Tak totiž dopadá většina z těch, kteří nemají známé a spolehlivé zahradníky a s péčí o zahradu se musí poprat sami.
Podstatnou část pozemků rodinných domů dnes totiž tvoří trávníky. Většina uživatelů si trávník vysadí kolem domu v naivní představě bezúdržbové zahrady, ve které není nutno každoročně sbírat po zemi shnilá jablka, mandelinku bramborovou nebo rýt záhony jahod. Pravda je však někde uprostřed. Krásný trávník u domu nám sice přináší spoustu radostí, ale ve své údržbě tvrdě vyžaduje své.
S prvními dny jarního oteplení totiž kořenový systém trávníku vyrazí na povrch s novými odnožemi a dokud se teploty okolního vzduchu opět nedostanou pod bod mrazu rostou a rostou. Pokud je dostatek vláhy, pak týdenní přírůstek trávníku čítá 5-8 cm, což znamená, že mít z trávníku radost a příjemný estetický pocit ve skutečnosti znamená každý týden sekat a sekat.
Jak však přimět trávník k tomu, aby se opět dostal do kondice a co nejrychleji se v plné síle zazelenal? Po alespoň částečném vyschnutí trávníku je vhodné s pomocí různých typů prutových vyčesávačů šetrně odstranit odumřelé výhonky a plísní napadené části trávníku. S vertikutací je v této době ještě dva tři týdny počkat z důvodu jeho nedostatečného vývoje. Případná brzká vertikutace by totiž mohla proces obnovy trávníku zbrzdit.
Důležitým zásahem pro kvalitní jarní růst trávníku je první jarní hnojení. Po zimě je půda zesláblá a vlivem vodní eroze i zbavená živin. To má samozřejmě na růst a kvalitu trávníku negativní vliv. Primárním zdrojem energie je pro trávník v tomto období dusík, u mladších trávníků také fosfor. Zde postačí dávka hnojiva v množství 4-5 g/m2. V současné době jsou pro trávníky nejvíce doporučována hnojiva s tzv. dlouhodobým účinkem v délce 70-100. Výhodou těchto hnojiv je to, že nepůsobí na trávník tzv. šokovým efektem (nedochází k nadměrnému růstu trávníku ), živiny jsou rozloženy v ploše a mají optimální složení. Tento typ hnojiv také méně zatěžuje životní prostředí a znesnadňuje jejich průnik do spodních vod.
Ivo Románek
