Naše redakce navštívila jejího ředitele Ing. Lubomíra Fojtů a položila mu otázky týkající se problematiky zabezpečení přípravy, realizace výstavby a modernizace součástí dopravně významných vodních cest a dalších staveb nutných pro provoz na vodních tocích.

Pane řediteli, jaké jsou vaše priority v současné době? A jak to vypadá s rušením územních rezerv vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe?
Hlavní priority zadané Ministerstvem dopravy jako zřizovatelem ŘVC ČR lze rozdělit do tří skupin: řešit problematiku zajištění nového posouzení vlivů na životní prostředí EIA pro strategickou stavbu Plavebního stupně Děčín, pokračovat v realizaci infrastruktury pro rekreační plavbu a realizovat opatření na podporu nákladní dopravy, např. formou citylogistiky včetně dokončení zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty. Problematika rušení územních rezerv vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe spadá do kompetence Ministerstva dopravy.

Jak pokračuje stavba nových rekreačních přístavišť na Labi a Baťově kanálu. V jakém stavu jsou stávající přístaviště nyní?
V letošním roce bude dokončena série 15 nových přístavišť na Labi, Vltavě i Baťově kanále. Navazujeme tak na v loňském roce zprovozněné přístaviště malých plavidel v Děčíně a již letos dokončená modernizovaná přístaviště osobních lodí a malých plavidel v Litoměřicích. Na letní sezónu budou sloužit ještě další
4 přístaviště malých plavidel
a 4 přístaviště osobních ­lodí na Labi a rozšířené ­přístaviště ve Strážnici na Baťově ­kanále. Další se budou dokončovat ve druhé polovině roku a rovněž předpokládáme zahájení výstavby dalších 3 přístavišť na Labi.  

Jakou důležitost dáváte přípravě vodních cest na plavební sezónu a revitalizaci dolní ­Vltavy?
Kromě dokončování nových staveb přístavišť samozřejmě připravujeme veřejné přístavy a přístaviště provozované ŘVC ČR na novou sezónu tak, aby poskytovaly co nejlepší služby vodní dopravě. O provoz vlastních vodních cest včetně zdymadel pak pečují kolegové ze státních podniků Povodí. V oblasti dolní Vltavy se blíží k závěru zvyšování parametrů na úroveň srovnatelnou s Labem, která podporuje jak plavbu moderních osobních lodí, tak i vyšší využitelnou nosnost nákladních lodí.

Ing. Lubomír Fojtů - ředitel Ředitelství vodních cest ČR


Co očekáváte od zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty?
Zvyšování parametrů Vltavy se týká podjezdných výšek pod mosty a ponorů. Rozsáhlá výstavba nových mostů na vyšší podjezdnou výšku 7,0 m včetně 4 zdvižných je téměř na konci a ŘVC ČR zbývá vyřešení posledního mostu v Praze mezi Stromovkou a Trójou. Zde budeme na základě požadavku magistrátu organizovat architektonickou soutěž pro nalezení nejlepšího možného řešení zdvižného mostu. Pro zvýšení ponorů o 40 cm na 2,20 m zbývá dokončit modernizaci plavebního kanálu Vraňany – Hořín v podobě jeho prohloubení, jež věříme zahájíme ještě letos. Cílem celého zvyšování parametrů je jak umožnění plavby moderních osobních lodí s vysokými nástavbami, které pod původními mosty výšky jen 4,5 m nepropluly, tak i plavbu nákladních lodí s vysokými náklady např. kontejnerů. Konečně vyšší ponory vedou k možnosti nakládat lodě o 40 cm více, a tak prakticky za stejných nákladů dopravit lodí o 300-400 tun více zboží – například štěrkopísku pro pražské betonárny. Tyto podmínky pak sníží náklady na přepravu a povedou k vyšší konkurenceschopnosti vodní dopravy oproti dopravě silniční. Věříme zároveň, že se pak podaří na vodní dopravu dostat i přepravu dalšího zboží, jako jsou stavební odpady a mate­riály apod.

Děkujeme za rozhovor
Ing. Jaroslav Pospíšil