Význam slova infrastruktura si začneme většinou naplno uvědomovat tehdy, když něco nefunguje tak, jak má.
Pokud však uhodí blesk a nesvítí elektřina nebo praskne vodovodní potrubí a neteče voda, téměř okamžitě saháme po telefonu a hledáme číslo na tu či onu havarijní službu s jedinou otázkou: „Kdy bude závada odstraněna?“.
SOS vysílají také řidiči pravidelně používající dálnici D1. Jejich útrapy spojené s každodenním poskakováním po jejím dožilém povrchu není třeba dalekosáhle popisovat.

Zlepšit stav infrastruktury a tím i života lidí v ČR znamená jediné. Neustále ji dále rozvíjet, modernizovat a přizpůsobovat ji rostoucím potřebám obyvatel - tedy nás všech.

Firmou, která se od svého založení zabývá výstavbou infrastrukturálních staveb, je společnost SMP CZ, a.s. S jejím generálním ředitelem a předsedou představenstva, panem Ing. Martinem Doksanským jsme měli možnost hovořit na sklonku září.

Došlo v uplynulém období k rozšíření hlavní náplně vaší činnosti? Pokud ano, o které směry a jaké důvody vás vedly k tomuto rozhodnutí?

V posledních několika letech byla naše činnost rozšířena o dva nové obory. Jsou jimi obor průmyslových staveb a obor revitalizace krajiny po těžbě včetně odstraňování pozůstatků ekologických zátěží. Současně jsme se více začali rozhlížet po okolních trzích v sousedních zemích. Významný podíl mostních objektů jsme provedli například ve spolupráci s naší dceřinou společností SMS, a.s., při realizaci projektu PPP rychlostní komunikace R1 na Slovensku pro společnost Granvia a.s., v uplynulém měsíci se nám podařilo získat zakázku na realizaci 15 mostních objektů v Polsku na dostavbě dálnice A2 po odstoupivším čínském dodavateli a došlo k prvním kontaktům na Ukrajině a v Srbsku. Prvotní rozšíření o dva nové obory bylo součástí našeho diverzifikačního plánu, který vznikal v době konjunktury. Naše zahraniční aktivity byly vynuceny nedostatkem zakázky v segmentu dopravních staveb na českém trhu v posledních dvou letech.

Jaká je tedy nyní organizační struktura vaší společnosti? Jak jednotlivé specializované divize na trhu vystupují a jak je řízena jejich činnost?

Společnost má nyní čtyři odborně profilované divize. Divize D  1 se specializuje na výstavbu dopravních staveb, divize D  2 je zaměřena na výstavbu železobetonových a ocelových konstrukcí, výstavbu hloubených tunelů i traťových úseků metra, divize D  5 je orientována na výstavbu vodohospodářských staveb a konečně divize D  8 se zabývá výstavbou průmyslových staveb a sanacemi ekologických zátěží. Na úrovni centrály společnosti je soustředěn obchod, finance a personalistika, posláním divizí je technické, ekonomické a organizační řízení jednotlivých projektů.

Můžete nám v krátkosti přiblížit, jak se podílejí jednotlivé divize na obratu vaší společnosti nyní a jakou máte představu o jejich výkonovém podílu v budoucnu?

V roce 2010 představovaly dopravní stavby cca 50 % objemu námi odvedených prací, vodohospodářské stavby 20 %, průmyslové stavby cca 15 % a zbývajícími 15 % se podílely sanace ekologických zátěží, rekultivace a specializace divize 2, jako jsou výroba ocelových konstrukcí, výroba a montáž prefa dílců, sanace betonových konstrukcí atd. Bohužel, vzhledem k nedostatku zakázek v dopravních stavbách, se tento poměr již v roce 2011 poměrně zásadně změní v neprospěch dopravních staveb a tento trend se bude v roce 2012 ještě více prohlubovat. Předpokládáme, že z 50 % výpadek v dopravních stavbách pokryjeme nárůstem zakázek ve zbývajících oborech. Druhá polovina se nám však nejspíše pokrýt nepodaří. To se projeví v propadu obratu společnosti. Tato situace si vynutí přijetí úsporných opatření, která povedou k významným změnám ve fungování společnosti.

Co je dle vašeho názoru hlavní příčinou této krizové situace ve stavebnictví?

Tyto problémy jsou vyvolány objektivním stavem světa kolem nás. Ekonomika, i přes mírné náznaky oživení v loňském roce, pomalu, ale jistě, opět směřuje do fáze recese. Na tuto recesi mnohé okolní státy i světové velmoci reagují, zde musím říci bohužel, zcela odlišně než jsme tomu svědky u nás v ČR. A to konkrétní proinvestiční strategií, která se pozitivně projevuje v oblasti stavebnictví i zaměstnanosti. Na rozdíl od toho situace v ČR je charakteristická řešením nicotných problémů mezi jednotlivci, úzkými skupinami a politickými stranami. Zcela postrádám nadhled i vůli k tomu, aby se řešily konstruktivně problémy s myšlenkou na odstranění závažných současných i budoucích problémů, které trápí celou zemi. Kontinuálně se pouze omezují finance směřující do státních investic a fondů SFDI, SFB, programu Panel, Zelená úsporám atd. Co je však nejhorší, nikdo z vládní garnitury neprojevuje vůli otevřeně diskutovat o problémech, které náš obor tíží. Přitom my jsme připraveni podílet se na přípravě strategie, která v konečném důsledku může pomoci nejen stavebnictví, ale přeneseně i státnímu rozpočtu v podobě úspor na vyplácení dávek v nezaměstnanosti apod. Jako negativní příklad mohu uvést diskuzi na fóru svolaném Svazem podnikatelů ve stavebnictví a odborovým svazem Stavba, jehož se nezúčastnil nikdo z pozvaných ministrů, ani premiér. Chybí tedy evidentně zájem o konstruktivní diskuzi a řešení problematiky.

Vraťme se zpět k vaší práci. Jednou z vašich hlavních nosných specializací je výstavba vodohospodářských staveb. Jakou historii má tento segment ve vaší společnosti? Jaké stavby jste například na tomto poli realizovali v uplynulém období?

Realizace vodohospodářských staveb u SMP má desetiletou tradici. Ta souvisí s mým příchodem do společnosti v roce 2002. Zaměstnanci SMP se stali postupem doby mnozí z mých kolegů z Vodních staveb Praha. Ti dnes tvoří jádro současné divize 5. Za uplynulých 10 let jsme dokončili mnoho vodohospodářských staveb. Za všechny bych rád zmínil například čistírny OV (ve Varnsdorfu, Lounech či Novém Boru, apod.), úpravny pitné vody (v Hradišti, Souši, apod.), protipovodňové ochrany (několik úseků v Praze, Ústí nad Labem, Křešicích ad.), projektů vodohospodářských sítí, oprav plavebních komor, přehrad a řadu dalších.

V současné době vaše společnost uspěla v tendru na rekonstrukci a dostavbu čistírny odpadních vod v Praze. Jaká bude vaše pozice ve vítězném sdružení?

SMP CZ je v tomto vítězném sdružení v pozici lídra, stavební část budeme realizovat společně s firmou Hochtief a za technologickou část budou odpovídat významné světové koncerny z oblasti čištění odpadních vod - francouzský Degremont a německý Wasser-technik.

Rekonstrukce a dostavba čistírny odpadních vod se dlouho z různých důvodů odkládala. Z jakých příčin?

Já bych snad ani neřekl, že by se stavba odkládala, spíše byl problém v tom, že se dlouhou dobu bojovalo o konečnou koncepci opravy a dostavby. O koncepci bylo rozhodnuto následně po povodních v roce 2002, roku 2004 a poté už následovaly poměrně logické a českým poměrům odpovídající procesy tvorby EIA, územního rozhodnutí, žádosti o dotace z EU a vlastní proces výběrového řízení. Každá tato fáze má své komplikace a své nepřátele, zvláště pak jedná-li se o takto velkou a důležitou stavbu, navíc v hlavním městě. Pravdou dle mého soudu zůstává, že kupříkladu vlastní veřejná soutěž o realizaci stavby, která probíhala od zahájení do odevzdání nabídek 9 měsíců, je asi v Čechách nejdelším rekordem.

Co bude předmětem rekonstrukce a dostavby čistírny a jaké jsou zajímavosti akce?

Předmětem budoucího díla je rozšíření kapacity ÚČOV o 1 mil. ekvivalentních obyvatel. Souběžně s tím bude vyhlášena jiná soutěž na úpravu nátokových systémů (stok) na čistírnu, následně po zprovoznění nové čistírny bude rekonstruována stará čistírna, což bude předmětem jiné soutěže. Předpoklad zahájení její rekonstrukce je rok 2016. Poté by mělo dojít k umístění kalového hospodářství mimo prostor Císařského ostrova na Drasty. Zajímavostí je určitě to, že v územním rozhodnutí je zakázáno zhotoviteli využívat místní komunikace pro dopravu zemin a materiálů. Ve skutečnosti to znamená, že veškerá doprava bude muset být vedena s pomocí plavidel po řece. To je komplikace, která bude ovlivňovat nároky na dodržení lhůt výstavby. Další zajímavostí je způsob provedení čistírny a její zasazení do Císařského ostrova. Celá čistírna bude zakrytá a pojatá jako klidová, oddychová, rekreační zóna.

Z jakých zdrojů bude stavba financována a jaký je předpokládaný finanční objem stavebních prací ?

Stále není definitivně jasné stanovisko EU k žádosti o spolufinancování této stavby. Nicméně je určitě velkým přáním hlavního města, aby žádost byla pozitivně vyřízena a stavba byla spolufinancována z evropských zdrojů. Koneckonců hlavní příčinou dostavby a rekonstrukce čistírny jsou výrazně přísnější kritéria na vypouštění odpadních vod, která zavazují ČR v souvislosti s přístupovými dohodami do EU.

Co pozitivního přinese dokončení díla hlavnímu městu Praze a samozřejmě také vaší společnosti?

Hlavnímu městu přinese především odstranění potenciálních rizik spojených s možnými sankcemi za nadlimitní vypouštění znečištěných vod do Vltavy, optimalizaci provozu, snížení provozních nákladů, a to nejen díky moderním technologiím, které budou na stavbě použity, ale také možnosti postupného odstavování pobočných čistíren v městských částech. Stavba přinese i možnost dalšího rozvoje města díky určité drobné rezervě v počtu ekvivalentních obyvatel poté, co budou v provozu nová i stará část čistírny po rekonstrukci. Pro nás je to pak ohromná výzva i příležitost a také významná zásoba práce pro roky 2012 – 2014. Samozřejmě, stejně jako pro každého vodaře žijícího v ČR a působícího ve stavební společnosti, je i pro nás nesmírnou ctí podílet se na realizaci této náročné stavby.

V jakém termínu začne čistírna s rozšířenou kapacitou sloužit městu?

Předpokládá se, že stavba by měla být vyprojektována, zrealizována a předána objednateli včetně ročního zkušebního provozu na přelomu roku 2015 – 2016.

Děkujeme za rozhovor a srdečné přijetí
Ivo Románek

SMP CZ, a.s.
Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6
tel.: 222 185 111
http://www.smp.cz