Bílá střešní fólie pro snižování energetické náročnosti budov

Společnost Fatra, a.s., sleduje kromě fotovoltaiky i trendy ve snižování energetické náročností budov. Zajímavou a nenáročnou cestou je konstrukce tzv. chladných střech, z anglického „cool roofs“. Bílé střechy jsou na vzestupu zejména v USA, kde se již delší dobu zaměřuje pozornost na výzkum vlivu vlastností povrchu střešních povlakových izolací na životní prostředí.

Bílá střešní fólie  pro snižování energetické náročnosti budov

Chladné střechy s bílou fólií

Jde vlastně o docela jednoduchou logiku, jejíž analogii každý z nás zná. Oblečme si na sebe v horkém letním dni černé tričko a nechejme se zahřívat slunečními paprsky. To samé udělejme s tričkem bílým. V prvním případě nám jistě bude podstatně větší teplo a také se budeme více potit, tedy chladit.

Stejně tak majitelé osobních aut s černou barvou karoserie vědí, že dotknou-li se v horkém létě karoserie, bude pravděpodobně velmi horká a vychladit interiér bude jistě náročnější než v případě aut bílé barvy.

Odrazivost střech s bílou střešní fólií

Ten samý jednoduchý efekt lze vysledovat u plochých střech. Volbou vhodného materiálu střešní povlakové izolace s velmi světlou barvou lze docílit vysoké odrazivosti slunečních paprsků od povrchu střechy a i výrazného snížení množství tepla, které prochází střechou do interiéru, který se pak nadměrně zahřívá. To znamená snížení energetických zisků budovy a tím i snížení přímých nákladů na chlazení, prodloužení životnosti klimatizačních systémů, případně také snížení investičních nároků na pořízení klimatizačních zařízení. Zvýšená odrazivost světla, tedy i UV záření má pak vliv i na zvýšenou životnost střešních materiálů obecně. Nepřímé důsledky jsou neméně zajímavé.

Bílá střešní fólie snižuje spotřebu energie

Snížením spotřeby energií na chlazení dochází i k snížení potřeby výroby elektrické energie a tedy i k snížení produkce CO2, který je nejvýznamnějším skleníkovým plynem. Na jednom zahraničním serveru jsem našel zajímavou statistiku, která uvádí, že případné využití střech s vysokou odrazivostí v celosvětovém měřítku by odpovídalo redukci emisí CO2 o cca 24 gigatun v průběhu životnosti střech. To odpovídá částce cca 600 miliard amerických dolarů ušetřených na produkci emisí CO2. Odražením tepla zpět do atmosféry také „studené střechy“ přispívají k lepšímu ovzduší ve velkých městech.

Bílá střešní fólie snižuje teplotu

Je známo, že ve velkých městech, které obsahují řadu ploch s vysokou schopností pohlcovat teplo a sluneční záření, je teplota oproti méně osídleným oblastem v letních měsících řádově i o několik °C vyšší. Povrchy, které absorbují teplo přes den, ho pak v noci vyzařují a vzduch se tím nestačí chladit.

Masivním využíváním rozsáhlých střech s povrchem vysoce odrazivým pro světlo a teplo lze tedy dosáhnout určitého chladící efektu ve městech. S tím nepřímo souvisí i určité zlepšení ovzduší ve městech, neboť snížení teploty ovzduší znamená i menší riziko a koncentraci smogu. Vyjádřeno technicky, schopnost hydroizolačních materiálů odrážet sluneční energii se nazývá solární odrazivost z anglického „solar reflectance“. Odrazivost je možné měřit jak v oblasti viditelného spektra světla, tak i v oblastech infračerveného a ultrafialového spektra. Odrazivost reprezentuje frakce odraženého světla od povrchu hodnoceného materiálu vůči celkovému světlu, které dopadne na hodnocený povrch.

Odrazivost střechy s bílou střešní fólií

Bílé povrchy mají odrazivost okolo 0,8 až 0,9. Dalším měřeným parametrem je infračervená emitance. Oba koeficienty je možno vyjádřit jedním souhrnným parametrem, tzv. SRI koeficientem. Koeficient SRI z anglického solar reflectance index je hodnota, která udává schopnost odrážet sluneční teplo za malého nárůstu teplot. Je definováno, že standardní černé těleso s odrazivostí 0,05 a emitancí 0,9 má SRI index 0, zatímco standardní bílé těleso s odrazivostí 0,8 a emitancí 0,9 má SRI index 100. Čím vyšší SRI index, tím lepší parametry z hlediska tzv. „studených střech“.

SRI index může obecně u výrobků nabývat i záporných hodnot na jedné straně, ale dokonce i hodnot vyšších než 100 na straně druhé. Společnost Fatra, a.s. reagovala na tento nový trend zadáním testů svých vybraných produktů v institutu BAVARIAN CENTER FOR APPLIED ENERGY RESEARCH v létě roku 2010. Testovány byly vzorky folie na bázi TPO Fatrafol P916 v barevném provedení RAL 9003 a vzorky PVC-P folie Fatrafol 810 v barevném provedení RAL 9010.

Testy bílých střešních fólií

Testy prokázaly u obou hodnocených vzorků střešních folií hodnoty SRI indexu vyšší než 100. Folie Fatrafol P916 dosáhla hodnoty 103, a folie Fatrafol 810 dokonce hodnoty 108. Tyto vynikající hodnoty představují pro společnost Fatra, a.s. a všechny partnery, kteří se zabývají tímto směrem vývoje a navrhování budov, ohromný potenciál při elegantním, jednoduchém a levném řešení jak snižovat energetickou náročnost nově stavěných či stávajících budov.

Fatra, a.s.
tř. T. Bati 1541, 763 61 Napajedla
tel.: 577 501 111, 577 502 555
e-mail: fatrafol@fatra.czwww.fatrafol.cz

Firma
NAŠI PARTNEŘI Další partneři