Zajímavé přitom je, že i přes dostatek financí a připravených projektů se více propadlo inženýrské stavitelství (cca o 4,7%) než tomu bylo u pozemního stavitelství (pokles o 1,8%).

Důvody tohoto stavu jsou dnes obecně známé. Jsou jimi rostoucí cena práce, vysoké ceny stavebních materiálů, vysoká inflace, a co především, vysoké úrokové sazby u úvěrů a hypoték. Malé světýlko na konci tunelu se objevilo po prosincovém zasedání ČNB, kdy se bankovní rada jednomyslně dohodla na snížení úrokové sazby o 0,25% na současných 6,75%. Nicméně i přes tento dozajista pozitivní signál trhu, že se ekonomika odráží ode dna, řada odborníků považuje tento krok za málo ambiciózní a někteří z nich dokonce za zcela nedostatečný.

Podle posledních zpráv ze zákulisí se však na již na příštím zasedání bankovní rady může tento stav změnit a úrokové sazby mohou poklesnout mnohem razantněji. Konec konců za současné situace, kdy klesá tzv. „externí inflace“ z důvodu stabilizace či dokonce poklesu cen energií, stagnují ceny pohonných hmot, dochází ke snižování cen potravin a brzdí se i v oblasti veřejných financí, není žádný racionální důvod držet úrokové sazby na stávající úrovni. Pokud je tato úvaha správná a úrokové sazby budou v průběhu roku dále klesat, je zřejmé, že dojde k opětovnému oživení poptávky po bydlení, stavebních investicích a tím i růstu ekonomiky obecně.

Ivo Románek