V prvním případě je nutnost řešení nasnadě, protože rozestavěné nádoby na zachycování kapající vody se samozřejmě neslučují s moderním zdravým bydlením, ale problémy nemusí být vždy takto dramaticky viditelné. K většině z nich totiž dochází spíš formou postupnou až plíživou, kdy se několik let nic neděje, pak se začnou objevovat drobné projevy a mezitím problém již může být uvnitř střechy v plném proudu. Často však vlastníka nemovitosti vedou k výměně střechy „pouze“ estetické důvody, prostě chce mít pěkný dům.

Oba případy pak následně souvisí se zlepšeným komfortem bydlení, vyšší životností objektu, navýšením jeho ceny, nebo rozšířením užitných vlastností půdních prostor.
Proč se tedy bavíme o nějakých moderních přístupech? Nestačilo by jednoduše vyměnit starou krytinu za novou?

Historie versus současnost

Dříve byly nejčastější střechy jednoplášťové ze skládané krytiny. Jednoplášťová střecha se skládá pouze z jedné vrstvy střešního pláště (samotné krytiny), což známe z věšení prádla na půdě u babičky, kdy krytina byla viditelná zespodu. Půdní prostory se využívaly pouze výjimečně a obsahovaly na podlaze akumulační vrstvu, do které se mohlo vsáknout menší množství vody, která se do podstřešního prostoru dostávala vlivem např. větrem hnaného deště nebo prachového sněhu. Skládaná krytina (výměnou za jiné výhody) totiž ze své z podstaty není stoprocentně těsná a i historicky se s touto skutečností dopředu počítalo.
Dnes je ovšem situace úplně odlišná. Půdní prostory je snaha využívat co nejčastěji a tím se úplně změnily podmínky v podstřešním prostoru. O nějaké, byť předpokládané, přítomnosti vody nemůže být ani řeči, protože obývané podkroví musí mít pod krytinou další vrstvy s mnoha funkcemi (tepelná izolace, parozábrana, podhledy atd.) Proto je střecha nejčastěji dvouplášťová s odvětrávanou vzduchovou mezerou. Zcela zásadní roli tak získala podstřešní fólie, která jednak musí zamezit průniku vody do tepelné izolace a zároveň musí být propustná pro vodní páru, aby se uvnitř konstrukce nehromadila vlhkost pronikající z interiéru, která by pak mohla mít za následek nejen zhoršení tepelně izolačních schopností, ale i degradaci dřevěné nosné a pomocné konstrukce.
Z mnoha pohledů jsme tedy nároky na provedení a funkci střechy dramaticky zvýšili a přitom moderní šikmá střecha by měla (s pravidelnou drobnou kontrolou a údržbou) vydržet třeba 70 let. Jak toho tedy můžeme dosáhnout?

Příklad komplexního systémového řešení střešních doplňků

Moderní konstrukce, materiály, produkty a navrhování

Kvůli zcela typickému nerespektování elementárních zásad totiž u nás máme značné množství nově zrekonstruovaných a zároveň bohužel velice brzo nefunkčních střech. Absence větrání, přehnané tlaky na cenu jak ze strany realizátora tak investora, o neodborném navrhování nebo provádění ani nemluvě.
Přestože dnes už je na trhu nepřeberná škála produktů řešící v podstatě každý možný detail a výrobci se předhánějí v řešeních systémových s prodlouženými zárukami, tak do kvality projektování i provádění to proniká pouze velmi pomalu. Přitom opravit vadu uvnitř střechy je vždycky zásah rozsáhlý, komplikovaný a hlavně nákladný. Například vyměnit podstřešní fólii není možné bez kompletního odstrojení střechy včetně laťování a přesto se dovnitř pořád dostává nejlevnější sorta „rádoby fólií z dovozu“, o které se dá s úspěchem pochybovat, že po pár letech plní vůbec nějakou funkci. Jestli za tohle stojí jednotky ušetřených tisícikorun v rozpočtu celého domu, to už se musí každý rozhodnout sám. Kvůli situaci 10-15 let zpět, kdy ještě kvalitní podstřešní fólie nebyly tak běžné, máme totiž zaděláno na plno smutných případů, protože tyto tehdejší levné „igelitové“ fólie už tam dnes často neexistují. Možná k tomu přispěla i změna oficiální terminologie, kdy z dřívější jasně pochopitelné pojistné hydroizolace (PHI) se dnes používá mnohem volněji vyložitelná (až „dobrovolná“) doplňková hydroizolační vrstva (DHV).
Další reakcí na změnu výchozích podmínek je postupně stále silnější zastoupení krytin s kvalitnějšími povrchovými úpravami. U pálené krytiny se tím navíc samozřejmě rozšiřuje možnost barevného estetického ztvárnění stavby. Navíc jsou matné engoby a lesklé glazury mnohem odolnější proti dnes mnohem více znečištěnému ovzduší, a jejich krásný vzhled tak vydrží po celou dobu jejich životnosti.
Všichni výrobci krytin standardně nabízejí pestrý sortiment systémových doplňků, které ověřeným způsobem řeší všechny náročnější detaily, jako jsou prostupy, úžlabí, okraje střech nebo odvětrání. Často se objevuje názor, že to je pouze tahání peněz z kapes investorů, protože základní krytina v ploše má málokdy nějaké problémy a často toho také využívají neseriózní dodavatelé, kteří dělají nereálné cenové nabídky bez doplňků, bez kterých se ale téměř žádná střechy neobejde a tyto detaily jsou pro funkčnost rozhodující.
I když budeme uvažovat všechny zvýšené požadavky současnosti, tak střecha by se z důvodu funkčnosti měla měnit pouze jednou v životě.

Větrání

Ať se na rekonstrukci střechy budeme dívat z jakéhokoli úhlu pohledu, dříve či později se vždy dostaneme k větrání. To je totiž naprosto zásadní prvek střechy moderní stejně jako historické. Dříve však vlivem výše jmenovaných okolností docházelo k větrání samovolnému podobně jako u starých netěsných oken nebo stačily otvory ve štítových stěnách. S dnešními vysoce těsnými, např. plastovými, střechami již větrání interiéru nemůžeme brát na lehkou váhu, podobně jako u obývaných půdních prostor.
V podkladech jakéhokoli výrobce krytiny pro šikmé střechy narazíte na zvýrazněné pasáže věnované správnému odvětrání konkrétní krytiny. Na základě velkého množství defektů, reklamací a příběhů je to zřejmě nejdůležitější část správné konstrukce střechy. Jestli není dostatečně odvětrána, tak je riziko komplikací v podstatě neodvratné.
Co to však je dostatečně, na to se názory diametrálně liší. Různí „kovaní praktici“ chlácholí investory, že u pálené krytiny je pár větracích tašek dostatečných při jakékoli délce krokve, nebo dokonce že dražší větrací tašky nejsou nutné vůbec. Přitom Pravidla pro navrhování a provádění střech Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů uvádějí jasné zásady ověřené dlouholetou praxí, když už se někomu nechce studovat normy nebo podkladům samotných výrobců nevěří.
Firma Tondach cítí mezery v informovanosti v této konkrétní oblasti, a proto se věnuje i v ­Evropě ojedinělému prvovýzkumu mechanismů větrání, s jehož výsledky pravidelně seznamuje odbornou veřejnost.

Financování

Výměna stávající střechy je samozřejmě poměrně finančně náročný úkon. Dnes však s výhodou lze využít například dotačního programu Nová zelená úsporám, který při správném postupu má vysoké procento úspěšného přidělení částek, které ze značné části mohou vzniklé náklady pokrýt.
Protože je však na stránkách projektu NZÚ sice korektní, ale zároveň obrovské množství informací, firma TONDACH na svých webových stránkách nabízí zjednodušený návod žádosti o dotaci, který je odladěný na základě zkušeností skutečných žadatelů.

Závěr

Přestože rekonstrukce střechy není jednoduchý projekt, tak s využitím správných informací je ho možno vyřešit úspěšně a těšit se z dalších desítek let bezpečného fungování esteticky krásné střechy – koruny domu.

Ing. Hynek Stančík, Ph.D.

TONDACH Česká republika s. r. o.
Bělotínská 722, 753 18 Hranice
zákaznická linka: +420 581 673 111
www.tondach.cz