Dobré jméno zavazuje. Kvalitní hráč a tým se však pozná ne ve chvíli, kdy se daří a všechno jde takříkajíc "trošku samo". Pozná se teprve v době, kdy přijdou těžší chvilky, které je nutné překonat.
Není pochyb o tom, že oněmi "těžšími chvilkami" nyní prochází celá naše společnost, stavebnictví nevyjímaje. Jak se s touto situací vyrovnává a.s. Metrostav, bylo nosným tématem našeho rozhovoru s generálním ředitelem společnosti, panem Ing. Pavlem Pilátem.

Jak hodnotíte aktuální vývoj na českém stavebním trhu v porovnání se stejným obdobím loňského roku? Jak si v tomto kontextu vede a.s. Metrostav?

Vývoj se naprosto odlišuje od situace před rokem. V té době ještě nebyly cítit žádné signály ekonomické krize, naopak většina analytiků mluvila o dalším rozvoji. Teď se situace změnila. Úplně se vytratily soukromé projekty, nejsou vypisovány téměř žádné soutěže na zakázky. Poklesl rovněž počet vyhlašovaných veřejných tendrů, výrazně méně je i dopravních staveb. Metrostav tuto situaci pociťuje stejně jako ostatní stavební společnosti. Jsme však přesvědčeni, že toto období musíme využít k hledání rezerv v naší činnosti a připravit se na dobu, jež přijde po odeznění krize.

Domníváte se, že současný vývoj přináší pouze samá negativa nebo v něm lze shledat i některá pozitiva?

Ano, nacházím na něm i řadu kladných momentů. Dochází například k relativně prudkému poklesu cen materiálových vstupů a subdodavatelských prací. Nastává potřebná korekce cen na stavebním trhu. Současná situace také nutí firmy zamyslet se nad vlastními náklady vzhledem k budoucím možným tržbám. A lze také předpokládat, že se vyčistí trh dodavatelů stavebních prací. Krizi přežijí jen silní a schopní a značně se omezí počet nejrůznějších subjektů, které nezaslouženě těžily ze stavebního boomu.

Hodně se v těchto souvislostech hovoří o krizových plánech, šrotovném, státních podporách a subvencích. Jaká hospodářská opatření ze strany státu navázaná na stavebnictví by dle Vašeho názoru pomohla nynější situaci řešit?

Pro udržení alespoň běžného chodu stavebnictví považuji za naprosto stěžejní, aby stát investoval do výstavby přinejmenším tolik, jako v roce 2008. Je to nutné zejména proto, že soukromý sektor ze stavebního trhu téměř zmizel. Rovněž je třeba, aby stát vypisoval nové soutěže, což by zajistilo kontinuitu stavebních prací i v roce 2010. Je to extrémně důležité pro udržení zaměstnanosti nejen v našem odvětví, ale i v dalších, na naši činnost navazujících oborech. Určitou pomocí ze strany státu by bylo také zavedení 5% sazby DPH na bytovou výstavbu a tím zvýšení její dostupnosti. Další možnost vidím v oblasti realizace PPP projektů, jejichž vývoj bedlivě sledujeme. Týká se to zejména výstavby dálnice D3 na státní hranici a železničního spojení AIRCON v trase Praha - Ruzyně - Kladno. Jsou zde však i zanedbané vodní cesty, které by si zasloužily mnohem větší investiční pozornost. Vybudování zamýšleného průplavu Labe - ­Odra - Dunaj by jistě přineslo nejen nová pracovní místa, ale i rozvoj turistického ruchu v regionech.

Další palčivou otázkou je výstavba developerských projektů. Známy jsou nynější problémy s jejich financováním. Zastavuje vaše společnost kvůli této situaci také výstavbu svých vlastních developerských projektů nebo může přikročit k realizaci alespoň některých z nich z pomocí vlastních volných prostředků?

Přípravu žádných vlastních developerských projektů naše dceřiná společnost Metrostav Develop­ment nezastavila a zvažuje jejich realizace i v této nepříznivé ekonomické situaci. Je to proto, že tuto činnost jsme vždy považovali za určitou třešinku na dortu našeho podnikání. Developerské projekty Metrostav budoval v exkluzivních lokalitách a na jejich architektonickém ztvárnění obvykle spolupracoval s vyhlášenými architekty a projektanty. Tyto předpoklady úspěchu umocňovala vlastní vysoce kvalitní realizace.

Metrostav se podílí na realizaci řady staveb v nejrůznějších stavebních specializacích. Kterou z těchto současných staveb považujete za společensky nejpřínosnější a kterou naopak za technicky nejzajímavější?

Společensky nejpřínosnější jsou především projekty, které realizujeme pro Správu železniční dopravní cesty a Ředitelství silnic a dálnic ČR, tedy koridory a úseky dálnic a rychlostních silnic. Patří sem např. optimalizace trati Benešov - Strančice, dálnice D11 Osičky - Hradec Králové, dálnice D3 Tábor - Veselí nad Lužnicí, tunel Klimkovice na dálnici D47, prodloužení Místecké ulice v Ostravě, dálnice D8 přes České středohoří atd. V Praze je to tunelový komplex Blanka. Opominout nelze ani zahraniční zakázky, kupříkladu tunely na Islandu. Ty spojují vzdálené rybářské městečko Siglufjorður a Ólafsfjorður na severu Islandu. Díky dvěma tunelům, které budou dohromady zhruba 10,5 km dlouhé, se lidem v Siglufjorðuru zkrátí cesta do krajského města Akureyri z 200 km na pouhých 80 km.

Za technicky nejzajímavější považuji tunelový komplex Blanka v Praze, který je největší podzemní stavbou budovanou v současné době v České republice. Tato rozsáhlá stavba je realizována v rámci výstavby severozápadní části Městského okruhu, jejíž celková délka činí 6 382 m a doplní tak již provozovanou část okruhu o délce zhruba 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským.

Od Vašeho jmenování do funkce generálního ředitele uplynulo teprve několik měsíců. Kam by se měl Metrostav v příštích dnech posunout ve Vaší vizi?

Současná ekonomická krize a budoucí ukončení příjmů z EU nás i konkurenci nutí k úvahám o expanzi a diverzifikaci činností i mimo území ČR. I zde je však nyní situace mnohem složitější, než třeba před dvěma lety. Naši pozornost zaměřujeme vedle Slovenska například na Balkán a na další země bývalého východního bloku. Je to do jisté míry i důsledek skutečnosti, že tzv. staré členské země EU svůj stavební trh chrání systémem nejrůznějších nepřímých omezení. Prioritním cílem mým a naší firmy je v co nejlepší kondici přestát krizi a využít tento čas k vnitřnímu vylepšování a hledání úspor v nákladech, organizaci a v optimálním nastavení vnitřních procesů. V době krize si nemůžeme dovolit dělat chyby. Jen tak můžeme jak v jejím průběhu, tak i po jejím odeznění zůstat stabilní společností.
V budoucnu se chceme ještě výrazněji prosadit mimo hlavní město. Věříme, že řada regionů, třeba Ostravsko, skýtají velký rozvojový potenciál. A Metrostav má kapacity, kterými může k tomuto rozvoji pomoci. Jak již jsem zmínil dříve, chceme se zaměřit i na PPP projekty (Public Private Partnership). Můžeme při tom využít zkušeností společnosti Doprastav, která je stejně jako my součástí skupiny DDM Group a která je v této oblasti aktivní na Slovensku.

Ptal se
a za srdečné přijetí děkuje

Ivo Románek