Abychom se dozvěděli více o této problematice, využili jsme možnosti setkání s odborníkem na dané téma ze společnosti GEROTOP, panem Marcelem Svobodou, kterého jsme požádali o rozhovor.

„Ačkoliv dnešní trh nabízí celou řadu systémů, kterými lze vytápění a chlazení velkých prostor řešit, tak z hlediska pořizovacích a provozních nákladů je velmi zajímavým řešením systém průmyslového podlahového vytápění/chlazení. Systém umožňuje použít jako zdroj tepla jakýkoliv kotel nebo ideálně kombinaci s alternativními zdroji. Například tepelným čerpadlem systému země/voda v kombinaci s vrty je možné prostory chladit téměř zadarmo a vytápět velmi levně. Pracujeme s mnohem nižšími teplotami (běžně pouze cca 35 °C pro vytápění a cca 18 °C pro chlazení), než je u jiných způsobů obvyklé. Máme také mnohem méně páteřních rozvodů, protože z jednoho rozdělovače lze pokrýt plochu až 6 000 m2 a tím se dále snižují pořizovací náklady,“ říká v úvodu našeho rozhovoru pan Svoboda.


Pro jaké typy staveb je vhodný systém průmyslového ­podlahového vytápění/­chlazení ­LoWaTec?

Systém průmyslové „podlahovky“ lze využít pro různé větší otevřené prostory s plochou nad cca 300 m2. Může se jednat např. o výrobní nebo skladovací haly, nákupní centra, markety, autosalony atd. Tento systém lze také využít pro několikapodlažní betonové budovy, kde se dá počítat s akumulací tepla resp. chladu do betonové desky, tzv. aktivace betonového jádra.

Jaké jsou hlavní výhody tohoto systému?

Asi nejdůležitější otázka :o) a odpověď na ni je velmi individuální. Každý si v podlahovce najde něco svého, ale uvedu pár příkladů za všechny.
V podstatě se dá říci, že do průmyslového prostředí s sebou přináší veškeré výhody podlahového vytápění/chlazení z rodinných domků. Především se jedná o velmi úsporný a efektivní systém předání energie do prostoru, kdy systém využívá nízké provozní teploty – ideálně v kombinaci s alternativními zdroji. Skvělé ale je, že můžeme do podlahy pustit i teplo z elektrokotle či plynového kotle. Dokonce máme případ, kdy se používají kotle na tuhá paliva pro vytápění beachvolejbalové haly.
Obecně panuje u staveb s podlahovkou stejnoměrná distribuce tepla případně chladu do prostoru. Velmi ceněnou vlastností je také nízká rychlost proudění vzduchu bez víření prachu. Ve výrobních halách umíme pracovat s odpadním teplem, u skladovacích hal zase můžete regály stavět až ke stropu, protože pod střechou nemáte zavěšeny žádné jednotky. Nikde vám nepřekáží otopná tělesa, vše je instalováno do betonové desky. S podlahovým vytápěním souvisí další úspora spojená s náklady na údržbu. Servisujete jen jeden zdroj tepla a nemusíte pravidelně lézt pod stropem k několika zavěšeným jednotkám.
Jak už tady několikrát zaznělo, velmi aktuálním tématem je chlazení hal. A potrubím v podlaze se dá velmi dobře topit i chladit!

A co nějaká omezení při použití podlahového vytápění?

Ptáte se, co se často řeší? Například pojezdovost podlahy. Zde žádná omezení nejsou, podlaha snese klasické zatížení od vysokozdvižných vozíků nebo nákladních vozidel. Dále se zákazníci ptají na rovinatost, ale ta spíše závisí na technologii betonáže, a tudíž podlahové topení nehraje roli. Co vyžaduje větší přípravu, je například kotvení regálů. V podlaze ale vede i celá řada jiných sítí, a proto je potřeba se nad budoucím rozložením zamyslet, případně mít potrubní trasy pečlivě zaměřeny. Pak je možné použít i hlubších kotev.

Jak důležitý je v případě těchto systémů návrh a projekt resp. studie proveditelnosti?

Jako u jiných případů, i zde platí, že změny na papíře zákazníka nic nestojí. Klademe proto velký důraz na počáteční diskuze. Nasloucháme potřebám zákazníka a od nich odvíjíme celou koncepci. Proto se v našich službách objevují konzultace, studie proveditelnosti a všechny stupně projektové dokumentace. Abychom ohlídali správné provedení a použití správných materiálů, nabízíme i samotnou realizaci. Je zapotřebí pečlivě a odborně zvážit všechny podklady, samozřejmě ve spolupráci s projektanty budovy, vytápění resp. statikem. Musí se vyřešit detaily jako jsou dilatační spáry (klasické dilatační spáry, jalové spáry, řezané spáry atp.), systém uložení do betonové desky, rovinnost podlahy atd. V rámci studie proveditelnosti umíme investorovi říci už na začátku, jestli je tento systém vhodný pro jeho prostory, jaké budou zhruba investiční a provozní náklady a další důležité informace.


V jaké fází přípravy stavby by se měl začít řešit návrh systému vytápění a chlazení? Jaký postup byste doporučil investorům?

To, jaký systém vytápění, popř. chlazení využije pro svůj objekt, by měl investor začít řešit hned na začátku projektu. Bohužel se často setkávám s tím, že investor nedostane dostatečné informace o tom, jak se dá jeho budova vytápět, popř. i chladit a je nasměrován na jedno řešení. Často pak na schůzce s investory slyším: „to je škoda, že jsem o tom nevěděl dřív, mě toto řešení nikdo nenabídnul.“ Bohužel je v některých případech už pozdě dělat změny v projektu. Běžnou praxí je, že pro investora resp. architekta řešíme prvotní studii proveditelnosti, na základě které se rozhodne. Pro odbornou veřejnost není snadné přijmout fakt, že se dá podlahovka použít do průmyslového prostředí. Ale kdo před dvaceti lety věřil, že budou například tepelná čerpadla běžným způsobem vytápět jak rodinný dům, tak i kancelářskou budovu nebo dokonce zámek.
Určitě všem investorům doporučuji sjednat si schůzku už když uvažují o stavbě. Tím získají spoustu důležitých informací pro jejich rozhodnutí a hlavně MOŽNOST VOLBY.

Lze vyčíslit ekonomickou návratnost investice, resp. ji srovnat s běžným řešením vytápění/chlazení (např. pomocí kondenzačních kotlů/chillerů)?

Dle zkušeností, které máme, je potřeba počítat návratnost pro každý objekt individuálně. Nejde obecně říci, že to vychází např. na 5 let. Je potřeba si srovnat náklady na realizaci jednotlivých systémů a také provozní náklady. Návratnost se dále snižuje, pokud je tento systém použit i pro chlazení objektu. Zvláště při kombinaci vrtů s tepelným čerpadlem, protože potom chladíme většinou pouze za cenu práce oběhových čerpadel (tzv. pasivně), což jsou minimální náklady. Právě pro tyto účely často zpracováváme studii proveditelnosti, kde dostane investor více informací.
Důležité je si uvědomit, co s čím srovnáváme. Několik porovnání už jsme dělali a jednou vychází nejlépe podlahovka s elektrokotlem jindy zase s plynovým kotlem. Do porovnání je potřeba brát v úvahu i například náklady na plynovou přípojku. Máme velmi dobré zkušenosti s kombinací s tepelným čerpadlem vzduch/voda nebo i s plynovým tepelným čerpadlem. Může se stát, že zákazníkovi musíme říci, že se pro jeho případ podlahové topení nehodí.

Jsou i další možnosti, jak využít tohoto systému pro vytápění/chlazení?

Ano, v takovém případě mluvíme o aktivaci betonového jádra. Cílem aktivace betonového jádra je tepelná pohoda vytvořená způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí a zároveň šetří náklady. Při budování masivních stropů je do střední betonové složky integrován systém potrubí, který je naplněn vodou jako chladicím/topným médiem. Masivní betonový strop je přitom kompletně tepelně aktivován jako zásobní hmota sloužící jako předávací plocha vytápění/chlazení. Na základě velkých předávacích ploch zůstávají rozdíly systémových teplot adekvátně nízké, a mohou tak být efektivně použity energeticky úsporné zdroje tepla/chladu.
Především v kancelářských a správních budovách nachází tento systém ve zvýšené míře své využití jako alternativa k VZT-zařízením (vytápění/chlazení) nebo chladicím stropům. Zde získává výhodu díky nízkým nákladům na investice a provoz. Dalšími oblastmi použití mohou být také vícepatrové budovy – jako např. nemocnice, školy, banky, autosalony, veletržní budovy, muzea nebo např. výstavní budovy.

Mohl byste jmenovat zajímavé realizace, na kterých jste toto řešení úspěšně použili?

Naše společnost zastupuje pro Českou republiku a Slovensko systém německého výrobce ­LoWaTec, který už v Německu takto zrealizoval více než 350 hal různého typu: markety, obchody (např. ­Lidl, Kaufland, Edeka, Ikea…), výrobní haly, logistické haly atd. Výběr z realizací u nás a na Slovensku je k dispozici na našich stránkách ­www.lowatec.cz, na kterých najdete i spoustu dalších informací.
Jako příklad bych ale rád uvedl halu, kterou jsme realizovali letos na Kolínsku. Investor hledal ideální řešení pro jeho záměr. Jeho požadavkem bylo, že chtěl halu vytápět i chladit. Výsledek je takový, že jako zdroj jsou použity vrty s tepelným čerpadlem a do plochy haly samozřejmě průmyslové podlahové vytápění. Tímto systémem se hala vytápí i chladí. Zákazníka nejvíce oslovilo, že se jedná o jeden systém pro vytápění i chlazení, servisuje se pouze strojovna tepelného čerpadla, panují zde komfortní teploty v zóně, kde se pohybují lidé, systém nabízí velmi dobré provozní náklady, prostory jsou architektonicky velmi čisté.

Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický

GEROtop spol. s r. o.
tel.: 774 214 214
e-mail: m.svoboda@gerotop.cz
www.lowatec.cz