K těm největším atrakcím Islandu patří oblast gejzírů, vodopády Sellfoss a Dettifoss, sopka Ketla a samozřejmě největší ledovcová oblast v Evropě Vatnajokull.

Na tomto poměrně rozsáhlém území žije 310 tisíc obyvatel. Hlavním městem s největší koncentrací obyvatel je známý Reykjavík s přibližně 175 tis. obyvatel. Druhým největším městem je Akureyri na severu země s přibližně 25 tis. obyvatel. Zbytek lidí je roztroušen po celém území ostrova. Život na Islandu je klidný, ale má svá specifika. Krátké, poměrně chladné léto střídá dlouhá zima s minimem slunečního svitu a jak jsme se mohli před několika málo měsíci přesvědčit, území Islandu je tektonicky velmi aktivní a tudíž nestabilní.
Cestování po ostrově je vzhledem k členitosti krajiny a velkým vzdálenostem mezi jednotlivými městy složité jak pro místní, tak i pro turisty. Kolem celého ostrova vede sice dvoupruhá asfaltová silnice na úrovni našich silnic první třídy, nicméně ostatní silnice jsou ve své podstatě polní. To brání častějším stykům obyvatel a mnohdy i samotnému rozvoji země. Toho faktu si byla vědoma i islandská vláda, když rozhodla o výstavbě tunelů spojující právě krajské město Akureyri se vzdálenými rybářskými městečky Siglufjorður a Ólafsfjorður.
S určitou hrdostí nyní můžeme říci, že počátkem října předala islandskému ředitelství silnic a dálnic hotové dílo česká stavební společnost Metrostav a.s. Dva silniční tunely Hedinsfjardargöng v délce přes 10 km teď spojují vzdálená rybářská městečka Siglufjorður a Ólafsfjorður na severu této ostrovní země. Díky nim se lidem z Siglufjorðuru zkrátí cesta do krajského města Akureyri z 200 km na pouhých 80 km. Jde o dvoupruhové obousměrné tunely o průřezu 53 m2 s 19 bezpečnostními zálivy, jeden z nich je dlouhý 3,9 km, druhý 7,1 km. Tato zakázka je největším projektem společnosti Metrostav v zahraničí.
Tendr na výstavbu tunelů proběhl na konci roku 2005 a na začátku 2006. Uvažovaná investorská cena v tendru na projekt Hedinsfjardargöng, což je 14 km dlouhá silnice s 11 km tunelů a 1 malým mostem, byla 6,3 mld. islandských korun (ISK). Metrostavem vytendrovaná cena byla 5,8 mld., tzn. 92 % investorského rozpočtu. Metrostav zvítězil v konkurenci dalších pěti firem z celého světa. Kontrakt byl podepsán v květnu 2006 a následně pak koncem léta 2006 zahájena výstavba. Ražby byly ukončeny v březnu 2009 a nyní je celý projekt v provozu.
Metrostav zakázku realizoval s islandskou firmou Háfell jako sdružení „MEHA“ a měl pozici vedoucího účastníka sdružení. Dvě třetiny objemu zakázky, což byla ražba tunelů a vystrojení, bylo dodáváno Metrostavem, zbývající třetina, což byly silnice vně i uvnitř tunelu, mostek a technologie v tunelech, představovala náplň pro místní firmu Háfell.
Metrostav vybudoval svou část pouze vlastními pracovníky. Ti žili a pracovali v turnusovém režimu vždy dva měsíce na stavbě v drsných klimatických podmínkách a poté 1 měsíc odpočívali
doma. Při vlastní ražbě bojovali s vysokotlakými přítoky ledové podzemní vody, která zabraňovala tuhnutí speciálních cementů, a tudíž namísto obvyklých cementových bylo nutné používat rozsáhlé chemické injektáže. Experti Metrostavu zdokonalili a upravili provádění injektáží pomocí polyuretanů tak, aby způsob injektáže byl schopen eliminovat až 30 barů vysoký tlak podzemní vody prýštící do tunelu. Prezentovali jej na mnoha tunelářských fórech a publikovali v odborných časopisech. Jen pro ilustraci - vzhledem k mimořádně obtížným hydrologickým podmínkám bylo na stavbách na injektáže zpracováno 633 tun polyuretanů a 617 tun rychletvrdnoucího cementu.
O obtížnosti podmínek a nástrahách počasí svědčí mj. i to, že tuneláři např. museli mnohokrát odstraňovat napadaný sníh z portálu, aby se vůbec dostali k místu ražby. Po dvanáctihodinových směnách po šest dnů v týdnu zbývala jen neděle na relaxaci. A tak došlo na fotbal, koupání v termálních bazénech, jízdu na koních, lyžování či rybaření. S místními obyvateli navázali pracovníci Me­trostavu více než přátelské vztahy – našli se i jedinci, kteří založili na Islandu rodinu a přestěhovali se na tento krásný, ale drsný ostrov.
Budování tunelů v Česku a na Islandu nelze srovnávat. Zatímco u nás jsou nyní tunely prováděny převážně NRTM - Novou rakouskou tunelovací metodou, na Islandu byla použita metoda „drill&blast“, typická pro výstavbu většiny skandinávských tunelů. Jde o velmi levnou metodu aplikovatelnou v pevných horninách, kdy se provádí pouze jednoduché zajištění výrubu pomocí kotev a tenké vrstvy stříkaného betonu bez definitivního železobetonového ostění. Tam, kde je pevnost horniny natolik dostatečná, že je možné ponechat „holou skálu“ bez jakékoliv výztuže (např. v žulovém masivu - Norsko, Finsko, Švédsko), se nepoužije žádná výstroj. Ražba je navíc prováděna na dlouhé záběry, obvykle až 5 m délky tunelu v rámci jednoho odstřelu.
V případě islandských tunelů se jednalo o ražbu ve vyvřelých horninách-bazaltech s mezivrstvami tufů s tektonickými zlomy. Ražbu komplikovaly ohromné přítoky vody a pro jejich zamezení byly aplikovány rozsáhlé chemické injektáže. Hornina se vyvážela před tunely a ta kvalitnější se předrtila a použila zpět do násypů a hrubých konstrukcí vozovek, ta méně kvalitní se ukládala na skládky v těsné blízkosti tunelů a i na kraj moře. I v Čechách se vhodná hornina předrtí a použije, pokud to lze, ale většinou se ukládá na skládky, které jsou dost často i ve větších vzdálenostech od místa výstavby tunelů.
A právě jak na přepravě horniny, tak na způsobu vystrojení tunelu, ale i na délce záběru, kterým je tunel prováděn, lze ukázat, proč jsou skandinávské tunely levnější než ostatní evropské, nebo středoevropské. Kubíková cena středoevropského tunelu je 3x až 5x dražší než skandinávského, záleží na velikosti a délce tunelu, geologických podmínkách a zda je to tunel městský nebo ve volné krajině.
V průběhu výstavby tunelů řešili firemní specialisté mnoho náročných situací. Vždy je ale zvládli a odevzdali dílo, které patří mezi 10 nejnáročnějších podzemních staveb na světě. V té době také došlo na Islandu k ekonomické krizi a k razantnímu oslabení měnového kursu islandské koruny, což se zákonitě projevilo i v platbách investora Metrostavu. Po zklidnění situace a pozdější částečné stabilizaci islandské měny se situace vrátila do normálu. Nicméně ekonomický dopad devalvace se projevil nejen na této stavbě, ale měl a má tvrdý dopad na celkovou ekonomickou situaci na Islandu, na život jeho obyvatel i na existenci mnohých islandských firem. Plány na výstavbu dalších tunelových staveb v této zemi jsou tímto vývojem značně ohroženy.
To však již nic nezmění na faktu, že v tunelech Hedinsfjardargöng již nyní panuje čilý provoz a obyvatelé odlehlých rybářských městeček a krajského města Akureyri k sobě mají v tomto předvánočním čase o celých 120 km blíž.

S využitím podkladů Metrostav a.s.
Ivo Románek