Na české železnici začnou v roce 2025 další desítky důležitých staveb. „Velkým milníkem bude zahájení výstavby prvních traťových úseků pro rychlost 200 km/h v rámci budování rychlého spojení mezi Brnem a Přerovem. Z hlediska bezpečnosti je třeba uvést na prvním místě spuštění výhradního provozu moderního vlakového zabezpečovače ETCS, ke kterému dojde v průběhu ledna na 622 kilometrech koridorových tratí,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Správa železnic aktuálně rekonstruuje tři desítky nádražních budov, v příštím roce se rozběhnou práce na dalších více než dvaceti místech. Celkem půjde na jejich údržbu, opravy a rekonstrukce téměř 2,3 miliardy korun. „V současnosti obnovujeme například historicky cenné objekty v Pardubicích, Ostravě-Vítkovicích, Jaroměři nebo Lovosicích, v rámci celkových modernizací vzniknou nová nádraží v Praze-Bubnech a Brně-Králově Poli. V příštím roce pak zahájíme rekonstrukci zbývající části Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží, úplně nový objekt začneme budovat v Mladé Boleslavi,“ popisuje generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Stavby zahajované v příštím roce
I v roce 2025 bude pokračovat realizace projektu železnice na Letiště Václava Havla. K už probíhajícím stavbám tak přibude modernizace úseku z Prahy-Ruzyně do Kladna. Naplno se rozběhne rekonstrukce hlavního nádraží v Hradci Králové a také stanice Česká Třebová, která projde celkovou přestavbou odpovídající jejímu významu pro osobní i nákladní dopravu.
Na důležité spojnici Brna a Přerova zahájí Správa železnic modernizaci dvou úseků mezi Nezamyslicemi a Přerovem. Tím fakticky vznikne rychlotrať, která bude součástí budoucí vysokorychlostní sítě v Česku. Po dokončení prací zde vlaky budou moct využívat dvoukolejnou trať pro rychlost 200 km/h. Celková proměna přeshraničního spojení západních Čech a Bavorska odstartuje rekonstrukcí stávající trati mezi Plzní, Nýřany a Chotěšovem. Začnou rovněž práce na elektrizaci a zkapacitnění trati z Týniště nad Orlicí do Solnice.
Několik úseků projde cyklickou obnovou, mimo jiné část tzv. pravobřežky mezi Nymburkem a Liběchovem nebo trať z Horní Lidče na státní hranici se Slovenskem. Hlavně pro nákladní dopravu bude významná cyklická obnova trolejového vedení mezi Úpořinami a Ohníčí v Ústeckém kraji a v úseku Nymburk seřaďovací nádraží – odbočka Babín. Začne postupná výměna trolejového vedení na trati Tábor – Bechyně, prostá rekonstrukce pak proběhne v úsecích Olomouc – Blatec a Police nad Metují – Teplice nad Metují.
Celkem se letos dokončí 73 kilometrů zmodernizovaných tratí. Příští rok k nim přibude dalších 47 kilometrů.
Příprava vysokorychlostních tratí
Naplno pokračuje příprava vysokorychlostních tratí, z plánovaného počtu 750 km je nyní naprojektována už plná polovina budoucí sítě. Správa železnic vybrala i projektanta poslední části vysokorychlostní trati z Prahy do Brna, a to úseku mezi Světlou nad Sázavou a Velkou Bíteší. Současně začal geologicko-inženýrský průzkum v Prosenicích a Přerově-Čekyni na trase budoucí VRT Moravská brána. Ještě letos se plánuje také v místě Krušnohorského tunelu.
„Na přelomu roku předpokládáme získání kladného stanoviska k EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí, pro VRT Moravská brána. To nám umožní začít s výkupem pozemků. Pokračujeme i v architektonických soutěžích, v nejbližších dnech ji vyhlásíme pro plánovaný terminál Kořenice-Bečváry VRT. Jeho podobu bychom měli znát na jaře příštího roku,“ přibližuje Jiří Svoboda.
Řeší se i zajištění řízení provozu na VRT z centrálních dispečerských pracovišť v Praze a Přerově. Už v listopadu zahájíme projekční práce na nové budově, která vznikne na pražské Balabence.
Opravy a údržba tratí Na opravy a údržbu tratí půjde v příštím roce 19,25 miliardy korun. Tato částka se ale ještě navýší o prostředky určené na odstranění povodňových škod. Mezi nejvýznamnější akce příštího roku patří celková oprava ozubnicové dráhy z Tanvaldu do Kořenova, dále oprava trati Olbramovice – Sedlčany nebo kolejí a výhybek ve stanicích
Kde už máme hotovo
Významným zlepšením pro cestující na východě Čech bylo dokončení celkové rekonstrukce pardubického hlavního nádraží, navíc skončily práce i na navazujícím úseku do Stéblové. Nyní je tak dvoukolejná téměř celá trať mezi oběma východočeskými metropolemi. Dvě koleje a navíc i trolejové vedení pro elektrické vlaky získá do konce roku úsek ze Střelic do Zastávky u Brna. Druhá kolej přibyla rovněž v Praze na Branickém mostě a v úseku po novou odbočku Spořilov.
Z hlediska mezinárodní dopravy je důležité dokončení modernizace trati z Lanžhota na státní hranici se Slovenskem. Ještě letos dokončíme rekonstrukci vsetínské stanice včetně budovy terminálu a otevřeme nový nadjezd přes koridor v olomoucké Holické ulici. Po celkové rekonstrukci se už vrátily vlaky mezi Vlkov u Tišnova a Křižanov.
Správa železnic letos dokončila obnovu hned několika rozsáhlých budov, a to v Plzni, Českých Budějovicích a Berouně. V Teplicích pak skončila první etapa zaměřená na fasádu a střechu tohoto historicky cenného objektu. Hotovo hlásí stavbaři také ve Světlé nad Sázavou.
Stavby zahajované v roce 2025
Modernizace trati Praha-Ruzyně – Kladno |
Modernizace železničního uzlu Česká Třebová |
Modernizace železničního uzlu Hradec Králové |
Zvýšení kapacity tratě Týniště nad Orlicí – Častolovice – Solnice |
Modernizace trati Brno – Přerov |
|
Stavby ukončené, resp. zprovozněné v roce 2024
Modernizace železničního uzlu Pardubice |
Modernizace trati Hradec Králové – Pardubice – Chrudim, 3. stavba, zdvoukolejnění Pardubice-Rosice nad Labem – Stéblová |
Elektrizace trati vč. PEÚ Brno – Zastávka u Brna, 2. etapa |
Dokončení I. žel. koridoru v trať. úseku Lanžhot (ČR) – Kúty (SR) |
Rekonstrukce traťového úseku Vlkov u Tišnova – Křižanov |
Rekonstrukce žst. Vlkov u Tišnova |
Rekonstrukce ŽST Vsetín |