Součástí obnovy je i pečlivá rekonstrukce hlavní historické budovy – dnes sídla Gočárovy galerie. Klíčovou roli zde sehrály tepelně­izolační desky Multipor, které pomohly zlepšit vnitřní komfort objektu, aniž by narušily jeho památkově chráněný vzhled.

Od Gočára k moderní galerii
Winternitzovy automatické mlýny s charakteristickým monu­men­tálním obloukem patří k raným dílům významného architekta Josefa Gočára (1880–1945). Areál prošel během 20. století několika stavebními úpravami, až v roce 2013 ukončil provoz. Tehdy se otevřela otázka jeho dalšího využití.

„Primární myšlenkou obnovy areálu bývalých Winternitzových mlýnů bylo vybudovat městský prostor, který bude žít po celý den,“ vysvětluje architekt a tehdejší majitel areálu Lukáš Smetana, který stál u zrodu projektu. První etapa rekonstrukce (2019–2023) proměnila původní objekty v centrum umění a vzdělávání. Vznikla Gočárova galerie, nové prostory pro galerii GAMPA a Centrální polytechnické dílny, veřejný prostor doplnilo Mlýnské nádvoří a propojení s náplavkou. Druhá fáze, plánovaná na roky 2025–2026, zahrne výstavbu bytových a komerčních objektů, uzavře areál z východní strany a doplní jej o občanskou vybavenost.

Spolupráce špičkových architektů
Na přeměně se podílely přední české ateliéry: Zette (Zdeněk Balík), Šépka architekti (Jan Šépka), TRANSAT architekti (Petr Všetečka) a Prokš Přikryl architekti. Každý tým zpracoval svou část projektu, přičemž společným cílem bylo respektovat industriální charakter a historickou hodnotu areálu.

Konverzi hlavní mlýnské budovy vedl Petr Všetečka se svým týmem z TRANSAT architekti. „K Winternitzovým mlýnům jsme se dostali v roce 2016 a ta práce měla poměrně rychlý sled, mimo jiné proto, že bylo nutné koordinovat více projektů v relativně malém území. Navrhnout galerii je pro architekta vždy krásné zadání, zde navíc v myšlenkovém dialogu s původním autorem. Zajímavá byla i spolupráce s dalšími ateliery. V případě rekonstrukce hlavní budovy Automatických mlýnů jsme si proměnu prostorové struktury vnitřku ověřovali na fyzickém modelu, zvenku jsme hmotu historického objektu naopak chtěli zachovat. Celkové zásahy byly minimální, pracovali jsme zejména se střešní krajinou kvůli výhledům a chování světla v interiéru výstavních sálů. A také bylo nutné si poradit s tím, že jsme v rámci rekonstrukce museli odstranit řadu technologických vertikál z budovy, zachovat bylo možné jen některé ukázky. Současně nás ta vnitřní vertikalita přitahovala. Přijali jsme proto Gočárovu monumentální hru horizontál a vertikál, ve které se protínala architektonická kompozice s mlynářskou technologií. Podpořili jsme její vnitřní gradaci směrem vzhůru, což dává galerii rozlet. Navrhli jsme šetrné technologie zabezpečení, vnitřního klimatu i osvětlení pro 21. století v budově, která je zároveň památkou. Snažili jsme se také neporušit pravdu materiálů, typickou pro industriální stavby i zrod české moderny,“ ohlíží se Ing. arch. Petr Všetečka z TRANSAT architekti za přestavbou hlavní historické budovy mlýnů na vstupní prostory, expozice a depozitář Gočárovy galerie.

Multipor – technologie šetrná k památkám
Zásadní výzvou bylo splnit požadavky na energetickou náročnost, aniž by se narušila památkově chráněná fasáda. Řešením se staly pórobetonové izolační desky Multipor od společnosti Xella.

„Společnost Xella dodala pro konverzi hlavní budovy bývalých mlýnů cca 170 m3 příčkovek Ytong a kolem 290 m3 desek Multiporu,“ říká Ing. arch. Zuzana Menšíková, technický poradce podpory prodeje – specialista ze společnosti Xella a dodává: „Pórobetonové příčkovky Ytong není potřeba představovat, pro vnitřní klima nové galerie byly klíčové pórobetonové izolační desky Multipor. S tímto uceleným systémem je možné zateplit budovu i klasicky z vnější strany, ale ideální je pro objekty, kde to není z jakéhokoliv důvodu možné. A konverze areálu Automatické mlýny je vzorovou ukázkou spolupráce projekce, památkové péče a legislativy, která vyžaduje snížení energetické náročnosti budov. Vlastnosti Multiporu umožňují zateplit objekt z méně hodnotné strany budovy, v tomto případě z inte­riéru. Díky dobré komunikaci se tady podařilo vyřešit i nejchoulostivější detail, a to návaznost dřevěných prvků s vnitřním zateplením. Multipor i tady pomohl vylepšit vnitřní prostředí, a to jak vzhledově, tak tepelně technicky. Je to přírodní materiál, který dokáže velmi dobře pracovat s vlhkostí ve vzduchu, tak i s případnou zbytkovou vlhkostí, která může být ve zdivu v průběhu realizace. Navíc zvládá i zdivo, které není možné dodatečně odizolovat od zemní vlhkosti. Jedinou podmínkou je, že v průběhu životnosti stavby musí být zaručeno pravidelné větrání. Ideální pro tyto stavby je proto řízené větrání s úpravou vlhkosti vzduchu. Podstatnou vlastností tohoto mate­riálu je, že neohrozí stávající konstrukci. V menších tloušťkách je to bez problémů, u tlouštěk nad 100 mm doporučujeme projekt nechat posoudit u nás. Tuto podporu projektantům zajistíme, dále upozorníme na řešení konkrétních problémových míst, případně poskytneme i další konzultace dle potřeb stavby.“ 

Příklad pro budoucí projekty
Revitalizace Automatických mlýnů v Pardubicích ukazuje, že citlivá památková obnova může jít ruku v ruce s moderními požadavky na komfort a energetickou efektivitu. Multipor zde sehrál zásadní roli – umožnil splnit technické normy, aniž by utrpěla historická hodnota budovy. „Automatické mlýny nejsou jen rekonstrukce jedné stavby. Je to přeměna celého místa v živou čtvrť, která navazuje na historii a zároveň hledí do budoucnosti,“ uzavírá Lukáš Smetana.