Navštívíte-li jej, jeho atmosféra si navždy získá Vaše srdce. První zmínka o tomto historickém městě přitom pochází již z roku 850 n.l. Později, v průběhu 15. – 16. století se město stává uznávanou samostatnou republikou a zažívá svůj největší rozkvět. Dnes je Dubrovník navštěvován milióny turistů z celého světa zejména díky svým památkám. Tou nejcharakterističtější z nich jsou městské hradby, které v některých místech dosahují tloušťky až 6 m a výšky až 25 m.
Dnes žije v Dubrovníku kolem 45 tisíc obyvatel a město je skutečným hospodářským i kulturním centrem regionu. Tomu odpovídá i moderní dopravní infrastruktura. Ta je reprezentována architektonicky velmi zdařilou stavbou mostu přes řeku Dubrovačku, který nese název prvního chorvatského prezidenta Franja Tuďmana.
Zajímavostí je, že most byl vyprojektován již v roce 1989. Jeho výstavbu však zastavila válka za Chorvatskou nezávislost. Konečnou podobu dal mostu návrh fakulty pozemního stavitelství univerzity v Záhřebu a jeho autorem je Zlatko Šavor. Dnes je most nejen součástí státní silnice D8, která přivádí do Dubrovníka pozemní dopravu od západu, ale také důstojnou vstupní branou a novou dominantou města.
Ten pravý Dubrovník však přece jen pulzuje mezi hradbami. Zdejší staré měšťanské domy v žádném případě nejsou jen bezkrevným mrtvým skanzenem, ale místem, kde lidé žijí svůj běžný denní život.
To je důvod, proč největší pozornosti návštěvníků Dubrovníka přitahuje jeho centrum. Zde najdeme nejen nejvýznamnější městské památky, ale také bezpočet obchůdků, restaurací, kaváren, galerií a výstavních síní.
Přístup do něj zajišťují dodnes dvě hlavní brány s padacími mosty. Na západní straně města je to brána s názvem Pile a na jihovýchodě pak brána Gruže. Vstoupíme-li do města bránou Pile, ocitneme se vzápětí na náměstí Placa. Po levé straně je umístěno schodiště, kterým lze vystoupat na městské hradby a kousek za ním se nachází kostel Svatého Spasitele, který je postaven v renesančním slohu. Přímo proti němu je postavena Velká Onofriova kašna, která byla součástí městského vodovodního systému, budovaného již ve 13. století. Při vyústění náměstí Placa do hlavní ulice Strandun se nachází další významná stavba. Je jí Františkánský klášter, vybudovaný v románsko-gotickém slohu s unikátní křížovou chodbou. V jeho nitru nalezneme nejen muzeum, ale také nestarší lékárnu západní kultury ze 14. století. Hlavní ulice Stradun je lemována starými měšťanskými domy a je ukončena náměstím Luža. Zde nemůžete minout Rolandův sloup z 15. století – symbol svobodného obchodu. Stojí zde také jedna z nejkrásnějších staveb Dubrovníku – palác Spoza. Ten je postaven v goticko-renesančním slohu. Stavba byla v minulosti využívána jako celnice, mincovna, pokladnice, banka a nyní je zde umístěn historický archiv. Od roku 1390 je obyvatelům Dubrovníka k dispozici také přesný čas. Hodiny jsou umístěny na městské zvonici a zvony zde umístěné čas odbíjí s železnou pravidelností. Tím však výčet památek na náměstí Luža ani zdaleka nekončí. K vidění je zde Malá Onofriova kašna, chrám Svatého Blažeje v barokním slohu nebo divadlo Marina Držiče, jednoho z nejvýznamnějších chorvatských renesančních básníků 19. století. Za nejkrásnější památku celého jaderského pobřeží je považován Knížecí palác, postavený také v goticko - renesančním slohu. Dřívější sídlo diplomatů a republikové vlády dnes slouží jako muzeum.
Kousíček dál stojí katedrála Nanebevzetí Panny Marie, postavená v barokním slohu s velmi cenným inventářem. Silné zemětřesení zničilo původní románskou katedrálu i klenotnici, jejíž zbytky představují i nyní výjimečně velké bohatství. Odsud je to velmi blízko na Gundulićovo náměstí. Dnes se tu nachází městská tržnice, která se odpoledne mění v posezení při kávě. A atmosféra? Posuďte sami! Uprostřed náměstí stojí socha Ivana Gunduliće, největšího básníka Dubrovnické republiky.
Po širokém schodišti se dostanete k baroknímu jezuitskému kostelu Sv. Ignáce a Dubrovnickému kolegiu, slavnému vysokému učení dubrovnických Jezuitů z 18. století. Romantiku těchto míst ve večerních hodinách umocňuje hudba pouličních muzikantů i intimní osvětlení.
V jižní části města na místě původní slovanské osady Dubrava prudce stoupá 14 uliček, které ukrývají řadu významných objektů, např. synagogu, dnes muzeum, nebo klášterní kostelík Sigurata. V jihovýchodní části je situován velký stavební komplex Dominikánského kláštera s gotickým kostelem z 13. až 15. století, kde je dnes cenné muzeum a pinakotéka s díly světových malířů. Za jihovýchodní bránou Ploče se nachází budovy velkých republikových Lazaretů, karanténních stanic původem z 16. až 18. století.
Je tma a nám již nezbývá nic jiného, než rozloučit se s tímto krásným městem. Stihneme se ještě jednou nadechnout mořského vzduchu pod hradbami ukrývající městský přístav, nechat se ozářit tupým světlem měsíce a vystoupat jednou z krkolomných uliček k bráně protínající městské hradby. Jedno však víme již nyní zcela jistě. Dubrovníku, do Tvých kamenných stěn a uliček nás to bude táhnout dál. Vrátíme se!
Ivo Románek
