Ve snaze dostat inflaci pod kontrolu se pak do hry vložila centrální banka rychlým růstem úrokových sazeb, jehož důsledkem bylo výrazné zdražení hypoték, což v konečném důsledku vedlo až k 80% poklesu jejich uzavíraného počtu. Tento fakt výraznou měrou poznamenal rozhodování developerů i individuálních stavebníků při úvahách o zahajování realizace nových projektů. Podepsalo se to na téměř 9% propadu počtu nově zahájených bytů i nižší výši vydaných stavebních povolení.
V současné době se však zdá, že se daří situaci na trhu s pohonnými hmotami a energiemi postupně stabilizovat. Ceny plynu, ropy i dalších komodit klesají a v mnoha případech se dostaly dokonce již pod předválečnou úroveň. Tento trend nyní vidíme nejen na čerpacích stanicích, ale také u obchodníků s energiemi, kteří zákazníkům nově zasílají nižší zálohové platby za energie výrazně pod vládou stanoveným cenovým stropem a znovu začínají bojovat o klienty zajímavějšími nabídkami. Díky mírné zimě a odstřižení se od dodávek energií z Ruska se dá v nejbližších měsících očekávat další snižování a stabilizace cen na energetickém trhu. To by mělo vést k razantnímu poklesu energetické náročnosti a tím i jednoho z klíčových vstupních výrobních nákladů v mnoha odvětvích, ať již se jedná o dopravu, výrobu stavebních materiálů či potravin. Následovat by mělo rychlé snižování úrokových sazeb a tím celkové stabilizaci stavebního trhu, zejména v segmentu výstavby bytů a rodinných domů. To vše by mělo logicky vyústit v pokles cen. Věřme, že plody této stabilizace začneme sklízet již ve druhé polovině tohoto roku.
Ivo Románek
