Tragická událost se odehrála 22. července 2015, kdy na přejezd vjel kamion a uvízl mezi závorami. Rychlík jedoucí po hlavním železničním koridoru pak již nestihl zastavit a do kamionu narazil v plné rychlosti. Síla nárazu byla tak obrovská, že lokomotiva a několik vagónů byly vážně poškozeny. Nehoda si vyžádala tři lidské životy a více než dvacet zraněných, přičemž někteří utrpěli doživotní následky. Tato událost vyvolala vlnu diskuzí o bezpečnosti železničních přejezdů, přísnějších pravidlech pro řidiče těžkých vozidel a nutnosti modernizace zabezpečovacích zařízení.I přes tyto tragické události zůstává přejezd ve Studénce nebezpečným místem. Od instalace kamerového systému v roce 2024 bylo za necelý rok ­zaznamenáno 222 případů, kdy řidiči nerespektovali výstražná znamení a vjeli na přejezd na červenou. To znamená průměrně 18 přestupků měsíčně. Tyto statistiky ukazují na přetrvávající problém s nedisciplinovaností některých řidičů, což zvyšuje riziko nehod na tomto přejezdu. Ještě v lednu 2025 došlo k incidentu, kdy kamion poškodil závory při pokusu o projetí přejezdu, přičemž se strojvedoucímu naštěstí podařilo včas zastavit.Bezpečnost železničních přejezdů je klíčovou otázkou, která si vyžaduje neustálou pozornost. Tragédie ve Studénce ukazují, jak důležité je dbát na prevenci a modernizaci dopravní infrastruktury, aby se podobným neštěstím předešlo v budoucnu.Příprava projektu na přestavbu železničního přejezdu ve Studénce má za sebou dlouhou a komplikovanou historii, která začala po tragické nehodě v roce 2015.Po tragické srážce vlaku s kamionem se začalo intenzivně diskutovat o nutnosti zvýšení bezpečnosti na tomto přejezdu. V roce 2018 Správa železnic zpracovala záměr projektu na vybudování mimoúrovňového křížení, konkrétně podjezdu, který by nahradil stávající úrovňový přejezd. Tento krok byl součástí širšího úsilí o zvýšení bezpečnosti na rizikových železničních přejezdech v České republice.Příprava projektu však čelila několika komplikacím, zejména v oblasti výkupu potřebných pozemků. V roce 2021 bylo oznámeno, že se Správa železnic dosud nedohodla s dvěma vlastníky klíčových pozemků, což posunulo plánovaný harmonogram výstavby. V krajním případě hrozilo vyvlastnění těchto pozemků ve veřejném zájmu.V roce 2023 došlo k významnému posunu, když se Správě železnic podařilo dosáhnout dohody s vlastníky klíčových pozemků, což umožnilo pokračovat v přípravách projektu.Celý proces přípravy projektu na přestavbu přejezdu ve Studénce tak trval několik let a zahrnoval překonání mnoha překážek, zejména v oblasti majetkoprávních vztahů. Realizace tohoto projektu je klíčová pro zajištění bezpečnosti železniční i silniční dopravy v dané oblasti.

Projekt přestavby železničního přejezdu ve Studénce: Technické řešení a realizace
Samotný projekt se skládá ze dvou částí. První část řeší úpravu ulice Butovická, jejíž součástí je úprava stávající ulice Butovické včetně prodloužení ulice Butovické do průmyslového areálu společnosti MSV Metal, a.s., a silniční most přes Butovický potok pro převedení nové komunikace. Součástí této části jsou také ochranná opatření v podobě nového osvětlení a přeložek stávajících inženýrských sítí. První část bude realizována v roce 2025.Prodloužení ulice Butovické je podstatné, jelikož nový podjezd na ulici Nádražní bude mít sníženou podjezdnou výšku, aby byl v co největší možné míře omezen rozsah stavby v intravilánu města Studénka. V případě, že by prodloužení ulice Butovické nebylo zrealizováno, veškerá kamionová doprava by do průmyslového areálu společnosti MSV Metal, a.s. jezdila ze severní části města kolem základní školy. Toto řešení by bylo z bezpečnostního hlediska nepřípustné. Druhá část projektu řeší samotný přejezd na ulici Nádražní. Úprava zahrnuje výstavbu silničního podjezdu pod železniční tratí, který umožní plynulý průjezd motorových vozidel bez nutnosti čekání na sklopení závor. V rámci této části vznikne železniční most o délce přibližně 30 metrů, který umožní bezpečný průjezd vlakových souprav bez narušení silniční dopravy. Součástí této části projektu jsou také komunikace pro pěší a cyklisty, které zajistí bezpečný pohyb v oblasti, a další ochranná opatření v podobě nového osvětlení a přeložek stávajících inženýrských sítí. Druhá část bude realizována v roce 2026 až do poloviny roku 2027.

Harmonogram a financování
Celkové náklady projektu byly vyčísleny na 598,5 milionu korun, přičemž financování zajišťuje stát prostřednictvím Správy železnic.

Výzvy při realizaci
Klíčovými výzvami při realizaci byly fázovaná výstavba, která umožní zachovat provoz na železničním koridoru po celou dobu výstavby podjezdu. Stěžejním stavebním objektem je pak samotná konstrukce silničního podjezdu.Naprosto zásadním faktorem, se kterým se musel projektant při návrhu podjezdu vypořádat, je geologie v zájmové lokalitě. Z geo­logického hlediska je lokalita ovlivněna blízkostí řeky Odry, která protéká cca 400 m jižně od řešeného přejezdu. V hloubce cca 4,5 – 10,0 m pod terénem se nachází silně zvodnělá vrstva náplav řeky Odry tvořená štěrkopísky. V nadloží popisovaných nesoudržných zemin je vyvinuta vrstva povodňových hlín a navážek. V podloží štěrkopísků, tj. cca 10 metrů pod terénem, se nachází předkvartérní podklad reprezentovaný vápnitými jílovitými zeminami. Podle těchto geologických poměrů je zřejmé, že hlavním problémem výstavby bude zajištění relativně suché stavební jámy v propustném zvodnělém prostředí hrubozrnných štěrků. Z tohoto důvodu je navrženo utěsnění jámy pomocí prvků z tryskové injektáže (TI). Stěny TI budou začínat v povrchových vrstvách navážek a zahloubeny budou až do nepropustného podloží tvořeného z neogenních jílů. Profil samotného podjezdu i nájezdových ramp je z hlediska příčného řezu rozdělen na tři části – pruh pro chodce šířky 2,0 m, jízdní pruh pro vozidla šířky 7,5 m, a pruh pro cyklisty šířky 2,5 m.  Nosnou konstrukci zárubních zdí k podjezdu tvoří železobetonová „vana“ ve tvaru písmene „U“. Celková délka konstrukce zárubních zdí bude 145,0 m. Nosnou železobetonovou konstrukci je z důvodů zajištění vodotěsnosti navrženo vybudovat do subtilní ŽB izolační vany. Vzhledem k vysoké hladině podzemní vody bude konstrukce významně namáhána vztlakem. Aby konstrukce dlouhodobě odolávala vztlaku vody, bude upnuta do podloží pomocí tahových kotevních prvků, které vytvoří pilíře z tryskové injektáže a armokoš z betonářské oceli. Veškerá povrchová voda bude gravitačně svedena do nejnižšího místa v podjezdu a odtud do stacionární čerpací stanice, kde bude přečerpávána potrubím dále do občasné vodoteče, jež ústí do potoka Mlýnka.

Očekávané přínosy po dokončení projektu v roce 2027
- Eliminace kolizních situací mezi železniční a silniční dopravou
- Snížení doby cestování v oblasti díky plynulejšímu provozu
- Zvýšení bezpečnosti pro všechny účastníky dopravy, včetně vymístění kamionové dopravy z města.Projekt přestavby ­železničního přejezdu ve Studénce je ukázkou moderní infrastruktury, která reflektuje aktuální potřeby bezpečnosti a efektivity dopravy. Jeho rea­lizace přispěje k rozvoji dopravní sítě nejen v regionu, ale i v širším kontextu evropského železničního koridoru.