Technologickou vyspělost si Metrostav musí udržet i v budoucnu

říká v rozhovoru pro Stavební a investorské noviny Ing. Ivan Hrdina, výrobně-technický ředitel Metrostav a.s.

Technologickou vyspělost si Metrostav musí udržet i v budoucnu

Říká se, že stavební společnost je tak vyspělá, jak vyspělé technologie ovládá. Jak je tomu u Metrostavu?

Máte pravdu. V Metrostavu jsme si vědomi, že realizace těch nejnáročnějších staveb bez zvládnutí nejmodernějších technologií není možná. To je důvod, proč jsme vybrali stěžejní stavební specializace, pro jejichž zajištění disponujeme tou nejmodernější technikou, kterou trh nabízí. Z hlediska priority tyto technologie interně nazýváme Vnitropodnikové nosné technologie (dále jen VNT). K nejdůležitějším z nich patří zejména technologie pro realizaci podzemních staveb (technologie TBM, NRTM a Drill and Blast), technologie zemních prací, železobetonových konstrukcí, ocelových konstrukcí a technologie staveb mostních. Nad jejich rámec pak disponujeme ještě rozsáhlým parkem dopravy a mechanizace.
Další, ne již tak náročné, technologie jsou soustředěny přímo na našich výrobních divizích. Jedná se například o kapacity pro hydroizolační práce, výstavbu vodovodů a kanalizací nebo výrobu složitých tesařských prvků a konstrukcí. Ve všech těchto technologiích se snaží Metrostav udržet co nejlepší postavení na trhu. Ve skutečnosti to znamená zajistit pro ně příslušný objem prací a zakázky. Na 70 % z nich tvoří vnitřní poptávka Metrostavu, 30 % výrobních kapacit našich technologií se pak uplatňuje na externím trhu.

Ovládání těchto technologií znamená disponovat týmy vyškolených odborníků. Jak Metrostav pečuje o jejich výchovu a vzdělávání?

Na toto klademe v Metrostavu zcela mimořádný důraz. U společnosti funguje systém celoživotního vzdělávání, kde neustále probíhají různé formy praktických školení či seminářů. Nadstandardní je také naše spolupráce s vysokými školami. Zde jsou na základě našich požadavků dokonce ušity některé studijní programy na míru našich potřeb.

Vztahy s vysokými školami však dlouhodobě rozvíjíme i v oblasti lidských zdrojů. Ročně přijímáme 80 až 100 absolventů, kteří před nástupem do firmy u nás pracují již v průběhu studia. Se školami spolupracujeme i na opačné bázi, kdy někteří moji kolegové na vysokých školách učí.

Ale teď ještě zpět k nosným technologiím. Trvale se snažíme doplňovat a omlazovat jejich personál. Pravidelně pořádáme pro naše VNT technologické dny, při kterých se probírá aktuální vývoj daných technologií a poznatky z jejich nasazení v praxi. Diskutují se možnosti nápravy chyb a zlepšení jejich využití. Dalším podstatným prvkem ovládání technologií je kvalitní dělnický personál. V současnosti se nám podařilo zastavit jeho úbytek. Těší nás to. Naším cílem je totiž dlouhodobě budovat vlastní dělnické týmy. K tomu nám slouží spolupráce s odbornými učilišti, středními školami, kde firma podporuje studenty vybraných oborů tak, aby po jejich dokončení byli připraveni jak teoreticky, tak prakticky pro práci u nás.

Podílí se vaše firma i na výzkumných projektech?

Zde jste mi trochu nahrál, protože mnoho lidí se domnívá, že výzkum ve stavebnictví má minimální význam či dopady. Opak je však pravdou. Víme to, a podílíme se proto aktivně na podpoře řady výzkumných programů. K nim patří například náš podíl na zrodu Podzemního výzkumného centra Josef, které vzniklo v opuštěném důlním díle štola Josef v lokalitě Čelina-Mokrsko na Příbramsku, či aktivní účast ve výzkumných centrech CIDEAS  (Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí orientované na nové materiály, konstrukce a technologie s ohledem na jejich trvanlivost a spolehlivost v rámci celého životního cyklu). Dále je to třeba přímá účast na projektu MPO ČR s názvem „Zvýšení trvanlivosti betonových konstrukcí vystavených extrémním zatížením“. Zaměřujeme se i na zlepšování vlastností stavebních konstrukcí s cílem snížení materiálové náročnosti a na způsob jejich provádění s cílem zvýšení efektivity a výsledné kvality. Zde je výzkum soustředěn převážně na růst trvanlivosti a odolnosti železobetonových konstrukcí, použití alternativních – například nekovových výztuží, stříkaných izolací, technologie svařování, samozhutnitelné betony či vývoj systémů pro zvedání břemen a vysouvání konstrukcí.

V poslední době zaujala odbornou i laickou veřejnost výstavba trasy metra V. A. z Dejvické do Motola, pro jejíž ražbu byla po mnoha letech zvolena metoda TBM. Jaké důvody vás k tomu vedly?

Obecně platí, že metoda TBM je mnohem šetrnější v případech ražby tunelů s nižší mocností nadloží. Zvolená technologie minimalizuje poklesy, což významně zmírňuje dopady ražby na povrch, především pak v hustě zastavěných územích. Předchází se tak potenciálním škodám na podcházených objektech. Rychlost postupu výstavby je navíc proti metodě NRTM přibližně šestkrát vyšší. Naproti tomu je technologie TBM vysoce investičně náročná. Je však plně mechanizovaná. Charakterem práce se blíží pracovnímu postupu na výrobní lince. Metoda TBM ale není variabilní a neumožňuje změnu profilu tunelu. Obecně dále platí pravidlo, že pro efektivní využití metody TBM je potřeba razit tunel delší než 2 km. To je možná důvod, proč metoda TBM nebyla při výstavbě pražského metra nasazena již dříve.

Kolik dalších firem na území ČR disponuje touto technologií?

Metoda TBM je šitá na míru konkrétnímu projektu. Na našem území není společnost, která by měla tuto technologii. Nicméně významné cizí společnosti, které jsou i u nás zastoupeny, na stavbách v zahraničí tuto technologii využívají.

Které další technologie z vašeho portfolia považujete pro Metrostav za klíčové?

Obecně mezi naše nejúspěšnější patří železobetonové konstrukce. Máme zvládnuty všechny způsoby jejich budování, ať již jde o práci s běžným bedněním, posuvným a výsuvným bedněním či použití všech druhů betonů včetně samozhutnitelných a vysokopevnostních. Jako příklad využití této technologie může sloužit výstavba obřích betonových nádrží státních hmotných rezerv pro společnost Čepro v Loukově, rozsáhlé Obchodní centrum Harfa v Praze - Vysočanech a řada dalších staveb pro obchod i bydlení. Specifickou kategorií staveb, která důkladně prověřuje kvality a fortel železobetonářů, jsou malé vodní elektrárny. Jejich výstavbou se naše společnost zabývá již řadu let. Organickou součástí naší technologie ŽBK je rovněž půjčovna bednění a výrobna betonářské výztuže.
V posledních letech naše společnost investovala významné prostředky také do rozvoje výroby ocelových konstrukcí (dále jen OK) v Horních Počernicích, kde vzniklo zázemí pro výrobu a montáž především těžkých OK pro výstavbu mostů. V současné době se provoz OK podílí na výstavbě Trojského mostu a řady spřažených mostů pro dopravní infrastrukturu. V posledním období jsme pronikli také do segmentu staveb pro energetiku, kde se podílíme na rekonstrukcích elektráren Ledvice a Prunéřov.
Zbývající technologie, které bych rád zmínil, jsou určeny pro výstavbu mostů. Dokážeme stavět mosty s pomocí výsuvných i pevných skruží, protože v současnosti disponujeme čtyřmi přesuvnými skružemi a velkým množstvím inventárního materiálu pro pevné skruže. Jsme schopni provádět i letmé betonáže (například most přes Rybník Koberný na D3), výsuvy betonových konstrukcí (kupříkladu most na D8 přes Rybný potok) a spřažené ocelo-betonové mosty.

Do jaké míry je složité plánování obnovy a údržby těchto technologií s ohledem na jejich budoucí využití?

Pro plánování strojního vybavení všech technologií je nejdůležitější dlouhodobý výhled na zakázkovou náplň a specifika budoucích zakázek. V dnešní době je velmi složité odhadnout potřeby a finanční schopnosti investorů. K tomu je navíc nutné uvažovat se snižující se pravděpodobností získání zakázky z důvodu růstu konkurence. Proto se snažíme udržovat takovou výrobní kapacitu, o níž víme, že bude využita a v případě potřeby řešíme nedostatek strojního vybavení krátkodobými zápůjčkami. Pro údržbu máme své kapacity, které doplňujeme podle potřeb odbornými servisy výrobců. V posledních dvou letech investovala společnost do strojního vybavení přibližně 700 mil. Kč.

Umí Metrostav využít své moderní technologie i v zahraničí?

Metrostav je nucen vzhledem k nedostatku zakázek na domácím trhu hledat pracovní příležitosti i za hranicemi naší republiky. I zde je naším cílem podnikat v oborech VNT. V minulosti jsme vybudovali například tunely na Islandu a v Chorvatsku. V současnosti se podílíme na výstavbě metra v Helsinkách, postavili jsme jeden most v Chorvatsku a nyní pracujeme také v Polsku. Pro zajištění rozvoje VNT je nezbytné zajištění většího množství zahraničních zakázek. Usilujeme proto o realizaci  projektů i v Německu, Rakousku, Švédsku a Srbsku.

Udrží si Metrostav svou technologickou vyspělost i v budoucnu?

Zdůrazňuji, že je to nutnost. Považujeme ji totiž za jednu z našich klíčových konkurenčních výhod na trhu. Zároveň bych rád dodal, že jsme rádi, že jsme mohli veškeré tyto technologie rozvinout právě na stavbách u nás v České republice a přispět tak ke zlepšení života lidí v naší zemi.

Děkujeme za rozhovor a srdečné přijetí
Ivo Románek

foto: Metrostav a.s., Josef Husák

www.metrostav.cz

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři