Anebo levněji a s využitím materiálů povalujících se kolem staveniště. Obrazně, ale někdy dokonce doslova.

V českém prostředí je přirozený pragmatismus výhodou – jen je dobré vědět, z čeho vybírat, až se objeví projekt, který si řekne o něco jiného než „standard“. Zajisté je potřeba určitá (čti: velká) odvaha investorů i stavařů, nevyhnutelný souboj s normami – to je potřeba respektovat.. Ale nikdo se nemůže vymlouvat na to, že chybí nápady, ucelené inspirace nebo dokonce že není z čeho vařit. Je. Stačí se letmo podívat do světa.

Tímto textem pokračujeme v sérii článků o betonu a jeho budoucnosti. Nepůjde však jen o čistě teoretickou, akademicky uhlazenou rozpravu – vyhrneme si rukávy a skutečně budeme inovovat, testovat, stavět a bourat. Za celou sérií totiž stojí společnost PEVE Construct s.r.o., přední český dodavatel monolitických železobetonových konstrukcí, který odstartoval ambiciózní vývojový program, jehož cílem je vytvořit nový betonový materiál – udržitelnější, technicky pokročilý a obchodně konkurenceschopný.

Nezapomeňte se podívat na předchozí články z této série - první díl „Beton to the Future: Materiál s minulostí i budoucností v rukou PEVE Construct s.r.o.” (se stále dostupnou bonusovou prezentací Beton to the Future) a na druhý díl „Beton to the Future 2: Příměsi a technologie nové generace”.


Téměř na dosah
Nejblíže k nám jsou směsi, které u nás nikdo nemusí složitě obhajovat: dávají smysl, když se potká rozumné zadání a disciplína na stavbě. Jde o směsi, které sice nutně nemusí být jasně etablované na domácím trhu, nejsou běžnou součástí nabídek betonárek – ale nejsou to exotické, nepředvídatelné betonové varianty. Nevyžadují revoluci v hlavách ani ve výbavě, spíš chuť něco zkusit jinak a dobře si pohlídat proces.

Například takový samozhutnitelný beton (SCC, Self-Compacting / Self-Consolidating Concrete). Je to introvert mezi betony, místo hluku manuálního vibrování si se vším poradí sám – díky promyšlené reologii proteče i složitou výztuží, srovná se vlastní tíhou a na povrchu nechá čistý, bezešvý betonový podpis. Pro prefabrikaci je to malý zázrak, na stavbách však vyžaduje mimořádnou disciplínu. SCC je směs, která se odmění jen tehdy, když voda, teplota a logistika zůstávají plně pod kontrolou zkušeného týmu.

V Evropě se intenzivně šíří směry, které „odlehčují“ portlandskému cementu. Je to cesta evoluce, optimalizace standardního složení směsí, zahrnující především, ale nejen takzvané vysokonáhradové směsi s SCM (Supplementary Cementitious Materials). Zjednodušeně řečeno jde o betony, ve kterých se různě velká část cementu nahrazuje jinými, doplňkovými materiály. Ať už jde o různé typy popílků, strusky, kalcinované jíly nebo třeba křemičitý úlet, bavíme se tu z pohledu stavebního využití o testování, trpělivosti, stabilních dodávkách spolehlivých složek a chytré optimalizaci. Tohle je velmi blízko i v ČR, byť zatím ne standardem.

A pak tu může být i „jiný beton“: geopolymerický beton, tedy specificky složená směs bez cementového slínku, aktivovaná zásaditým prostředím. Výsledkem je materiál, který umí skvěle vzdorovat chemii, teplu a v mnoha případech přinést výrazně nižší uhlíkovou stopu. Pro českou praxi to není všelék, geopolymery vyžadují trochu jinou chemii, logistiku a zkušební filozofii, ale v projektech s tlakem na emise a s dostupnými vstupy to přestává být exotika.


Na dlouhou ruku, ale…
… smysluplné pro specifické projekty. U takových směsí nejde o to, aby se tu staly běžnými, protože to zkrátka nemusí dávat smysl. Obvykle jde o finanční náročnost spojenou s lokálním nedostatkem ingrediencí nebo o prostý fakt, že tu není a nikdy nebude dostatečně velká potřeba tak úzké betonové specializace. Tady prostě nejde o to „mít to všude“, jde o účel. Když nastane správná situace, přinášejí tyhle směsi hodnotu, kterou klasika hledá těžko.

U tenkých mostovek, štíhlých prefabrikátů a konstrukcí s ambicí na výjimečnou životnost se nabízí ultra‑vysokohodnotné směsi (UHPC nebo vlákny vyztužené UHPFRC). Nejsou levné, ale umí se zaplatit na životním cyklu a v konstrukční svobodě. V době, kdy se více řeší udržitelnost, je delší život bez oprav docela silný argument. Nejsou zcela výjimečné (pár mostů s tímto typem betonu už tu stojí, například v Hradci Králové nebo v Praze na Štvanici), nicméně stále jde o první vlaštovky a ochutnávky moderních směsí.

Úplně jiný svět je valený / rolovaný beton (RCC, Roller-Compacted Concrete). Ukládá se finišerem podobně jako asfalt a dává smysl tam, kde je potřeba položit rychle a robustně velké pevné plochy: průmyslové areály, zásobníky, některé hráze. Potřeba je ale plánování a strojní park, který si na takový režim troufne – a projekt, kde to dává smysl jako celek. Tedy nejde ani tak o směs jako takovou, ale o zcela nový způsob jejího aplikování na samotné stavbě.

Města zase mohou ocenit unikátní typy betonů, který „pijí déšť“. Propustné směsi mnoha typů dokážou jako houba zadržet vodu v místě, nezahltit kanalizaci a zlepšit mikroklima. Nejsou samospásné a bez údržby se zanášejí, ale jako součást řešení pro parky a parkoviště fungují velmi zajímavě - a budou i u nás, až se začnou častěji používat.


Exotické kuriozity
Dalo by se říct, že toto jsou skutečné zvláštnosti betonového světa, ale musíme si uvědomit, že co je pro nás nepochopitelné, je v jiné části světa desítky let ověřeným a masově používaným postupem. Jak už to tak bývá, vše je subjektivní – a zde to je často postavené na lokálních surovinách a často i na nutnosti najít pro ně využití, protože jiné složky zkrátka nejsou k dispozici.

Krásným příkladem je magnesiový beton (Magnesium Oxychloride Cement Concrete). Ten je běžný v Číně a využívá lokální dostupnosti zejména oxidu hořečnatého (MgO), případně síranu hořečnatého (MgSO₄) jako hlavních pojiv místo klasického portlandského cementu. Výsledkem je materiál s rychlým tuhnutím, výbornou přilnavostí, nízkou smrštivostí a relativně vysokou pevností.

Nebo ještě lepší příklady: v Asii začíná být častěji využíván beton s bambusovou výztuží. V tropech může být rozumnou náhradou ocelové výztuže v jednoduchých stavbách; v našem klimatu a normovém světě je to spíš zábavná inspirace než skutečná volba. A když jsme u obnovitelných bio-materiálů, je jednoduché uhodnout, proč u nás vznikají stavby založené na využití náhrady části cementu někým ze společné rodiny exotických agroodpadkových popelů: popelem z palmového odpadu, rýžových slupek nebo cukrové třtiny. Lokální přebytek, dekády zkušeností a, nutné poznamenat, také mnohem menší úrovně úředního dohledu.

Specialitou v „lokálním uvažování“ je pak lateritový beton. Laterit, červená půda bohatá na železo a hliník, je běžná v tropických a subtropických oblastech. V realitě to znamená, že levný beton tam vznikne tak, že se přímo na stavbě vykope díra, laterit nasype do směsi a zamíchá. Můžeme se přít o tom, zda jde skutečně o beton, nebo pouze “stabilizovanou zeminu”, ale o to nejde. Lokálnější už to prostě být nemůže – a funguje to.

Tyto příklady nemají za úkol představit ČR jako trh, který se bojí sebemenšího risku – tak to určitě není. Určitá míra odvážnosti, pohledu za hranice a studium jen zdánlivě exotických řešení je ale na místě. Alternativní betony totiž nejsou módní kapitolou, ale širším slovníkem – jednou sáhnete po tichém ukládání a čistém pohledu, podruhé po trvanlivosti a štíhlosti, jindy po rychlosti pokládky nebo po materiálu, který pomůže městu s vodou.

Český pragmatismus velí držet se toho, co dává smysl. Ale přesně o to jde: mít přehled, aby v pravou chvíli bylo z čeho vybírat. Když pak přijde projekt, který si řekne o něco mírně jiného – a to se u projektů děje často – nebude to skok do neznáma, ale promyšlená volba z širší palety. A schovávat se za mantru, že „tohle ale normy nepovolují” je také zbytečné. Vývoj si musí razit cestu vpřed a předpisy se nakonec přizpůsobí. Musí.

A přesně na to se my, PEVE Construct s.r.o., zaměřujeme v rámci našeho vývojového programu. Pracujeme, vymýšlíme a příští měsíc přineseme další článek. Nezapomeňte se také podívat na výše zmíněné předchozí články nebo prezentaci Beton to the Future.

PEVE Construct
www.peveconstruct.cz