Zvýšit míru recyklace komunálních odpadů na 70 % a omezit jeho skládkování na 5 % - takové by měly být cíle do roku 2030 z balíčku směrnic k oběhovému hospodářství, který nedávno odhlasoval Evropský parlament. Zda k dohodě mezi Evropským parlamentem, Komisí a Radou dojde už letos, není jasné, jak se ale shodli odborníci na Dnech teplárenství a energetiky – máme co dohánět, není na co čekat.

„Globální trendy v Evropě jsou velmi dobře odhadnutelné, a i když se některé podmínky můžou změnit, víme, kam směřují. Směr EU je jasný, Česká republika potřebuje co nejdříve nastavit odpovídající legislativní a ekonomické podmínky pro nastartování zásadních změn v odpadovém hospodářství. Pokud bude čekat na vydání směrnic, nemusí stihnout nový zákon ani příští vláda,“ uvedl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR, s tím, že nejde jen o legislativu, ale také o životní prostředí.

Česká republika je v současné době od stanovených cílů poměrně daleko: téměř polovina komunálního odpadu končí na skládkách a míra recyklace komunálního odpadu je na úrovni 36 %, což je pod průměrem EU. „Podle prognóz Plánu odpadového hospodářství by se v ČR mohlo v roce 2024 recyklovat 60 procent odpadu, u skládkování počítáme s poklesem na 12 procent,“ uvedl Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.

Jak tedy zlepšit recyklaci a omezit skládkování? „Je třeba začít od intenzifikace sběrné sítě a třídění do barevných kontejnerů – spuštěné projekty ukazují, že tak jde dosáhnout o poznání lepší efektivity tříděného sběru a omezení množství směsného komunálního odpadu,“ říká Pavel Havelka z České asociace odpadového hospodářství.

Energetické využití odpadů

Zvyšování úrovně recyklace a redukce skládkování otevírá prostor pro energetické využití odpadů. V ČR se tímto způsobem zpracovává pouze 11 procent odpadu. „ČR má přitom zásadní výhodu – má k dispozici teplárenské soustavy a prostor pro energetické využití, kde se může materiál maximálně zhodnotit,“ říká Martin Hájek. Jak dodává, pro Teplárenské sdružení je prioritní třídění a kvalitní recyklace, pro zbytek ZEVO a doplňkově kvalitní mechanicko-biologická úprava odpadu.

Jaké je stanovisko EU k energetickému využívání odpadů, popsala Evropská komise ve Sdělení, které letos vydala. Konstatuje v něm, že celkově žádná nadměrná kapacita energetického využití odpadů v Evropě jako celku neexistuje a že nepřítomnost kapacit pro energetické využití odpadů může znamenat zvýšenou závislost zemí na skládkování odpadů. Energetické využití odpadů však nesmí bránit využívání vyšších úrovní hierarchie – zpracování odpadů, třídění, recyklaci, předcházení vzniku, apod.


Péče o zákazníka

Letos poprvé byla do programu Dnů teplárenství a energetiky zařazena tematická sekce Péče o zákazníka. Jak vypadá péče o klienty v rozsáhlých soustavách zásobování teplem (SZT) přiblížil Tomáš Sluka z Pražské teplárenské, zákaznickou komunikaci a nabídku doplňkových služeb Tepláren Brno představil Vlastimil Sucháček a o aktivitách společenské odpovědnosti firmy Veolia hovořil Pavel Kolář.

Na to, že však není ve všech případech vše ideální, poukázal Pavel Kocián ze společnosti WILKOP-trade. „Odpojení od soustav zásobování teplem je závažné rozhodnutí, které neučiní majitelé bytových domů ze dne na den. Nejde často jen o peníze, ale i o pocit svobody a nezávislosti. Současné trendy v odpojování jednotlivých zákazníků od soustavy SZT jsou vážnou hrozbou možného postupného rozpadu celé teplárenské soustavy v dané lokalitě,“ upozorňuje.

Přechod na systémy lokálního vytápění ovlivňují podle něj tři hlavní faktory. „Kromě možnosti svobodné volby a pocitu nezávislosti jsou to hlavně neseriozní nabídky systémů lokálního vytápění, kdy neseriozní nabízeči zkreslují informace a poskytují záměrně chybný propočet návratnosti investice, nebo majitel domu investice s náklady na opravy a servis nedokáže správně posoudit. Často jde ale také o nespokojenost se stavem SZT, ať už jde o hlukové projevy nebo absenci optimalizaci na patě objektu, která způsobuje přetápění a zbytečně zvedá celkové náklady na vytápění,“ vysvětluje Pavel Kocián. Jak dodává, s vlastníky je potřeba komunikovat a zdůrazňovat veškerá rizika plynoucí osamostatněním a zodpovědností, která jím tímto krokem vzniká.

„Je třeba, aby si dodavatelé tepla uvědomili, že jsou jejich stávající zákazníci pod tlakem mnoha firem nabízejících odpojení od SZT. A je nutno konstatovat, že ve většině případů náhradní či „alternativní“ řešení existuje,“ míní Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev. To podle něj v obecné rovině podporuje zachování, modernizaci a další provozování systémů SZT. „Svaz je přesvědčen, že řádně a transparentně provozovaný systém SZT je nejvhodnějším řešením dodávek tepla v podmínkách českých sídlišť. Na druhou stranu však v případech, kdy není provozovatel systému schopen řádným způsobem poskytnout požadovanou službu za odpovídající cenu, má mít každý odběratel tepla možnost hledat alternativní řešení,“ dodává.

DTE 2017

Odborníci a lídři trhu se na Dnech teplárenství a energetiky pořádanými Teplárenským sdružením ČR sešli už po třiadvacáté. Zájem o letošní ročník byl rekordní – zúčastnilo se ho téměř než 940 lidí a představilo se více než 100 prezentujících firem.

Teplárenské sdružení ČR na Dnech teplárenství a energetiky ocenilo křišťálovými komíny tři Projekty roku 2016: Výrobu tepla a elektřiny z komunálního odpadu v Plzni, Ekologizaci teplárenského zdroje v Opatovicích nad Labem a Využití odpadního tepla z bioplynové stanice v Kladrubech u Rokycan. Od roku 2002 získalo toto prestižní ocenění již celkem 50 teplárenských projektů.