Vše je o lidech a jejich kvalitě. Týká se to každé firmy nebo instituce. Jako zářný příklad pravdivosti těchto slov může bezesporu posloužit příběh českého ministerstva dopravy z posledních tří let. Po nástupu nové vládní garnitury a ovládnutí ministerstva dopravy Věcmi veřejnými se zde běh dějin zastavil. Jediným programem ministerstva se nestalo zlepšování stavu našich silnic, dálnic či železnic a tím života lidí u nás, ale program tzv. „vyhladovění stavebních firem“, vedoucí k zastavení téměř veškerých nových investic, přípravy staveb či jakéhokoliv koncepčního uvažování.

Nyní se však do čela ministerstva dostal racionálně uvažující, zkušený politik pan Zbyněk Stanjura. Pravda, moc času mu na nápravu pošramocené pověsti ministerstva nezbývá. Podaří se mu i přes to dát rozvoji naší dopravy opět jasný směr a řád? K tomu již směřovala i naše první otázka na něj.

Jaký impulz dle vašeho názoru v současné době nejvíce chybí k tomu, aby došlo k restartu dostavby dopravní infrastruktury v ČR?

Předně jsem si po čtyřech měsících v úřadu ověřil, jak moc je pro úspěšný rozvoj dopravy v České republice nezbytná efektivní spolupráce všech zainteresovaných stran, kvalitní příprava projektů a také ukončení praxe, kdy většina tendrů končí po stížnosti některého z účastníků na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Už v březnu jsem proto vyzval projekční a inženýrské společnosti, aby pomáhaly investorům v dokončení příprav zásadních staveb, stavební úřady urychlily vydávání povolení a realizační firmy se chovaly zodpovědně. Ke stejné pružnosti a efektivitě jsem pak vyzval investory ŘSD, SŽDC a ŘVC, a to i v rámci dočerpání prostředků z Operačního programu Doprava a přípravy náhradních projektů.
Na dopravu v České republice se snažím dívat jako na celek. Je na pováženou, že u nás dnes v rámci silniční sítě máme spoustu nekoncepčně rozestavěných úseků, ale jen málo projektů dotažených skutečně do konce. Rád bych ukončil praxi, kdy dopravní stavby podléhají vlivům slibů politiků a lobby regionů.

Jaké kroky v tomto ohledu podniká ministerstvo dopravy?

V tuto chvíli je nezbytné hlavně to, aby ŘSD a SŽDC byly vzornými zadavateli veřejných zakázek a ministerstvo dopravy projekty žádným způsobem nezdržovalo. Na letošní rok plánujeme rekordní výdaje na přípravu staveb, aby jich bylo připraveno co nejvíce a v rámci priorit státu jsme mohli vyjednávat také větší výdaje do dopravní infrastruktury.
Klíčové věci jsou obsaženy v dokumentu Dopravní politika ČR pro období 2014 až 2020 s výhledem do roku 2050. Jedná se o koncepci přesahující několik volebních období, na níž bychom se měli shodnout napříč celým politickým spektrem. Naše analýzy v rámci Dopravních sektorových strategií pak prokázaly potřebnost dalšího rozvoje páteřních spojení a priorit v silniční i železniční infrastruktuře. Jde zejména o dálnici D1 kolem Přerova, silnici R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí či dostavění D3. Na železnici nás čeká v tomto období především dokončení železničních koridorů a modernizace velkých železničních uzlů. Na tyto a další projekty můžeme od příštího roku čerpat z evropských fondů až 120 miliard korun.

V nedávné době byl ukončen tendr na rozšíření dálnice D1. Jste s jeho výsledky spokojen?

Podstatné je, že se konečně začne stavět a ještě bychom měli ušetřit. ŘSD podepsalo první čtyři smlouvy se zhotoviteli o modernizaci dálnice D1. Ve všech případech jsme se u vítězných uchazečů dostali pod 70 procent předpokládané ceny, se zárukami na stavbu v délce 10 let. Modernizaci naší nejdůležitější dálnice potřebujeme a vyžádá si velké nasazení nejen zadavatele a jednotlivých zhotovitelů, ale i samotných řidičů. Také od jejich vzájemné ohleduplnosti a respektování pravidel silničního provozu se bude odvíjet, zda se v těchto ztížených dopravních podmínkách obejdeme bez nehod a dalších komplikací. Po podpisu smluv na modernizaci úseků 5 (Šternov – Psáře) a 9 (Loket – Hořice) se tak prakticky rozbíhá modernizace dalších dvou částí. V úsecích 14 (Větrný Jeníkov – Jihlava) a 21 (Lhotka – Velká Bíteš) v současnosti už zhotovitelé přebírají staveniště a připravují se na zahájení prací.

Neovlivní velmi nízká vítězná cena kvalitu díla?

Po novele zákona o veřejných zakázkách klademe větší důraz na cenu. Ta ale nesmí a nemůže být jediným kritériem. Klíčové je z úrovně investora ohlídat potřebnou kvalitu prováděné práce i délku záruk. Tlak na cenu ve veřejných zakázkách je nutný, ale ze strany investora je třeba důsledně prověřovat, že se nejedná o dumpingovou cenu. To znamená prověřit, jestli nabídkové ceny jsou skutečně reálné a stavba za ně může být zrealizována. V souvislosti s problematikou víceprací pak došlo k výraznému zpřísnění podmínek pro připravenost projektu před vyhlášením veřejné zakázky.

Výstavba kterých komunikací v oblasti dálnic a železnic je v budoucnu pro ČR z Vašeho pohledu prioritní?

Za největší prioritu považuji stavbu rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Olomouce, která má začít na jaře 2015. Velmi důležitý je obchvat Českých Budějovic na dálnici D3, dokončení dálnice D1 v okolí Přerova a dostavba D8, která má mimořádný význam. Na železnici bude pokračovat zejména modernizace III. a IV. koridoru a stavby v železničním uzlu Praha, Plzeň či Brno.

Jsou tyto stavby legislativně a projekčně připraveny tak, aby bylo možné je začít ihned stavět a čerpat na ně finanční prostředky z OPD?

Z kohezních fondů EU, zejména z Operačního programu Doprava II, by ČR měla obdržet 90 miliard korun, a cca 20 miliard odhadujeme dotaci z unijního programu CEF, cca 10 by mělo být z ERDF. Osobně preferuji, abychom z evropských peněz v budoucnu financovali méně malých projektů a soustředili se na investice do klíčových staveb. Bude tak daleko jednodušší vyhnout se chybám v přípravě projektů, které nám vyčítala Evropská komise, a výstavbu to urychlí. Největší prioritou pro zmíněné období bude stavba rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Olomouce, která má začít na jaře 2015. Dále obchvat Českých Budějovic na dálnici D3 a dokončení dálnice D1 v okolí Přerova. Na železnici bude pokračovat modernizace III. a IV. koridoru.

Dokázal byste odhadnout, kolik nových úseků dálnic a železnic přibude v roce 2013 na území ČR?

Nově bychom měli otevřít 25 km dálnice D3 v úseku z Tábora do Veselí nad Lužnicí a 16 km na rychlostní silnici R7 mezi Vysočany a Chomutovem. Vedle toho zbývá dostavět 12,7 km stavby D8 mezi Bílinkou a Řehlovicemi, na kterou jsou pro letošní rok v rozpočtu SFDI vyčleněny dostatečné finanční prostředky ve výši téměř 1,7 miliard korun. Pokud tuto stavbu nebudou komplikovat soudní spory, její dokončení předpokládám v červnu 2015. Letos by měla být také alespoň formálně zahájena stavba D1 v úseku z Přerova do Lipníku nad Bečvou a v případě úspěšného dokončení zadávacího řízení začneme v létě stavět také dálnici D3 v úsecích Veselí nad Lužnicí – Bošilec a Borek – Úsilné.

Nové kilometry železničních tratí letos nepřibudou, ale modernizační práce probíhají na plné obrátky, například optimalizace trati Bystřice n. Olší – Český Těšín nebo žst. Ústí nad Orlicí. Společně se SŽDC klademe velký důraz na pokračování přípravy klíčových projektů, u kterých bude možné zahájit jejich realizaci v prvních letech nového Operačního programu Dopravu v období 2014 – 2020. Zásadní je v tuto chvíli zejména zmíněné postupné dokončení III. a IV. koridoru a dále v rámci I. koridoru dokončení úseků Choceň – Ústí nad Orlicí a stavby v uzlech Praha, Plzeň, Pardubice, Česká Třebová a Brno. Pro dočerpání alokace OPD je pak klíčové, zda SŽDC úspěšně zvládne dokončit přípravu dostatečného množství náhradních projektů a zda se podaří na tyto stavby vybrat zhotovitele.

Zasazuji se také o to, aby železniční doprava opravdu plnila funkci kvalitních a rychlých páteřních linek, na které navazuje autobusová doprava. Za tímto účelem teď připravujeme objektivní analýzu stávajícího stavu nekoridorových a regionálních tratí. Chtěli bychom jasně definovat a maximálně využít ekonomický a sociálně demografický potenciál naší železniční sítě.

Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek