Přednášející Ing.Petr Bohuslav přiblížil posluchačům konkrétní zkušenosti z praxe, související s mnohdy nejednoduchým procesem plánování a projektování technologií TZB v rámci výstavby či rekonstrukce budov. Přednáška zahrnovala dvě případové studie poukazující na komplexnost problému systému vytápění využívajících kondenzační kotle:
• Rekonstrukce historické budovy v centru Prahy
 • Komplexní řešení – skladovací hala Lekkerland
Rekonstrukce historické budovy v centru Prahy
Cíl investora a developera je na  počátku každé investice zcela zřejmý. Postavit či zrekonstruovat budovu s  použitím moderních technologií, přičemž často náklady na                                     pořízení hrají velkou roli v  rozhodování. Ne vždy však tato nevinná myšlenka vede k požadované  úspoře. Mezi jeden takový projekt patří rekonstrukce historické                                     budovy v centru Prahy.
Jedná se o stavbu plnou zeleně,  prosklených stěn, kovu, mramoru a elegance. Propracované technologie  osvětlení, individuální nastavení teploty a chlazení, možnost                                     regulace vlhkosti v místnostech,  automatická stínící technika a mnohé další nasvědčuje o exkluzivitě  prostor. Moderní přístup k šetrnosti celého komplexu budovy k                                     životnímu prostředí zastřešuje  certifikace LEED Gold. Bohužel však ani tato mezinárodně uznávaná značka  kvality nezaručuje aplikaci ekologického a efektivního                                     řešení zdroje vytápění.
 
 Rekonstrukce budovy zahrnovala  obnovu kancelářských prostor v osmi nadzemních podlažích o celkové  výměře 6830 m2 a doplnění stávající rekonstruované                                     budovy novou částí v prostorech  původního vnitřního dvora. Součástí rekonstrukce a jedním ze záměrů  investice bylo také vybudovat efektivní zdroj tepla, který                                     dokáže maximálně využít energii  obsaženou v palivu a přenést ji podle potřeby do budovy. Těmto  požadavkům odpovídal projekt zahrnující dvojici kondenzačních                                     plynových kotlů UltraGas 800D. Schéma zapojení demonstruje následující obrázek:
Technické řešení kondenzační kotelny
Při vlastní realizaci došlo vlivem  úspory nákladů investora k záměně kondenzačních kotlů Hoval za jiný typ  zařízení, které zdánlivě podle technických podkladů                                     vykazuje podobné vlastnosti. Taková  záměna však s sebou nesla další potřebná opatření a to především změnu v  hydraulickém zapojení a především ovlivnila funkčnost                                     celého topného systému budovy.
Pokud bychom měli detailněji popsat  přiložené schéma systému, dojdeme k viditelným rozdílům. Schéma s kotlem  UltraGas pracuje  na bázi velkoobjemového kotle bez nutného průtoku, tudíž ve schématu  nenaleznete čerpadla na                                     primárním (kotlovém) okruhu a tím  pádem ani hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků (anuloid).
 
 Na straně spotřebiče je vidět  rozdělení topných okruhů na dvě skupiny. Teplejší okruh, například pro  vzduchotechniku s teplotním spádem 80/60 °C, okruh s nízkým                                     teplotním spádem 35/25 °C pro  podlahové vytápění a ostatní topné okruhy s nižšími požadavky na  teplotu.
 
 Je známo, že rosný bod spalin se  pohybuje kolem 57 °C. Pokud by došlo ke smíchání vratné vody ze všech  okruhů, je patrno, že by se teplota pohybovala nad tímto                                     bodem a tím by nedocházelo ke  kondenzaci spalin a k využití latentního tepla v nich obsaženém. Proto  je důležité si všimnout oddělení teplé a studené zpátečky jak                                     na kotlích, tak na rozdělovači. Díky  tomu lze studenou vratnou vodou zajistit proces kondenzace. Požadavek  na výstupní teplotu vody z kotle se řídí nejvyšším                                     požadavkem systému. V našem případě  tedy 80°C. Díky konstrukci kotlů UltraGas není třeba hlídat ∆T a teplota                                     vratné vody může být 25°C.
 
 Při porovnání s použitým  schéma realizované instalace je patrné, že při záměně nebyl brán zřetel  na návrh topného systému, ale pouze na cenu                                     technologie.
Protože zdroj je v daném případě tvořen dvojicí kondenzačních kotlů, které svojí konstrukcí a hydraulickým odporem vyžadujících vlastní čerpadlo na primárním okruhu pro zajištění průtoku, je zde instalována skupina poměrně velkých čerpadel, která jsou v provozu prakticky nepřetržitě.
Aby byly zajištěny podmínky pro práci jednotlivých čerpadel, je okruh zdroje a okruh spotřebičů oddělen hydraulickým vyrovnávačem dynamických tlaků. Instalované kotle svojí konstrukcí nepřipouští teplotní rozdíl mezi vstupem a výstupem vyšší než 20K; průtok je tedy dimenzován na tento teplotní spád. V okamžiku, kdy hoří oba kotle na maximální výkon, je teplotní spád 20K. Ovšem v situaci, kdy je výkon omezen, je přímo úměrně nižší i teplotní spád kotlového okruhu (v odpovídajícím poměru). Kotle musí produkovat teplotu danou požadavkem distribuce, teplota zpátečky kotlového okruhu je tedy značně zvyšována a to je další důvod, proč se kotle za dané situace zcela dostávají mimo reálný provoz kondenzace.
Ke kondenzaci dochází, podaří-li se  ochladit spaliny pod teplotu rosného bodu, přičemž se uvoluje  kondenzační teplo a účinnost se výrazně zvyšuje. Kondenzační                                     teplo představuje asi 11% energie  obsažené ve spáleném plynu a zvýšení účinnosti je závislé na dosaženém  stupni vychlazení spalin. Reálný rozdíl mezi kondenzačním                                     a nekondenzačním provozem se u  kondenzačních kotlů pohybuje okolo 10% (pro zajímavost: oproti  nízkoteplotním kotlům, kde se teplota spalin u starých zařízení může                                     pohybovat i okolo 200 °C, může být  rozdíl až 25%).
 V daném případě tedy tyto náhradní  kotle - i přes velmi dobré podmínky na straně spotřebiče - nejsou a v  podstatě ani nemohou být provozovány v kondenzačním                                     režimu.
Záměna řešení v číslech
Ačkoliv se může zdát záměna jistého  typu kondenzačního kotle za jiný typ jako zcela jednoduchá a  bezproblémová, celková záležitost je mnohem komplexnější a prostá                                     výměna jednoho kotle za jiný  nestačí. V našem případě přinesla sice záměna kondenzačních kotlů úsporu  na investici do zařízení s důsledkem výrazného zvýšení                                     provozních nákladů.
Předpokládejme, že plynová kotelna o  výkonu 750kW protopí průměrně 1 257 000 Kč ročně. Úspora, kterou by  přinesla původní varianta kotlů s účinností 109% fungující                                     v režimu kondenzace, odpovídá 10%  nákladů na plyn, tedy 127 500 Kč ročně. Spotřeba elektrické energie v  případě čerpadel kotlového okruhu, předpokládáme-li                                     velikost a délku provozu a současné  ceny energie, odpovídá spotřebě cca 5 000 kWh/rok a odpovídá zhruba  částce 20 000 Kč ročně. Celkem se jedná o částku 147 500                                     Kč/rok, o kterou je provoz  instalované technologie každoročně dražší.
 
 Úspora investice záměnou kotlů měla  proti sobě vynaložené prostředky na oběhová čerpadla a jejich ovládání,  hydraulický vyrovnávač a v daném případě i propojení                                     odvodu spalin. Navíc, vzhledem k  materiálu a konstrukci, u kotlů nelze předpokládat tak dlouhou životnost  jako u původně navrhovaných kotlů dosahující až 30                                     let.
 
 Záměna v číslech:
 • Náklady na kotelnu o výkonu 750kW cca. 1 275 000Kč/rok
 • 10% úspora nákladů na plyn ~ 127 500 Kč/rok
 • Navýšení spotřeby el.energie 5000 kWh/rok ~ 20 000Kč/rok
Celkové zvýšení provozních nákladů = 147 500Kč/rok
Dodatečná investice
 • Oběhová čerpadla, jejich ovládání, hydraulický vyrovnávač, propojení odvodu spalin
 
 Celková úspora na investici proti původnímu návrhu: cca 100 000 Kč
Životnost kotlů
 • Aktuální řešení – materiál Al –  větší důraz na kvalitu vody - předpoklad životnosti 10-15 let
 • Technologie Hoval – kombinace uhlíkatá, nerezová ocel – předpoklad životnosti až 30 let
 
 Investice do moderních technologií,  inteligentních systémů regulace s sebou nese mnohá rozhodování a  vyžaduje komplexní znalost problematiky. Vlastní certifikace                                     budov potom není bohužel zárukou, že  vlastní aplikace technologií bude optimální. Proces plánování a  realizace ovlivňuje řada činitelů, které nezávisle na sobě                                     jistou mírou ovlivňují finální  podobu budovy včetně jejich užitných vlastností. Úspory investic tak  často nemusejí být ani úsporami v pravém slova smyslu, neboť                                     mohou mít mnohem hlubší dopad  ovlivňující provozní náklady, životnost a fungování systému jako celku. V  případě první případové studie týkající se rekonstrukce                                     historické budovy v centru Prahy se  bohužel jedná o postup, který demonstruje realitu výstavby, kdy následné  provozní náklady nese budoucí nájemce nebo nový                                     vlastník.
Komplexní řešení – skladovací hala Lekkerland
Případová studie komplexního řešení  Lekkerland popisuje úspěšný projekt, který vznikl za pomoci a podpory  specialistů Hoval. Před zamýšlenou investicí švýcarského                                     investora, firmy zabývající se  logistikou, byl připraven návrh komplexního řešení zahrnujícího  rekonstrukci a novostavbu logistické haly. Projekt vycházel z                                     vlastností stávající budovy s  celkovou výměrou 18 000m2, výškou regálů 12m, spotřebou  energie 1783hod/rok, tepelnými ztrátami 1 335kW a cenou energie                                     50€/MWh. Halou prochází  rychloobrátkové zboží, běžná vnitřní teplota se pohybuje na úrovni 15  ºC. Lze uvažovat s provozem 24 hodin, 365 dní v roce.
Pro zajištění maximálních úspor bylo  navrženo komplexní řešení zahrnující kondenzační kotel Hoval UltraGas 450 a                                     900D (tedy skupinu kotlů o celkovém výkonu 3 x 450 kW), 29 cirkulačních jednotek Hoval TopVent® DHV-9/C a                                     regulaci Hoval.
 Předpokládáme-li rekonstrukci  skladové haly zahrnující navržené systémové řešení, podaří se roční  spotřebu energie snížit o 80 536 € ročně. V případě novostavby                                     byla připravena studie porovnávající  roční provozní náklady s průměrným konkurenčním řešením, dosahující  snížení provozních nákladů o 51 731 € ročně. Porovnání                                     demonstruje následující obrázek.
Z výše uvedeného tak lze závěrem říci, že pomocí systémových řešení a jejich správné aplikaci lze zajistit významné provozní úspory. Správně zvolený a připravený projekt může zajistit provozovateli výrazné úspory v nákladech na energie. V daném případě až 30% úspory díky nižší spotřebě vznikající odstraněním stratifikace teplého vzduchu v hale, až 15% úspory dosahované využitím kondenzační technologie a úspory pokrytím spotřeby teplé vody solárním ohřevem (až 60% proti původním nákladům na ohřev teplé vody).
Řešíte konkrétní projekt a potřebujete konzultaci? Kontaktujte specialisty Hoval ZDE.





















