Někteří se přesto po dlouhých letech státního bytu skutečně dočkali. Mnozí si ho však museli koupit za své až po změně režimu.

Rostoucí nespokojenost občanů a zejména mladých rodin však přece jen dovedla vedení strany k přijetí opatření, které mělo tento problém jednou (a jak jinak než pro vždy) vyřešit. Stranický úkol pro brigády socialistické práce jak v projekčních, tak i stavebních organizacích zněl proto jasně. Pokud možno co nejrychleji, nejlevněji a nejjednodušeji postavit co největší počet bytů, aby byla v co nejkratším čase uspokojena drtivá část zájemců.

A tak se zrodil panelák. Prefabrikovaný montovaný skelet tvořilo několik na sebe navazujících opakujících se prvků, které brzy začaly patro za patrem plnit blízké louky v okolí měst. Tento typ stavění rétorice tehdejšího režimu náramně vyhovoval. Za prvé byly velmi rychle vidět výsledky, za druhé jednotlivé party soc. prc. (mladí se zeptají starších kolegů, co to znamená) se předháněly, která vystřihne patro toho či onoho paneláku v kratším termínu a za třetí v porovnání s prohnilými kapitalisty se naše produktivita práce související s výstavbou bytů vyšvihla prudce nahoru.

Úroveň a kvalita bydlení, to však už byla jiná písnička. Ponechme stranou prostorové a dispoziční řešení panelových bytů. V tomto ohledu na tom byly některé z domů lépe a některé hůře. Kde se však snoubila bída s nouzí, to byly jednotlivé stavební konstrukce těchto domů. Důvody byly prosté. Nedostatečná technická vybavenost výrobců jednotlivých komponentů, přijímání polovičatých řešení, omezené množství stavebních kapacit a naprostý nedostatek kvalitních materiálů. To vše spolu se všudypřítomným šlendriánem mělo za následek nižší užitnou hodnotu staveb se zásadním vlivem na jejich kratší životnost.

Po bývalém režimu nám tak zbylo dědictví. Dědictví více než 1 miliónu bytů v panelových domech.

Slušnost velí, že dědictví se musí přijmou takové, jaké je. Rozhodně by se na něj nemělo za žádných okolností nadávat. Zvláště v případě, že až do dnešních dnů plní beze zbytku svůj účel a funkci.
Proto právě naopak. Mělo by se o něj náležitě pečovat a pokud je to jen trošku možné, dále jej rozvíjet.

Zvláště nyní, kdy veškeré výdobytky vědy a poznání jsou i nám konečně plně k dispozici a umožňují nám poměrně komfortně sjednat u stávajících panelových domů nápravu.
Základem opravy každého objektu, tedy nejen panelového domu, je jeho kvalitní diagnostika, zjištění a analýza poruch a návrh opatření, která jsou specifikována v projektu a jeho technické zprávě. U panelových domů se tyto poruchy více méně stále opakují.

Obvodový plášť budovy
V prvé řadě je to naprosto nedostatečný tepelný odpor obvodového pláště, ať již se jedná o střechu, okna či obálku budovy samotnou. Promrzání konstrukcí způsobuje v zimě tvorbu vodních kondenzátů na povrchu stěn v interiéru a následnou tvorbu plísní, v létě jsou naopak uživatelé místností vystaveni silnému přehřátí vnitřních prostor a nesnesitelnému vedru. Velmi častou a nebezpečnou poruchou obvodových plášťů panelových domů je zatékání srážkové vody do dilatačních spár mezi jednotlivými panely obvodového pláště. Zde dochází ke korozi nosné výztuže, což může mít samozřejmě fatální následky v oblasti narušení statiky domu.

Řešení
Nedostatečné tepelně-technické vlastnosti obvodového pláště panelových domů lze dnes poměrně snadno napravit realizací zateplení. Důležité je přitom odstranit veškeré tepelné mosty v obálce budovy. Komplexním řešením je tedy zateplení střechy, následná výměna oken včetně oplechování a instalace zateplovacího systému s povrchovou úpravou tenkovrstvou omítkou. Dnes jsou nejčastěji využívány zateplovací systémy na bázi izolantu z pěnového polystyrénu. U výškových panelových domů je nutné z hlediska požární bezpečnosti použít při výšce nad 20 m izolant na bázi kamenné vlny. Zateplená fasáda je bezespará, čímž je sjednocen povrch obvodového pláště a odstraněno je tím zatékání do nosných konstrukcí domu. Zanedbatelné samozřejmě není ani naprosto odlišné estetické vyznění takto opraveného objektu. Nejdůležitější je však to, že opatření dokáže uspořit majitelům bytů v panelových domech cca 30-50 % nákladů na energie. Vzhledem k tomu, že jejich růst se s největší pravděpodobností nezastaví ani v příštích letech, nemá cenu investici do zateplení v žádném případě odkládat.

Střecha
Dalším neuralgickým bodem panelových domů je střecha. Aplikace nekvalitních materiálů i dlouhodobě zanedbaná údržba vedla v řadě případů k zatékání do podstřešních bytů a vzniku škod na malbách, elektroinstalaci či nemovitém majetku uživatelů.

Řešení
V současné době nabízí trh hydroizolací a tepelných izolací skutečně nepřeberné množství možností, které společně s kvalitní prací (zde dáváme dvakrát podtrženo) umí zatékání a promrzání střešního pláště definitivně odstranit. Na výběr je široká paleta hydroizolačních materiálů jak na bázi PVC, tak i asfaltových bitumenů. Moderní kotevní technika, lepidla a svařovací nástroje pro spojování pásů spolu s odvodňovací systémy, to vše umí učinit plochou střechu panelového domu skutečně vodotěsnou. Řešením je také provedení střešní nástavby se šikmou střechou. Možností je opravdu mnoho.

Okna - samostatná kapitola
Místem největších tepelných ztrát v obvodovém plášti panelových domů jsou stará okna. Zastaralá koncepce dřevěného rámu a dvojitého zasklení nemůže konkurovat moderním plastovým vícekomorovým systémům s technologií zasklení izolačním dvojsklem, celoobvodovým kováním a téměř nulovými nároky na další údržbu.

Řešení
Další, velmi důležitou věcí, která jasně hovoří pro instalaci plastových oken, je jejich velká zvuková neprůzvučnost. Řada panelových domů se totiž nachází v blízkosti komunikací, na kterých v posledních letech enormně vzrostlo dopravní zatížení a uživatelé bytů v těchto domech trpí nadměrným hlukem. Moderní okna dokáží tento problém výrazně eliminovat. Nemůžeme vynechat ani ovládací komfort, které novým oknům zajišťuje moderní celoobvodové kování. Možnost rám okna zcela otevřít nebo ho jen vyklopit jako ventilaci pro zajištění částečného větrání je dnes již naprostou samozřejmostí. Doplňky oken, jako jsou žaluzie bránící přehřátí interiéru nebo síťky proti vniknutí hmyzu jsou jen další přidanou hodnotou zvyšující uživatelský komfort.

Balkóny
Nedostatečná kvalita hydroizolačních systémů se do značné míry podepisuje i na stavu původních balkónů panelových domů. Mapy po zatečení, které se promítají do podhledů těchto konstrukcí, vypovídají o jejich trvalém narušování a jejich postupné degradaci. V řadě případů je ohroženo zdraví a životy lidí pádem balkónu.

Řešení
V případě, že není narušena statika balkónu, je samozřejmě možné s pomocí účinných hydroizolací, stěrkových systémů a dalších sanačních prostředků balkón opravit a obnovit jeho životnost.
V současné době však se zajímavým řešením přišli výrobci prefabrikátů, kteří pro výměnu balkónů nabízí tzv. předsazené balkónové lodžie. Balkony, lodžie, balkonová a lodžiová zábradlí, římsy či atiky se vyrábějí ze železobetonu individuálně v souladu s požadavky architekta nejen pro rekonstruované, ale i nově stavěné objekty. Technicky vyřešeny jsou detaily odvodnění lodžií i jejich integrace do nosné konstrukce původní stavby.

Mohli bychom dále pokračovat v možném výčtu zlepšení kvality bydlení v panelových domech. Bezesporu k nim dále patří například instalace moderních výtahů, náhrada umakartového bytového jádra za vyzděnou a obloženou konstrukci, pořízení obložkových zárubní a nových interiérových dveří a v ne poslední řadě také instalace solárních systémů pro ohřev teplé vody na střechu domu. Provedením těchto úprav se bydlení v panelovém domě stává plnohodnotným, minimalizovány jsou náklady s ním spojené a výrazně se posouvá také hranice životnosti domů.

Ivo Románek