Hlavním důvodem jsou posudky EIA,“ řekl Ing. Petr Svoboda, jednatel Sdružení pro výstavbu silnic Praha.

I když jsou po letech na Ředitelství silnic a dálnic ve vedení lidé, kteří své práci rozumí, výrobny materiálů, zejména obalovny, dosáhly rekordních výkonů a stavební firmy pracovaly až na hranici své kapacity, perspektivy dobré nejsou. „Jak je v ČR neblahým zvykem, situaci jsme si zbytečně sami zkomplikovali,“ doplnil Petr Svoboda.

V roce 2014 byla odborná i laická veřejnost přesvědčována, že bez novely zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, nebudeme moci čerpat evropské prostředky. Přes námitky Sdružení pro výstavbu silnic Praha, Svazu podnikatelů ve stavebnictví a dalších odborných organizací byla schválena novela tohoto zákona (zákon
č. 39/2015 Sb.) a 1. dubna 2015 vešla v platnost. Bohužel si nikdo ze zákonodárců neověřil, co všechno to způsobí a kolika staveb se novela razantně dotkne.

Podle platného zákona je mimo jiné nutné před územním rozhodnutím, stavebním povolením, změnou stavebního povolení a dalšími úředními úkony ověřit, zda dokumentace odpovídá původně vydanému stanovisku EIA, a to podle všech předchozích zákonů o vlivu na životní prostředí. Takové ověření se musí provést ve dvou dokumentech. Jedná se o Ověřující závazné stanovisko, kterým příslušný orgán ověří, zda vyhovuje původnímu stanovisku EIA, o Verifikační závazné stanovisko (tzv. Coherence Stamp), u kterého příslušný orgán (u kapacitních komunikací je jím pro oba dokumenty MŽP) ověří, zda došlo oproti záměru ke změnám, které by mohly mít významný negativní vliv. Když není jeden či druhý dokument vydán, musí se stavební projekt posuzovat novou EIA. Tak se může proces EIA pro jednu a tu samou stavbu několikrát opakovat.

„Největším problémem je nevydávání těchto dvou stanovisek pro stavební projekty, které zatím nebyly zahájeny, se stanoviskem EIA ještě dle původního zákona 244/1992 Sb., který platil až do konce roku 2001 a na nějž navazovala celá řada dalších rozhodnutí,“ uvedl Petr Svoboda. U těchto staveb se stanovisky dle zákona 244/1992 Sb. zatím vydávání výše uvedených stanovisek neprobíhá a ani probíhat nemůže, protože Evropská komise takový postup dosud neschválila a bez dohody s EK by České republice mohlo být omezeno nebo zastaveno čerpání dotací z EU. Dle Evropské komise jsme poslední zemí EU, která nerespektuje platnou evropskou legislativu. Zatím to vypadá, že EK bude posuzovat každou takovou stavbu jednotlivě. ŘSD údajně může zahájit práce na podkladech potřebných pro verifikace, které by mohly být případně využitelné pro opakování celého procesu EIA. Jisté je v podstatě jen to, že všechny stavby, které měly stanoviska EIA vydána dle zákona č. 244/1992 Sb., projdou novým posouzením EIA.

A to je problém, i když politici se veřejnost snaží přesvědčit o opaku. „Politici nám tvrdí, že zahajování páteřních silničních, ale i některých železničních staveb se tak zdrží maximálně o rok, ale realita je jiná. Opakování procesu EIA se týká kolem 100 staveb v celkové hodnotě cca 200 mld. Kč. Zopakování těchto procesů znamená v nejlepším případě zdržení 2 roky, ale spíš 3 a v složitých případech i 5 a více let. A u některých staveb se může stát, že se kladná stanoviska nepodaří získat už vůbec nikdy,“ doplnil Petr Svoboda. Otázkou je, jaké stavby se tak v příštích letech podaří zahájit, případně kolik let budeme na jejich realizaci muset čekat.