Co přesně je geomatika a jaký má význam pro běžného občana?
Geomatika je vědní a technická disciplína zabývající se sběrem, analýzou, zpracováním, správou a distribucí geografických dat. Zahrnuje geodézii, inženýrskou geo­dézii, mapování, kartografii, fotogrammetrii, dálkový průzkum Země, tvorbu bází prostorových dat, geografických informačních systémů a informační modelování či řízení staveb neboli BIM. Pro běžného občana to může znít složitě, ale ve skutečnosti se s výsledky naší práce setkává denně – od navigace v mobilu přes katastrální mapy až po pozemkové úpravy, které pozitivně ovlivňují krajinu kolem nás. Díky našim datům a technologiím může mladá rodina například zjistit, zda pod pozemkem, který si chce koupit, nevedou inženýrské sítě, které by mohly komplikovat stavbu.

Asociace podnikatelů v geomatice vznikla v roce 2018. S jakým posláním a jakých úspěchů se vám již podařilo dosáhnout?
Naším posláním je pečovat o obor geomatiky, rozvíjet ho a prosadit mezi ostatními respektovanými obory. Za jeden z největších úspěchů považuji prosazení ověřování zeměměřických prací jako vybrané činnosti ve výstavbě, čímž jsme zajistili rovnoprávnost s ostatními inženýrskými obory. Podařilo se nám také zformulovat připomínky k nové vyhlášce o dokumentaci staveb, každoročně pořádáme úspěšnou konferenci GEOMATIKA, vytvořili jsme řadu osvětových odborných videí a rozjíždíme kampaň na propagaci oboru směrem k dětem základních škol a jejich rodičům. Významným krokem bylo i zpracování pozměňovacího návrhu k zákonu o zeměměřictví, díky němuž byla v roce 2023 ustavena Česká komora zeměměřičů. Kromě toho jsme uspořádali webináře a navázali spolupráci s řadou významných partnerů.

Mluvíte o významných partnerech, kolik má vaše asociace členů?
Asociace podnikatelů v geomatice má 50 kmenových členů, 14 přidružených členů a 6 čestných členů. Celkový roční hospodářský obrat kmenových členů činí 2,6 mld. Kč. Za partnery nepovažujeme pouze naše členy, ale také jiné profesní svazy, státní a samosprávné instituce. Filozofie spolupráce se promítá do naší každodenní činnosti. Jak rádi říkáme. „Společně dosáhneme více“. Hledáme společně s partnery spíše témata, která nás spojují než rozdělují.

Jak je na tom geomatika v Česku z hlediska historického vývoje?
Zeměměřické činnosti mají v českých zemích velmi dlouhou tradici. Už ve 13. století nařídil Přemysl Otakar II. zavést zvláštní úředníky pro vytyčování královských měst. První katastr evidující pozemky na základě měření zavedl císař Josef II. v roce 1785. O více než 30 let později nařídil císař František I. vybudovat stabilní katastr s geodetickým měřením. Úředně autorizovaní civilní geometři začali v českých zemích fungovat později, přičemž každé okresní město mělo jednoho. Před první světovou válkou vznikl Spolek českých geometrů, který začal vydávat časopis Zeměměřický věstník. V roce 1924 mělo Československo několik set autorizovaných specialistů, sdružených v Jednotě úředně oprávněných civilních geometrů. Po druhé světové válce působilo v Československu přes 500 autorizovaných soukromých zeměměřických firem, ty však byly následnými politickými změnami zrušeny. Jejich návrat umožnila až sametová revoluce.

Co je to digitální technická mapa (DTM) a jak může pomoci občanům a samosprávám?
Digitální technická mapa je největší oborové dílo za posledních 100 let. DTM obsahuje prvky polohopisu jako jsou budovy, komunikace, inženýrské sítě a výškopis. Vzniká využitím existujících dat a postupným přidáváním dat nových. Pro občany přináší DTM řadu výhod – například při výběru pozemku, kdy si mohou ověřit, zda pod povrchem není skrytý potenciální problém jako třeba inženýrské sítě. Starostům zase aktuální data v mapách pomáhají efektivně řešit provozní situace v obcích, předcházet sousedským sporům a zajistit bezpečnost občanů. DTM také umožňuje digitalizovat stavební řízení, čímž zjednodušuje a zrychluje přípravu a povolování staveb, minimalizuje administrativní zátěž stavebníka a přispívá k efektivnímu plánování investic. Je to jeden z klíčových nástrojů pro praktickou realizaci digitálního Česka. Věříme, že DTM bude plošně využívána ve výstavbě a také při správě majetku.

Jakou roli hraje geomatika v konceptu BIM (Building Information Modeling)?
BIM je kolaborativní metoda, která díky sdílení informací na společném úložišti a digitálnímu modelování umožňuje efektivní spolupráci všech odborností v rámci stavebního procesu. Pro jeho správné fungování jsou však nezbytná přesná a garantovaná data naměřená geomatikem. Ten u vznikajících staveb umožňuje zasazení stavby do geoprostoru ve fázi návrhu, potvrzuje a garantuje naměřená data ve fázi výstavby a verifikuje data při kolaudaci. Zjednodušeně řečeno, geomatik zajišťuje přechod z digitálního dvojčete do reality a naopak. U existujících staveb, které nejsou vedeny v BIM, pořizuje aktuální prostorová data pro rekonstrukce, prostorové analýzy a následné optimalizace využití prostor. BIM bez přesných geodetických dat by byl jen teoretickým konceptem, nikoliv praktickým nástrojem.

Jaké jsou podle vás největší výzvy v oblasti pozemkových úprav?
Jednou z největších výzev je zajištění stabilních zdrojů financování. Z aktivity APG byly pozemkové úpravy zapracovány do Národního plánu obnovy, což je krok správným směrem. Další výzvou je zlepšení procesu výběrových řízení a nastavení smluv o dílo tak, aby zohledňovaly skutečnou náročnost těchto prací. APG se stala připomínkovým místem k vyhlášce o pozemkových úpravách a vypracovala obsáhlý soubor připomínek. Zároveň jsme vytvořili propagační video o pozemkových úpravách, kterým jsme poukázali na jejich problematiku a dopady na krajinu. Pozemkové úpravy jsou totiž nejen nástrojem pro narovnání vlastnických vztahů, ale především klíčovým prostředkem pro ochranu půdy, vody a krajiny před erozí, suchem a povodněmi. Jejich kvalitní provádění je zásadní pro budoucnost našeho životního prostředí.

Jak Asociace podnikatelů v geomatice spolupracuje se vzdělávacími institucemi?
Vzdělávání považujeme za jednu z našich priorit. Členové naší pracovní skupiny aktivně přednášejí studentům středních a vysokých škol, což přispívá k větší informovanosti o našem oboru. Čtyři vysoké školy a šest středních škol se již staly našimi přidruženými členy, což prohlubuje naši vzájemnou spolupráci. V rámci našich cílů je i vytvoření systému celoživotního vzdělávání osob podnikajících v geomatice a spolupráce s vysokými školami a vědeckými institucemi činnými v této oblasti. Uvědomujeme si, že pro budoucnost oboru je klíčové získávat mladé talenty a poskytovat jim kvalitní vzdělání, které kombinuje tradiční zeměměřické postupy s nejnovějšími technologiemi.

Jak vidíte budoucnost geomatiky v kontextu digitalizace České republiky?
Budoucnost vidím velmi optimisticky. Geomatika je nezbytným základem pro úspěšnou digitalizaci naší země. Bez přesných prostorových dat by koncept digitálního Česka byl pouhou teorií. Vidíme to například na projektu digitální technické mapy, který výrazně přispívá k digitalizaci stavebního řízení, nebo na implementaci BIM do stavebních procesů. V následujících letech očekávám další integraci geomatických technologií do každodenního života občanů, firem i veřejné správy. Budeme se také zaměřovat na využívání umělé inteligence při zpracování prostorových dat a na propojování geomatiky s dalšími obory, jako jsou dopravní systémy, energetika nebo krizové řízení. Naše asociace chce být i nadále důležitým partnerem státu při formování strategií a legislativy v této oblasti. Jsme hrdí na to, že můžeme přispívat k budování digitálního Česka, které bude sloužit občanům a posílí konkurenceschopnost naší země.

Děkujeme za rozhovor
Ondřej Marušák