Navrhování tříd těsnosti „podstřešních membrán“, tj. DHV = doplňkových hydroizolací

Od prosince roku 2000 do nedávné doby v ČR platily obdobné požadavky na třídy a stupně těsnosti pojistné hydroizolace - PHI (od 2011 v ČR nyní: DHV – doplňková hydroizolační vrstva), tj. tzv.: podstřešních membrán“, jako do současnosti platily i na Slovensku a jaké v minulosti platily i v západních státech. Vzhledem k tomu, že mezitím došlo ke změnám klimatu a tedy i souvisejících norem a i ZVDH Německo v lednu 2010 vydalo nová pravidla pro toto navrhování, i toto bylo jedním z důvodu, že byla v roce 2011 ustanovena tzv. Řemeslná rada Cechu KPT ČR, která po téměř 3 leté mravenčí práci mimo jiné zpracovala nová „Pravidla pro navrhování a provádění střech“ (dále jen Pravidla), jež byla schválena 28.3.2014 a oficiálně veřejně „pokřtěna“ dne 12.9.2014. Tyto nová Pravidla tedy nahrazují původní Pravidla z roku 2000. Nová Pravidla úplně nekopírují aktuální německé tabulky, ale výrazně se jim podobají.

Součástí těchto pravidel je i „Část 2 Pravidla pro navrhování a provádění doplňkových hydroizolačních vrstev střech“, tedy jak navrhovat a provádět i „podstřešní fólie a membrány“.

Jednou ze zásadních informací je skutečnost že – cituji : „Některé krytiny se kladou a upevňují spolu s podkladním pásem (např. břidlice, asfaltové šindele a plechy). Tento pás nelze považovat za doplňkovou hydroizolační vrstvu, protože není umožněn hladký odtok vody proniklé pod krytinou ani odvod vlhkosti větráním a pás je v celé ploše perforován připevňovacími prvky krytiny“. Z toho vyplývá skutečnost, že pokud má „podstřešní fólie či membrána“ (DHV) plnit svoji funkci, musí nad ní následovat kontralatě a funkční dostatečně nadimenzovaná ventilační vzduchová mezera.

Navíc od X. 2020 zde platí nová norma ČSN 731901-2 Navrhování střech, kde je přímo v poznámce 2, bodu bod 5.3.1. uvedeno : „Kvalitativní požadavky na výrobky pro DHV z fólie lehkého typu pro pokládku na tuhý podklad a pro pokládku nad vzduchovou mezerou jsou uvedeny v Pravidlech pro navrhování a provádění střech (2. upravené a doplněné vydání z roku 2014, vydané Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů).“

Původní možnosti podkročení BSK o -6°, -10°a >-10° nyní je nahrazeno podkročením BSK o -4°, -8°, -10° a >-10°

Číslování tříd DHV je obráceně (sestupně), kde nejméně přísnou je třída DHV6 (původně PHI 1) a nejvíce přísnou DHV 1 (původně PHI 3B)

Přísnější stupně těsnosti nastávají podstatně dříve než tomu bylo v minulosti

Využití podstřešního prostoru (obytné podkroví, bungalov) se považuje za 2 zvýšené požadavky

Současné konstrukční typy a třídy těsnosti doplňkových hydroizolačních vrstev určuje Tabulka 2.1 – viz. obr. 2:

Vznikly tedy třídy těsnosti DHV 6, DHV 5, DHV 4, DHV 3, DHV 2 a DHV 1, které se dělí podle způsobu provedení DHV obdobně jako tomu bylo v minulosti u tříd a stupňů těsnosti PHI. Základním pravidlem pro navrhování je tedy – cituji :„DHV střechy se obvykle dimenzuje podle nejnáročnější, vodou nejvíce namáhané části. Je také možné DHV dimenzovat samostatně pro jednotlivé střešní plochy. Výjimečně lze v jedné střešní ploše navrhnout více DHV. Např. v okolí problematických konstrukčních detailů a mezi těmito detaily a okapem se navrhne těsnější DHV, ve zbylé části střešní plochy lze navrhnout DHV nižší těsnosti. Musí být zajištěna souvislost všech vrstev a požadovaná těsnost DHV v průnicích střešních ploch a mezi částmi ploch s různými DHV.“

Počet zvýšených požadavků, které je potřeba započítat při stanovení třídy těsnosti DHV, vyplývá z vlivů působících na střechu, např.:

a) využívání podkroví – např. pro obytné účely, kanceláře apod. (tento zvýšený požadavek se počítá jako dva zvýšené požadavky). Pozn.: za stejný požadavek je považován i „bungalov“ s lehkým stropem (tepelná izolace sice umístěná hluboko pod DHV, ale bez horního krytí hydroakumulační vrstvou)
b) konstrukční náročnost střechy - členitost (vikýře, úžlabí, změna sklonu střešních rovin, střešní okna, výlezy,prostupy atd.), zvláštní tvary (věže, zaoblení střešních ploch, navazující plocha střechy s menším sklonem pod plochou střechy s vyšším sklonem), délka krokví nad 10 m
c) náročné klimatické poměry v místě stavby (nechráněná poloha, exponovaná lokalita, vyšší nadmořská výška, zvýšené zatížení sněhem, zvýšené zatížení větrem atd.), popř. riziko spadu sněhu z jiné plochy střechy (stavby) na tuto plochu střechy,
d) zvláštní místní předpisy a nařízení (místní stavební předpisy, nařízení památkové péče, dotčených orgánů státní správy atd.).

Následně tedy podle velikosti podkročení či nepodkročení BSK a podle počtů působících zvýšených požadavků (ZP) na střechu se dle příslušných tabulek určí třída DHV, tj. způsob provedení DHV („podstřešní fólie či membrány) :

Pro pálené a betonové tašky s BSK 22° a větším platí tabulka – viz. obr. 3 :

Pro vláknocementové maloformátové střešní desky platí tabulka – viz. obr. 4 :

Poznámka k obr. 4: Jestliže je pro jednoduché krytí sklon střechy nižší než 30° nebo prodvojité krytí sklon střechy nižší než 25°, a pod střechou je obytné podkroví, je třeba vždy provést DHV konstrukční typ min. 1.2/třída těsnosti 2.

Upozornění: U vláknocementových maloformátových střešní krytin je však nejdříve potřeba určit obvyklý sklon střechy pro daný formát střešní krytiny podle klimatických oblastí (m.n.m. a sněhová oblast) místa stavby – např. tabulky fi Cembrit CZ.

Na trhu se však vyskytují i jiné typy, formáty a způsoby kladení vláknocementových střešních desek, kde jejich obvyklý sklon dle dané klimatické oblasti určuje níže uvedená tabulka 7.1 v Pravidlech, Část 7.

U pálených střešních krytin však existují i speciální tašky s BSK 16°, u kterých však nelze použít výše uvedené tabulky, ale je potřeba vycházet z této uvedené tabulky, kde dovolená možnost podkročení BSK je pouze o -2° a -4°. Tj. kde i při malém podkročení BSK „naskakují“ velice přísné třídy těsnosti.Tato tabulka není však součástí Pravidel.

Z výše uvedeného tedy vyplývá i následný způsob provedení DHV („podstřešních fólií“) v jednotlivých třídách těsnosti :

Pro všechny výše uvedené tabulky pro výběr tříd těsnosti DHV dále platí následující zásady :

1) Úroveň jakéhokoliv podkročení bezpečného sklonu střešní krytiny musí být v souladu s technickými podklady výrobce střešní krytiny, tj. mimo jiné nesmí být podkročen i mezní/minimální možný sklon krytiny. Rovněž nelze podkročit mezní sklon vrstvy DHV (fólie, membrány,…). Zároveň nesmí nastat situace, že žádná z části povrchu krytiny určené k odvodu vody vedou vodu proti směru spádu střechy, tedy pod krytinu.
2) Pro jednotlivé třídy těsnosti DHV či pro použití pro funkci dočasného zakrytí stavby musí být „podstřešní membrána“ výslovně výrobcem určena a musí pro toto splňovat příslušné technické limity.
3) V případě, že na střeše vzniká výrazné riziko vzniku hydrostatického tlaku vody, je nutné od rizikového místa až k okapu použít min. DHV typ 1.2 /třída 2.
4) V případě delší prodlevy před montáží krytiny by DHV měla být obvykle překryta (např. zakrývací plachtou).
5) Při požadavku řešit provizorní zakrytí pomocí DHV se doporučuje použití materiálů vhodných pro třídu těsnosti DHV typ 1.2/třída 2 nebo těsnější, tj. třídu těsnosti typ 1.1./třída 1. A zároveň nesmí být použita méně přísnější třída těsnosti než typ 2.1/ třída 3 (tj. vždy se slepenými přesahy a podtěsněnými kontralatěmi).
6) U tříd těsnosti 5, 4 a 3 je nutná montáž rozměrově a tvarově stálé tepelné izolace neprodleně po montáži DHV (pokud DHV neleží na bednění).
7) Na níže položené ploše střechy ve směru odtoku vody po DHV nesmí být použita méně přísnější třída těsnosti DHV než jaká je použita na výše položené ploše střechy (tj. při lomení sklonu z nižšího na vyšší sklon, např. u mansardové střechy, popř. pod sedlovým vikýřem s nízkým sklonem, pod plochou volských ok apod.).

Samozřejmě Pravidla obsahují množství dalších souvisejících informací a požadavků, které ovšem zde nelze prezentovat z pochopitelných důvodů. Vždyť celá Pravidla mají 400 stran a z toho Část 2 DHV mají 35 stran (str. 25-60).

Příklad návrhu DHV („podstřešní fólie“) u jednoduché sedlové střechy s pálenou nebo betonovou střešní taškou :

Podmínky střechy:

- není podkročen bezpečný sklon krytiny + nehrozí výrazné riziko působení hydrostatického tlaku,
- střecha má obytné podkroví (2 zvýšené požadavky),
- střecha má množství střešních oken (1 zvýšený požadavek),
- objekt se nachází v místě s vysokým vlivem větru (1 zvýšený požadavek)

Vyhodnocení: 1. řádka tabulky, celkem 4 zvýšené požadavky (více jak 3 ZP) = třída DHV 3: DHV na rozměrově a tvarově stálé tepelné izolaci nebo bednění, spoje slepené, podtěsnění kontralatí, DHV vedena pod kontralatěmi.

A JAK SI VYBRAT SPRÁVNOU KVALITU „PODSTŘEŠNÍ MEMBRÁNY“, tj. DHV ?

Bohužel často se setkávám s tím, že je zhotovitelem či investorem stavby pro výběr daného typu jediným kriteriem cena, nebo jen plošná hmotnost výrobku. A to je zásadní chyba, jelikož pro použitelnost podstřešní membrány(DHV) na střeše rozhodně není rozhodující její plošná hmotnost, ale její technické vlastnosti a z toho vyplývající možnost použitelnosti fólie v příslušné třídě těsnosti či pro určitou funkci. Velice často jsou pak díky nesprávnému výběru materiálu použity takové typy fólií, které buď nejsou pro danou skladbu, třídu těsnosti DHV či sklon střechy vůbec určeny, nebo mají natolik nízké technické vlastnosti, že by se na střeše vůbec jako DHV neměly vyskytovat. Na trhu se totiž pohybuje i řada podstřešních fólií sice s vyšší plošnou hmotností, ale s naprosto nevyhovujícími technickými vlastnostmi i pro možnost základního použití, o jejich použitelnosti pro funkci dočasného zakrytí či použitelnosti v přísnější třídě těsnosti DHV ani nemluvě.

Prohlášení o vlastnostech či CE technický list jakékoliv podstřešní fólie totiž není certifikátem, jež automaticky sděluje, že výrobek je pro konkrétní střechu vůbec použitelný. Tyto doklady jsou pouze informací o tom, jaké má daná fólie technické vlastnosti. A pokud tedy dle těchto informací máme zjistit, zda vůbec je konkrétní fólie jako DHV v konkrétní situaci použitelná, pak je nutné ověřit do jaké třídy kvality se příslušná fólie svými vlastnostmi vůbec „vejde“. Jaké vlastnosti by tedy měla mít podstřešní fólie aby se vůbec na střeše mohla použít alespoň pro základní funkci?

Součástí Pravidel u „Část 2 (DHV)“ pak jsou proto i třídy kvality podstřešních membrán podle toho zda jsou určeny na pokládku na tuhý podklad nebo na pokládku nad vzduchovou mezerou, popř. i pro funkci dočasného zakrytí stavby. Z ní vyplývají pak nejnižší možné požadavky na materiály tak, aby se vůbec mohly použít do konkrétní střešní skladby a pro jednotlivé funkce DHV. Tj. zda je materiál jako DHV ještě použitelný či nikoliv.

A pokud konkrétní podstřešní fólie svými vlastnostmi nesplní byť jen jedno kritérium, a byť u té nejnižší třídy kvality, pak taková fólie je na střeše jako DHV nepoužitelná i kdyby měla sebevětší plošnou hmotnost – viz. Pravidla pro navrhování a provádění střech (2014), str. 34, bod 5.1, odstavec (7) a (8).

Pokud tedy konkrétní podstřešní fólie má např. třídu reakce na oheň pouze „F“, nebo má nižší základní příčnou pevnost jak 110 N/5cm (POZOR – tato hodnota po odečtu mínusové tolerance !), nebo její rozměr se po aplikaci na střeše smršťuje o více jak o 2%, popř. po provedeném testu stárnutí se mechanické vlastnosti fólie zhorší o více jak 35%, pak byť by podstřešní fólie měla vysokou plošnou hmotnost, je taková fólie pro funkci DHV nepoužitelná u jakékoliv šikmé střechy.

Takové nevyhovující podstřešní fólie totiž po pár letech ve střeše mohou dopadnout způsobem, jak ukazují níže uvedené fotografie.

Ale pokud fólie mají zároveň plnit funkci „dočasného zakrytí stavby“, pak již nestačí použít fólie ani s těmito parametry, jelikož ty pro takovou aplikaci nevyhovují. Pak je tedy potřeba aplikovat materiály dosahující tuto použitelnost (přímo povolenou výrobcem), navíc mající úspěšný test na dynamiku deště (v TU Berlín) a zároveň dosahující technické charakteristiky tentokrát uvedené ve sloupci kvalitativní třídy A nebo B (u aplikace fólií na tuhý podklad) a ve sloupci kvalitativní třídy A (u aplikací fólií nad vzduchovou mezerou, tj. jen volně na krokvích).

Tj. mimo jiných potřebných technických parametrů, např. u hodnoty „příčné pevnosti na přetrh“ (stanovení tahové vlastnosti - před umělým stárnutím, příčně) pak fólie určená i pro funkci „dočasného zakrytí stavby“ nesmí po odečtení mínusové tolerance tuto minimální pevnost mít menší jak 150 N/5cm.

Příslušné tabulky s příslušnými poznámkami jsou uvedeny níže.

Povolenou dobu pro funkci provizorního zakrytí střechy (doba kdy instalovaná podstřešní fólie nahrazuje zakrývací plachtu rozpracované střechy) však musí výrobce podstřešní fólie výslovně v nějakém technicko-montážním návodu či Aplikačním manuálu uvést. Ale rozhodně tímto termínem není případně uváděná „doba UV stálosti“, jelikož povolená „doba pro provizorní zakrytí“ střechy se rozhodně nepohybuje v měsících, ale v týdnech. Podle příslušnému třídám kvality vyhovujícímu typu podstřešní fólie a způsobu jejího provedení se většinou tato doba pohybuje od 3 do 8 týdnů. Navíc taková fólie musí být na střeše provedena min. ve třídě těsnosti DHV 3, DHV 2 či DHV 1. Tj. fólie určená pro provizorní zakrytí střechy musí tedy splňovat min. tyto vlastnosti (pokud je výrobcem pro tuto funkci vůbec povolena) :

- třída reakce na oheň - min. E nebo lepší (nesmí být jen třídy F)
- třída vodotěsnosti W1 (před i po testu stárnutí)
- min. pevnost na přetrh podélná/příčná 200/150 N/5 cm (hodnota po odečtu mínus tolerance)
- vyhovující test na dynamiku deště
- sráživost rozměru do max. 2%
- po testu stárnutí původní mechanické vlastnosti nesmí klesnout o více jak 35%
- v případě požadavku pro funkci provizorního zakrytí střechy mít písemně uvedený souhlas výrobce membrány/fólie pro tuto funkci a s uvedením doby této použitelnosti
- použitelnost fólie pro provedení ve třídě těsnosti DHV 3 nebo DHV 2, popř. DHV1

Nikdo nemůže znát vše, a proto není ostudou, pokud jakákoliv provádějící či projekční firma si požádá o odborné proškolení v této věci u výrobce, zvlášť pokud je výrobcem podstřešních membrán toto školení poskytováno bezplatně.

Autor: Jan Rypl, manažer aplikací, tel.: +420 602 194 045