Potvrdily se tak obavy expertů, že rok 2015 byl výjimečný díky dočerpávání Operačního programu Doprava 1 (2007-2013 s povoleným dočerpáním do roku 2015) a dotaci krajům na rekonstrukci silnic nižších tříd v celkové výši 4,6 mld. Kč.

V loňském roce objem vyrobených asfaltových směsí poklesl a skončil lehce nad úrovní roku 2014. Oproti rekordnímu roku 2015 se jednalo o pokles o 16,7 % a koresponduje to i s celkovým poklesem produkce inženýrského stavitelství.
„Všem připadalo, že celá Česká republika byla loni rozkopaná, ale stavělo se méně než v roce předchozím,“ řekl Ing. Petr Svoboda, jednatel Sdružení pro výstavbu silnic a dodal: „Stále v opravách silnic doháníme minulá období, kdy se do oprav a rekonstrukcí investovalo minimálně. Poněkud skřípala koordinace mezi kraji a Ředitelstvím silnic a dálnic v ČR. Zároveň se opravovalo jak na silnicích I. třídy a dálnicích, tak i na potenciálních objízdných trasách na dvojkách a trojkách. Řidiči tak měli často oprávněný pocit, že kolony jsou všude.“

Problémem primárně není ani tak nedostatek financí, ale nepřipravenost stavebních projektů na výstavbu. Situace je zapříčiněna nejen nekompetentním rozhodováním odpovědných institucí v minulosti, ale zejména naprosto nevyhovujícím stavem legislativy, která se týká přípravy staveb (posuzování staveb z hlediska vlivu na životní prostředí, nevyhovující pravidla účasti veřejnosti v procesu schvalování, nevyhovující stavební zákon atd.). Zásadně se projevuje absence systémového přístupu k financování dopravní infrastruktury a dlouhodobého plánování. „Příprava staveb musí začít několik let před plánovanou realizací. Již nyní se musí připravovat stavby, které bude potřeba realizovat po skončení Operačního programu 2 (2014 – 2020). S tím souvisí i potřeba systémového řešení financování po skončení OPD 2, kdy České republice zbydou pouze národní zdroje, které nebudou dostatečné. Čas pro řešení se krátí,“ doplnil Ing. Petr Svoboda.


I když se naštěstí investoři nevrátili k dřívější praxi, kdy stavbaře nutili asfaltovat za velmi nízkých teplot, nepodařilo se využít plně teplotně příznivé měsíce. Z grafu č. 2 jasně vyplývá, že od dubna až do konce října byla v každém měsíci produkce asfaltových směsí nižší než v roce předchozím a nedařilo se ani posunout hlavní stavební sezónu na silnicích ještě více na jarní měsíce. Z grafu č. 3 je jasně vidět rychlý nástup zimních teplot na podzim roku 2016. Asfaltových směsí se ale vyrobilo v chladnějších měsících poměrně dost.

Pro zlepšení celkové situace v budování dopravní infrastruktury je klíčové zlepšení legislativy a odstranění složitých byrokratických postupů, zejména v procesu přípravy staveb. S tím souvisí i potřeba koncepčního řešení kompetencí jednotlivých ministerstev, které se stavebnictvím zabývají. To, že dnes do stavebnictví „mluví“ minimálně pět ministerstev, začíná být neúnosné. „Potřebujeme systémový přístup k dopravní infrastruktuře. Jinak budeme neustále dokola řešit ty samé problémy a naše silniční a dálniční síť bude trpět,“ shrnul Petr Svoboda.