Vedle základní funkce střechy, kterou je ochrana proti povětrnosti a dešťové vodě, je tím dalším neméně významný požadavek na dokonalé tepelně-technické vlastnosti střechy. Chybějící nebo naopak správně aplikovaná tepelná izolace ve skladbě střešního pláště totiž mají značný vliv na ekonomický provoz jakékoliv budovy, ať již se jedná o kancelářský objekt, školu či rodinný dům. U rodinných domů se šikmou střechou se pak díky výkonným tepelným izolacím proměnilo dříve nevyužité podkroví domu v atraktivní prostory, které jsou nyní určeny pro bydlení.
Střecha se však nyní stává také technologickým centrem objektů. Jsou zde vyvedeny topné či klimatizační jednotky, televizní antény, různé typy odvětrání, světlíky, hromosvody a mohli bychom takto dále pokračovat. V poslední době je střecha také stále častěji „domovem“ solárních či fotovoltaických panelů, které využívají příznivých poloh a orientace střech k získávání energie ze slunce, ať již k výrobě elektrické energie nebo ohřevu teplé užitkové vody. To samozřejmě klade zvýšené nároky na projektovou přípravu, stavební připravenost, únosnost podstřešních konstrukcí i řešení detailů při pokládce samotných střešních krytin tak, aby nedocházelo k případným zatečením a narušení základní funkce střechy.
S postupující masovou výstavbou v centrech velkých měst a s úbytkem zeleně však stále více stoupá význam využití střech coby rekreačních a relaxačních zón. Ty jsou velmi snadno dostupné a pokud jsou řádně zabezpečeny, mohou být využívány k odpočinku jak dospělých, tak i dětí. Ne zřídka jsou dnes na takto koncipovaných střechách zřizovány dětské koutky, kuchyňky pro zhotovení malého občerstvení či uvaření kávy nebo velkolepá posezení pro členy společenství vlastníků.
Ne v poslední řadě musíme zmínit i stále větší význam střech v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. Kupříkladu za horkých letních dnů může dosahovat teplota na povrchu střechy až neuvěřitelných 80 °C. To významně přispívá k zahřívání okolního vzduchu ve městech a zhoršování klimatu. V případě deště zase voda rychle odteče odvodňovacími systémy, neodpaří se z půdy, a jsme tak svědky stále sušších a horkých letních dnů. Ideálním řešením v tomto směru je pak instalace zelených střech. Ty dokáží snížit povrchovou teplotu střechy až o 55 °C a zadržet velkou část dešťových srážek, které by jinak bez využití zmizely v odvodňovacích systémech a korytech řek.

Ivo Románek