Výstavba hloubeného tunelu – stavba Strahovský tunel

18.4.2011 / Realizace staveb

Stavba č. 0065 Strahovský tunel 2. stavba (Strahovský tunel – Myslbekova) patří do souboru staveb Strahovský tunel, který je součástí Městského okruhu MO v severozápadním sektoru Prahy a navazuje na východní straně na soubor staveb MO Myslbekova – Prašný most –Špejchar – Pelc Tyrolka (tunely Blanka).

V jižní části navazuje SAT 2B křižovatkou Malovanka (SAT 2A) na již dokončené stavby MO (tunely Strahovský a Mrázovka).

Stavba je rozdělena do 3 stavebních fází, které jsou určující pro veřejnou automobilovou a hromadnou dopravu v severozápadním sektoru hl.m. Prahy a je realizována dvěma různými metodami výstavby hloubených tunelů – metoda milánských stěn (MMM, použita ve 2. fázi stavby) a klasická metoda v otevřené stavební jámě (3. fáze stavby). MMM dovoluje zkrátit čas výstavby oproti klasické metodě, protože umožňuje provádět práce nad stropní deskou tunelu a zároveň provádět těžbu pod stropem. Tento postup tedy urychlí zprovoznění povrchové dopravy v části ulice Patočkova.

Při výstavbě této dopravní stavby se jako zhotovitelé potýkáme se třemi specifickými omezujícími prvky. Stavba se realizuje v intravilánu ve velice stísněných podmínkách, kdy se milánské stěny přibližují ke stávající zástavbě v nejextrémnějším případě na necelý metr, či dokonce musí být ubouráno vstupní schodiště do objektů. Z tohoto plyne i další omezující prvek – nedostatek místa pro mezideponie, ať už nakupovaného či vytěženého materiálu. Posledním omezujícím prvkem výstavby je návaznost na okolní dopravní stavby, především tunelový komplex Blanka, kdy sjízdná rampa pro ražbu tunelu MYPRA je umístěna přímo ve stavební jámě 3. fáze hloubeného tunelu SAT 2B.

1. fáze, která obsahovala vymístění inženýrských sítí ze zájmového prostoru stavby hloubeného tunelu, vybudování objízdné trasy a další přípravné práce, byla zahájena v dubnu 2009 demolicí zahradních domků pod ulicí Patočkova – Myslbekova.
Následně byly provedeny přeložky veškerých inženýrských sítí, které se nacházely v ulici Patočkova. Mezi nejnáročnější přeložky lze zařadit přeložení kabelovodu do nové definitivní trasy, vymístění kanalizačních, vodovodních a plynovodních řadů a veškeré silnoproudé a slaboproudé kabelové vedení. Přeložky byly prováděny za provozu dopravy pouze při dílčích záborech komunikace. Přechod přeložek přes komunikace byl prováděn po částech buď v otevřeném výkopu nebo řízeným protlakem pod vozovkou. 1. fáze neměla výraznější dopad do IA dopravy ani do provozu MHD.

Bylo provedeno i zajištění stávající zástavby, kde byl předpoklad nepříznivých dopadů stavby na statiku objektů, tryskovou injektáží.
Při realizaci přeložek byla současně budována objízdná trasa, jež nahrazuje komunikaci Patočkova od křižovatky s ulicí Střešovická do křižovatky Pod Královkou. Objízdná trasa byla v celém rozsahu uvedena do provozu v červenci 2010. O čtyři měsíce dříve, v březnu 2010, byla uzavřena část ulice Patočkova a v úseku Myslbekova – Pod Královkou zprovozněna první část objízdné trasy, což umožnilo otevřít 2. fázi výstavby.
2. fáze stavby byla zahájena v dubnu 2010, kdy k tomuto datu byla uzavřena Patočkova ulice v úseku od křižovatky Myslbekova po křižovatku Malovanka. Objízdná trasa je dodnes vedena ulicemi Myslbekova, Bělohorská a Pod Královkou.
2. fáze stavby se skládá z celkem osmi dilatačních úseků hloubeného tunelu a je dále rozdělena na 2 etapy po 4 dilatacích. Rozdělení do etap je opět z důvodu přeložek inženýrských sítí, kdy vznikají provizorní trasy vedení inženýrských sítí a ty jsou následně přeloženy do jejich definitivních tras na již hotové stropní konstrukce hloubeného tunelu.
V uzavřené části bylo po demolici povrchů provedeno osazení „I“ profilů do vrtu. Tyto budou společně s vrtanými zemními kotvami tvořit nosnou část budoucího záporového pažení stavební jámy.

1. etapa je z hlediska provádění podzemních stěn rozdělena na úseky prováděné ze stávajícího terénu a na úseky, kdy je podzemní stěna realizována ze stavební jámy z úrovně stropní konstrukce. Podzemní stěny jsou při realizaci přebetonovány cca o 0,5 m nad projektovanou úroveň. Tato část je dodatečně před realizací stropní konstrukce odstraněna „šramováním“. Přebetonování je z důvodu znehodnocení odbourávané části betonu bentonitovou suspenzí, která tvoří „bednění“ výkopu podzemní stěny.
Po začištění hlavy podzemní stěny jsou osazeny těsnící prvky (stěna – strop) a je provedena stropní konstrukce. Po uplynutí doby, která je nutná pro vyzrání betonu a dosažení předepsaných hodnot pevnosti betonu, jsou prováděny zpětné zásypy stropní konstrukce.
Po dokončení stropních konstrukcí v 1. etapě, tedy na dilatacích D1-D4, bylo zahájeno odtěžování pod stropem. Dnes je odtěženo prvních cca 110 m v obou tunelových troubách. Probíhají práce na výstavbě technických chodeb, jež jsou vedeny pod základovou deskou hloubeného tunelu. Po jejich dokončení bude zhotovena základová deska, která bude tvořit nosnou konstrukci pod komunikací v tunelu.

Výstavba 2. etapy 2. fáze a 3. fáze byla zahájena v červenci 2010 uzavřením další části ulice Patočkova od křižovatky Střešovická po již uzavřenou část v křižovatce Myslbekova. IA a MHD jsou vedeny po kompletní objízdné trase od křižovatky Střešovická až do ulice Pod Královkou. Současně byla zrušena i tramvajová trasa v úseku Vozovna Střešovice – Hládkov, jež byla odkloněna přes zastávky Brusnice a Pohořelec.
Práce byly zahájeny okamžitě demolicí stávajících povrchů a tramvajové trati. Poté začala realizace pažení stavební jámy vrtanými pilotami v severní stěně, jejichž délka dosahovala až 40 metrů, o průměru 0,8 m. Celkem bylo zrealizováno 177 pilot. Souběžně s pilotami byla zahájena těžba stavební jámy. Objem těžby ve 3. fázi je téměř 100 000 m3 materiálu.

2. etapa 2. fáze byla z hlediska časového nepříznivě ovlivněna archeologickým průzkumem lokality. V místě střední podzemní stěny páté dilatace bylo objeveno prozatím 50 hrobů, které musely být postupně vyzvednuty. Další hroby se očekávají v jižní i severní tunelové troubě v oblasti páté dilatace. Tato archeologicky zajímavá oblast bude prozkoumána před realizací stropní desky D5.

Hloubený tunel je ve 3. fázi realizován v otevřené stavební jámě. Jednotlivé tunelové trouby budou budovány samostatně po dilatačních celcích. Tunelové trouby přechází z 2. fáze, kde jsou tunely stavěny metodou milánských stěn, do kleneb. Klenby budou realizovány postupně od dilatačního celku 9 a 10 a budou zakončeny před technologickým centrem dilatačním celkem 15 a 16. Technologické centrum, které bude „ovládat“ i tunely SAT 2B, je realizováno v rámci stavby tunelového komplexu Blanka – stavby č. 9515.

K 31. 1. 2011 byl splněn jeden z důležitých milníků stavby, kdy byla dokončena demolice železobetonové (dále „ŽB“) pilotové stěny, která oddělovala stavbu SAT 2B od Blanky. Samotná demolice probíhala od 15. 11. 2010. Jelikož se demolovaná stěna nacházela nad již vyhotoveným vzduchotechnickým kanálem, muselo být před jejím zahájením zhotoveno podepření v místě tohoto kanálu, aby nedošlo k propíchnutí primárního ostění od váhy ŽB pilot. Po podepření byla zahájena demolice ŽB prahu, jenž vynášel piloty, které do něj byly vetknuty. Samotná demolice se tedy skládala z demolice ŽB prahu, ŽB pilot, stříkaného betonu, jenž vyplnil prostor mezi pilotami, a ŽB převázek včetně deaktivace zemních kotev. ŽB pilotová stěna byla kotvena v osmi úrovních pomocí 120 kusů kotev. ŽB konstrukce byly silně vyztuženy, což značně komplikovalo samotnou demolici. Objem vybouraného betonu byl téměř 1100 m3. Jelikož se demolovaná stěna nachází na rozhraní staveb SAT 2B a MYPRA, byla demolice prováděna za zvýšeného dohledu z hlediska BOZP a koordinátorů bezpečnosti práce.

Tato demolice umožní realizaci technologického centra a propojení obou staveb v jeden funkční celek.

Současný stav stavebních prací a plán postupu výstavby směřuje práce k opětovnému zprovoznění Patočkovy ulice od křižovatky Myslbekova do mimoúrovňové křižovatky Malovanka a dále na Městský okruh do Strahovského tunelu. Objízdná trasa zůstane pouze mezi křižovatkami Střešovická a Myslbekova. Zprovoznění této komunikace je plánováno na 20. 12. 2011.

Aby toto mohlo být zrealizováno, musí být kompletně dokončena 2. fáze výstavby a vybudovány dilatace D9 a D10 ze 3. fáze. Je nutno tedy vybudovat dilatace D1 – D8 metodou milánských stěn a dilatace D9 a D10 v otevřené stavební jámě. Jelikož se v prostoru dilatací D9 a D10 nachází velice špatná geologie, kterou zde z historického hlediska „zanechal“ potok Brusnice, dochází k časovým prodlevám v zajišťování stavební jámy, kdy je nutno při injektáži kotev provádět až 5 injektážních fází. Práce na samotné konstrukci hloubených tunelů ve třetí fázi budou zahájeny v průběhu dubna 2011. Dále musí být proveden zpětný zásyp, položeny veškeré definitivní trasy inženýrských sítí a vybudována definitivní komunikace s provizorním napojením na objízdnou trasu.

Po zprovoznění této poslední etapy objízdné trasy, kdy dojde ke značnému odlehčení dopravy z ulic Pod Královkou, Bělohorská a Myslbekova, budou práce na hloubeném tunelu i nadále pokračovat výstavbou ve 2. fázi pod stropní deskou a ve 3. fázi dalšími dilatačními celky. Termín dokončení stavby je stanoven na počátek roku 2014.