Šetřit na střeše se proto nevyplácí. Spíše naopak. Robustní a kvalitně provedená střecha nás dokáže ochránit za každého počasí. Její bezchybná funkce se projevuje tak, že nikde za žádných okolností do podkrovních místností nezatéká a my tak o tom, že dům má střechu, v podstatě nevíme.
My se dnes však spíše než materiály pro samotné pokrytí střechy budeme zabývat jejím významem, který sehrává jako nedílná součást obálky domu.
Podstřešní prostory, ať již pod plochou střechou či šikmou střechou jsou samozřejmě využívány k bydlení a vedle standardní funkce hydroizolační tak musí střecha disponovat také adekvátním tepelným odporem.
To je důležité zejména ze dvou hlavních důvodů. Prvním z nich je zamezení promrzání střešního pláště v zimních měsících, omezení tepelných ztrát na minimum a tím i celkových výdajů za vytápění domu. Dalším je pak eliminace nadměrného přehřívání podkrovních prostor v letních měsících a snížení nákladů na chod klimatizace.
Významnou roli v tomto ohledu sehrávají tepelné izolace, které jsou nyní nedílnou součástí dvouplášťových střech. Vývoj v této oblasti lze dokumentovat na tom, že zatímco ještě před 15 lety se běžně zateplovalo podkroví izolantem tloušťky 16 cm, dnes je mnohdy tato tloušťka dvojnásobná. Tento trend bezprostředně souvisí s prudkým nárůstem cen energií. Investice do nákladnějších izolací, byť větších tlouštěk, tak mají stále rychlejší návratnost. Jednoznačným trendem v konstrukcích střech se proto stává její pojetí coby nedílné součásti obálky nízkoenergetických domů s cílem minimalizovat budoucí náklady na vytápění.
Ivo Románek
