Zároveň vedle zmíněného prodeje je tato společnost aktivní ve specializovaných službách, a to konkrétně v oblasti profesionálního zabudování a oprav kanalizačních a vodárenských poklopů, mříží uličních vpustí a dále pak speciálních poklopů.

Mezi její zákazníky patří provozovatelé a správci vodovodních a stokových sítí, silnic a dálnic, technické služby měst a obcí a silničářské stavební společnosti, prostě všude tam, kde je nutné osadit nové poklopy, či opravit stávající. O zkušenostech z praxe a stavu poklopů na komunikacích jsme si povídali s Ing. Tomášem Tůmou, ředitelem Divize Odvodňovací systémy společnosti MB-SVING s. r. o.

Proč jste se rozhodli vedle tradičního prodeje kanalizačních poklopů také k jejich instalaci a opravám?

Určitě to rozhodnutí nebylo prvoplánovité. Ve své době jsme chtěli pouze reagovat na množící se reklamace kanalizačních poklopů. Samozřejmě jsme jako obchodní společnost tyto reklamace řešili „posunutím“ problému na našeho obchodního partnera a producenta, společnost HYDROTEC Technologies, AG. V podstatě tento způsob řešení reklamací dodnes praktikují všichni tuzemští specializovaní prodejci materiálů pro výstavbu inženýrských sítí. Až technici z Hydrotecu nám postupně začínali otvírat oči, když nám ukazovali na jednotlivých reklamovaných případech, kde je chyba. V téměř, a dovolím si to odhadnout, 90 % se jednalo výhradně o špatný technologický postup při instalaci poklopů, a ještě za přispění nekvalitně zvolených materiálů, tím mám na mysli zejména použité malty. Takže jednoho krásného dne nám zástupci Hydrotecu domluvili první školení u německé firmy BECK, která má v dané oblasti více jak 30letou praxi, a tato firma nám poskytla školení o veškerých zásadách správné instalace poklopů, o chybách při technologických postupech, atd. tak, abychom byli schopní řešit tyto reklamace samostatně a dokázali odborně analyzovat veškeré důvody neuznání reklamace. A v tento moment začínaly přicházet první žádosti, jestli bychom zákazníkům, potažmo zhotovitelům, nemohli zařídit pomoc při zjednání nápravy. A teď si vezměte, že máte úplně novou komunikaci a v ní propadlé poklopy. Samozřejmě, že potřebujete použít co nejméně invazivní způsob, jak učinit nápravu, a to naše stavební firmy obecně neuměly. Tak jsme kontaktovali zástupce společnosti BECK, aby nám přijeli pomoct. Je jasné, že to takhle dlouhodobě nemohlo fungovat, abychom řešili například havárky, kdy je nutné nastoupit co nejdříve a není možné zavolat do Německa, zítra přijeďte opravit poklop do Čech, tak to zkrátka není možné. A v ten okamžik padlo rozhodnutí postavit vlastní tým. A tak to vlastně všechno začalo, přijali jsme lidi, poslali jsme je na praxi do Německa k firmě Beck, koupili techniku…


Jak hodnotíte dnešní úroveň zhotovitelů, zlepšila se celkově situace při zabudování poklopů?

Určitě ano, hlavně pochopili, že nemohou šetřit na nesprávném místě a použít například zavlhlý betonový potěr, který použili na osazení obrubníků, přes oběd se do něj trochu opřelo sluníčko a odpoledne hurá na poklopy! Neříkám, že se to již neděje, ale určitě ne v takovém množství jako v minulosti.

A co celkový stav kanalizačních poklopů v našich komunikacích?

Jednoduše, strašný! Myslím si, že mnoho provozovatelů kanalizací řeší jenom havárky, kdy vám poklop vylítne, rozlomí se, apod. a hrozí nebezpečí škod na majetku a nedej Bože na zdraví či na životech účastníků silničního provozu. Představte si například motorkáře, jak předním kolem vjede na šachtu, kde je propadlý poklop. Ale abych byl spravedlivý, už dnes jsou provozovatelé, kteří systematicky nechávají opravovat poškozené poklopy. Musím říct, že například Vodárna Plzeň každý rok vypisuje výběrové řízení na výměnu cca 90 ks poklopů. Není to mnoho, ale je to počin hodný následování. Na druhou stranu, když čtete, jaké zisky někteří provozovatelé mají, tak si myslím, že nelze říct, že je to o penězích. Jasně, v malých obcích s napjatým rozpočtem to bude vždy problém, ale ve větších městech? Víte, kdysi, když jsem se rozhodoval o své budoucnosti, můj známý mi říkal: „Jdi na takový obor, který bude prosperovat za každé situace, lidé budou vždycky jíst, pít, mýt se a chodit na záchod, takže zvol zemědělství nebo vodohospodářství!“ Vidíte, a já ho neposlechl a šel jsem na stavařinu. Tím jsem chtěl říci, že problém peněz určitě není. Vezměte si například nedávnou krizi, hospodářství, obecně útlum, ale nepřestali jsme jíst, pít, mýt se a chodit na záchod. Je jasné, že v těchto oblastech nezažívali takové problémy jako my, co jsme napojení na stavebnictví. Ale obávám se, že jsem se nechal unést a trochu vám odbočil od otázky. Každý z nás, pokud není slepý, tak ten stav může zhodnotit jako neuspokojivý.

A jaké kroky by se měly podniknout pro zlepšení stavu kanalizačních poklopů?

Za mě, opravovat, opravovat a znovu opravovat. Samozřejmě to není tak jednoduché. Dnes jenom určit, komu poklop patří, a kdo zaplatí opravu, se zdá být velikým problémem. Tak například máme v nějaké obci poklop, který je nutný opravit. Obec řekne, ať to opraví provozovatel, protože jde o běžnou údržbu, provozovatel řekne, ať to opraví SÚSka, protože má komunikaci ve správě a SÚSka vrátí „Černého Petra“ obci, protože to je její majetek, až tak absurdní situace mohou nastat. Určitě bychom se měli vyvarovat chyb z minulosti a při výstavbě kanalizací používat správné materiály a zejména pak správné a kvalitní typy poklopů. Už jsem zmínil v předešlé odpovědi krizi, kdy jediným a rozhodujícím kritériem byla cena díla, a tak stavební firmy požadovaly nejlevnější materiály. No a v oblasti kanalizačních poklopů se začaly používat z důvodu ceny ty nejlevnější, a tak například ve třídě zatížení D400 se objevily poklopy z tvárné litiny lehce překračující hmotnost 50 kg jenom proto, že některý z výrobců chtěl získat cenovou výhodu oproti konkurenci, tak se tomuto trendu začali přizpůsobovat všichni a výsledkem bylo hromadné používání těchto poklopů, s tím, že nikdo nechtěl slyšet to „bé“, tedy upozornění, že tyto poklopy nejsou vhodné do silnic s velkým dopravním zatížením, hlavně, že mají označení D400. A nechci tady uvádět, který výrobce a s jakým typem poklopu to začal, to všichni vědí, ale důležité je, že to postupně začali vyrábět všichni. Ale tady bych ten zásadní problém neviděl, prostě všichni se začali přizpůsobovat trhu. Problém byl, jak už jsem říkal, zakázku vyhrála nejnižší cena, materiály dodávaly velkoobchody rovněž za nejnižší ceny a nikdo to neřešil technicky, počínaje projektanty a konče investory. Tak dnes máme v komunikacích tisíce poklopů, které sice splňují třídu zatížení D400, ale v oblasti dynamického namáhání jsou naprosto nedostačující. A řešíme reklamace, které často neuznáváme z důvodu, že se nikdo nezajímal o to „bé“, hlavně, že měl „dé“ (D400).


Jaká je současná situace, změnil se přístup zainteresovaných?

Nechci říct, že stoprocentně, určité změny nastávají. Zvyšují se hmotnosti poklopů, mění se materiály těsnění, atd. Je smutné, že někteří se snaží vyřešit problém změnou třídy zatížení z D400 na E600.

Jak to myslíte?

To je jednoduché, například nedávno jsem četl v magazínu ­Víkend Mladé Fronty Dnes článek z placené inzerce, kde „jediná profesionální česká firma“ pro zabudování a opravy poklopů ­POKLOPSYSTEM s. r. o. (omluvte mojí ironii, ale nechápu tu nabubřelost o sobě říkat, že jsou jediná profi firma, když se jich vyskytuje na českém trhu nejméně pět, včetně té naší) preferuje používání zejména samonivelačních poklopů v třídě zatížení E600 s tím, a nyní budu citovat: „Třída zatížení E600 znamená zjednodušeně řečeno, že kanál vydrží zatížení 60 tun na jednu nápravu vozidla…“ To zní sice hezky, ale ten samonivelační poklop E600, který nabízejí, má ve skutečnosti hmotnost cca 77 kg, kdy vlastní hmotnost víka je cca 44 kg. To je přitom totožná nebo menší hmotnost než u konkurenčních poklopů ve třídě zatížení D400. Takže tady nejde o kvalitativní posun, ale o pouhý marketingový trik k získání výhody nad konkurencí a zvýšení prodejů. Bohužel na to slyší i lidé, o kterých si myslíte, že jsou fundovaní, ale asi nejsou, když se nechají opít rohlíkem. Pořád přeci primárně musí jít o hmotu, kterou do té vozovky strčíte. Tak například staré poklopy podle DIN 19584 (německá norma) měly hmotnost pro třídu zatížení D400 cca 180 kg a ty poklopy jsou 30 let zabudované a slouží dobře dodnes. Vidíte, že hmotnost je více než dvojnásobná, ano, je nutné uvést, že se jedná o kombinaci šedé litiny a betonu, rovněž pořizovací cena může být o více jak 30 % vyšší, ale výsledek, nemusíte poklop po 4 nebo 5 letech opravovat. A tady je ta úspora! I když z hlediska našeho podnikání bychom měli být šťastní za každý opravovaný poklop.

Děkujeme za rozhovor
Ing. Jaroslav Pospíšil

MB - SVING s. r. o.
Divize Odvodňovací systémy
Modletice 20, 251 70 Dobřejovice
tel.: +420 323 637 041
www.sving.cz
www.opravykanalu.cz