Nyní je již po volbách, na přestřiženou pásku posledního modernizovaného úseku dávno usedá prach a zájem o D1 utichl. Zkrátka jako vždy.

Zcela tak chybí zpětná vazba od těch nejpovolanějších - řidičů.  Nastartovali jsme proto jednoho pozdního podzimního večera náš redakční vůz a řekli jsme si: Jdeme to vyzkoušet.

Na dálnici jsme najeli u Vyškova. Provoz zde byl poměrně silný, nicméně rychlý a plynulý. Tradiční „špunt“ nás tentokráte nečekal ani v Brně, kterým jsme projeli, jako nůž máslem. Těsně za Brnem provoz opět zesílil a dálnice se před stoupáním k odbočce na Rosice před námi rozvinula do tří plnohodnotných pruhů. Díky reflexním odrazovým bodům vytyčujícím dělící pruhy jsme se zde cítili jako piloti na ranveji. Právě v těchto místech se v minulosti již skoro nedalo jezdit z důvodu fatální „schodovitosti dálnice“ v pravém pruhu. Všichni řidiči se zde tak tlačili v rychlém levém pruhu, který ještě vykazoval jisté známky sjízdnosti a zajišťoval určitou ochranu jejich vozidel před totální destrukcí.  Rychle jsme pak míjeli další známé milníky dálnice D1, jakými jsou Devět křížů, OMV Pávov u Jihlavy nebo Schell u Velkého Meziříčí. Zastavit jsme chtěli na naší oblíbené pumpě u Herálce, nicméně náš „průlet“ dálnicí D1 byl překvapivě tak rychlý, že ve chvíli, kdy jsme se trošku zamysleli, už jsme sjezd na pumpu u Herálce úspěšně míjeli. Díky naprosto plynulé a komfortní jízdě bez drncání se před námi brzy na to vynořil intenzivně osvětlený sjezd na Mirošovice a dálnice se opět před stoupáním na Prahu rozvinula do tří pruhů. Co Vám budu povídat. Přibližně za 2 hodiny a 15 minut jsme byli pohodlně z Vyškova až v Praze. Prostě jedna velká paráda. Dálnice jela, nedrncala a jak jsme si vyzkoušeli, přinesla nám i podstatné zkrácení jízdního času při dodržení všech pravidel silničního provozu.

Je proto na tomto místě nanejvýš vhodné poděkovat všem realizačním stavebním firmám a jejich pracovníkům za obětavost a úsilí, které modernizaci D1 po devět let věnovali.  Je to opravdu neskutečný kus práce. Jen pro Vaši ilustraci zde bylo položeno více než 900 tis. m3 nového cementobetonového krytu dálnice, instalováno bylo 371 km nových ocelových svodidel, modernizováno bylo 92 mostů, přičemž 25 z nich je zcela nových, modernizováno bylo také 35 nadjezdů a pro odbourání hlukové zátěže z dopravního provozu zde bylo instalováno cca 12,5 km protihlukových stěn. Obnoveny byly také veškeré instalace a inženýrské sítě, včetně dohledových kamer, meteostanic a SOS hlásek.

A co říci závěrem?
Dokončení modernizace D1 je mimořádně důležitou událostí celospolečenského významu. Díky každodenní tvrdé práci stavbařů byla veřejnosti dána do užívání stavba, která zvýší komfort a bezpečnost řidičů, zkrátí přepravní čas při pohybu osob a zboží a sníží tvorbu emisí CO2. Zcela nová kvalitativní úroveň dálnice D1 je pak důkazem pracovního umu a šikovnosti českých lidí a zároveň technické a technologické vyspělosti naší země. Jednoduše řečeno, kultura, prestiž a jméno České republiky se v očích nás i zahraničních návštěvníků dostává s první cedulí značící výjezd na D1 ve srovnání s minulostí o třídu výš.