

Kapsch Telematic Services spol. s r.o.
Ke Štvanici 656/3, 186 00 Praha 8
tel.: 225 026 111, fax: 225 026 222
e-mail: kts.cz@kapsch.net, www.kapsch.cz