Dostavba posledního úseku dálnice D1, stavba 0136 Říkovice – Přerov

Stavba D1 0136 Říkovice – Přerov představuje novostavbu dálnice o celkové délce 10,1 km. Na svém začátku, v km 75,300, navazuje na již realizovaný úsek dálnice D1 stavba 0135 Kroměříž východ – Říkovice v oblasti MÚK Říkovice a pokračuje severním směrem k Přerovu, který obchází ze západu.

Dostavba posledního úseku dálnice D1, stavba 0136 Říkovice – Přerov

Stavba D1 0136 je ukončena za MÚK Přerov – sever v km 85,400, kde navazuje stavba D1 0137 Přerov – Lipník nad Bečvou. Stavba D1 0137 je již ve fázi realizace. Dobudování uceleného dálničního tahu D1 spojujícího hlavní průmyslové oblasti státu v ose Praha – Brno – Ostrava je jednou ze základních podmínek efektivního napojení ekonomiky státu na evropské struktury a tím i zajištění dalšího rozvoje České republiky samotné i výhledové infrastruktury Evropské unie. Stavba D1 0136 je posledním úsekem D1, kterým dojde ke kompletnímu dobudování nejstarší české dálniční komunikace na území České republiky. Historie dálnice D1 sahá až do roku 1939, kdy byla zahájena stavba prvního úseku Praha-Jihlava. Během válečných let byla však stavba přerušena a od stavebních prací bylo na dlouhou dobu upuštěno. První úsek dálnice mezi Spořilovem a Mirošovicemi byl zprovozněn až v roce 1971.

Na začátku úseku, v oblasti MÚK Říkovice, je dálnice vedena severozápadním směrem, jedním mostním objektem o 7 polích překračuje stávající komunikaci I/55 a železniční trať Břeclav – Přerov. Tento mostní objekt je označen jako SO 201. Za železniční tratí se dálnice dostává do chráněné oblasti přirozené akumulace vod, pravostranným obloukem R 3 800 se vyhýbá stávajícímu vedení velmi vysokého napětí a podél tohoto vedení pokračuje severním směrem k železniční trati Brno-Přerov. Mezi výše uvedenými železničními tratěmi přemosťuje vodní toky Moštěnka, Mlýnský náhon a Svodnice. Železniční trať Brno – Přerov dálnice překonává mostním objektem SO 207. Jedná se o mostní objekt o 4 polích a společně s železnicí je zde převáděna přeložka sil. II/436 mezi Přerovem a Bochoří. Dále je pod mostem vedena i účelová komunikace zajišťující obsluhu okolních pozemků. Trasa dálnice následně přechází do levostranného směrového oblouku R 1 450 a jižně od Přerova se vyhýbá letišti Bochoř. Následuje pravostranný směrový oblouk R 1 350, kterým dálnice ze západu obchází areál Přerovských strojíren v jižní části Přerova. V oblasti křížení se silnicí II/434 mezi Přerovem a Henčlovem je navržena dálniční estakáda SO 208. Jedná se o mostní objekt o 5 polích. Dálnice následně prochází stísněným prostorem mezi odkališti sádrovce a pokračuje dálniční estakádou o 20 polích. Tato dálniční estakáda označená jako SO 209 překonává postupně řeku Bečvu, skládku zelené skalice v areálu společnosti Precheza a. s., železniční trať Olomouc – Přerov a Olomouc – Lipník nad Bečvou, silnici III/01857 a východní okraj zástavby místní části Dluhonice, kde je zasaženo pouze několik nemovitostí. Poslední část trasy je vedena pravostranným směrovým obloukem R 8 000 ke křížení se silnicí I/55, které je navrženo jako MÚK Přerov – sever. Jedná se o útvarovou mimoúrovňovou křižovatku okružního principu, která ze západu připojuje plánovanou dálnici D55, z východu přeložku silnice I/55 s přemostěním železniční tratě v oblasti Přerov – Předmostí a ze severu navazující dálniční úsek stavby D1 0137.
D1 0136 je v souladu s územním plánem velkého územního celku olomoucké aglomerace a územním plánem města Přerova, který zahrnuje i k. ú. Lověšice, k. ú. Dluhonice a k. ú. Předmostí. V územních plánech obcí Horní Moštěnice a Bochoř je již stabilizovaná trasa D1 zahrnuta. Rozvoj obcí Říkovice, Přestavlky a Věžky u Přerova nebude stavbou dálnice D1 omezen. V územně plánovací dokumentaci je stavba vedena jako veřejně prospěšná. Na stavbu bylo v srpnu 2006 vydáno územní rozhodnutí a projektová příprava pokračovala vyhotovením dokumentace pro stavební povolení. Dokumentace DSP byla dokončena v roce 2008. Před podáním žádosti o stavební povolení však byly všechny práce na většině dálničních staveb v ČR, včetně stavby D1 0136, pozastaveny. Projekční práce se znovu rozběhly na konci roku 2013, kdy byl na pokyn objednatele vyhotoven „Návrh na posouzení úsporných opatření“. Jako hlavní úsporná opatření, která měla být do dokumentace zapracována, lze uvést změnu tvaru MÚK Přerov – sever, změna tvaru MÚK Přerov – západ, zrušení přeložky komunikace odvádějící dopravu z obce Bochoř, úpravu přeložky silnice II/436 mezi Přerovem a Bochoří, doplnění mostu pod dálnicí v trase stávající sil. II/436 mezi Bochoří a Přerovem pro zajištění bezpečnějšího převedení pěší a cyklistické dopravy. Zapracování těchto zásadních změn do projektové dokumentace znamenalo vrátit celý povolovací proces do územního řízení, respektive k podání žádosti o změnu územního rozhodnutí.

Základní údaje o stavbě:
Hlavní trasa:
Délka: 10,1 km (km 75,300 – 85,400)
Kategorie: D26,5/120
Počet stavebních objektů stavby: 228
Mostní objekty:
Na dálnici: 9
Nad dálnicí: 3
Na ostatních komunikacích: 2
Délka mostních objektů: 1 907 m
Mimoúrovňové křižovatky:
Počet: 3 (délka větví 7 089 m)
Protihlukové stěny:
Počet objektů: 5 (délka 4099 m)
Opěrné zdi:
Počet objektů: 3 (délka 408 m)
Celkový objem zemních prací:
Násypy: 3 211 000 m3
Výkopy: 738 000 m3
Předpokládaná cena stavby: 5 968 568 000 Kč (bez DPH)

Návrh trasy a technického řešení je průsečíkem celé řady okrajových podmínek, které bylo nutné splnit s ohledem na platný územní plán, dodržení normových požadavků, ochranu životního prostředí, průchod trasy dálnice inundačním územím a areálem chemického závodu Precheza a. s., blízkost letiště Přerov apod.. V oblasti letiště Přerov je nutné vést niveletu hlavní trasy v úrovni stávajícího terénu z důvodu průchodu ochranným pásmem vzletového a přibližovacího prostoru letiště Přerov. V návaznosti na tuto skutečnost bylo potřeba upravit i návrh rozmístění portálů dopravního značení, které zde nemohou být umístěny, aby netvořily pevnou překážku ve zmíněném ochranném pásmu. Jedná se o úsek dlouhý cca cca 1 030 m. Dále jsou v tomto úseku podél hlavní trasy navrženy ochranné sypané hrázky převyšující niveletu dálnice o cca 1 m. Ochranné hrázky zajišťují ochranu dálnice při povodních až do průtoku Q100 s půlmetrovou rezervou.
Dálnice byla v původním projektu navržena na návrhovou rychlost 120 km/h. Následně došlo v ČSN 73 6101 k zavedení pojmu směrodatné rychlosti a návrhové prvky dálnice musely být ověřeny i pro směrodatnou rychlost 130 km/h. Do dokumentace jsou proto zapracovány úpravy rozšíření SDP pro zajištění dodržení rozhledu nutného pro zastavení vozidla, svodidla v SDP jsou navržena v krajní poloze apod. U největších mostních objektů (SO 201, SO 208, SO 209) je v ucelených úsecích, mezi přejezdy SDP, navrženo rozšíření jednotlivých jízdních pásů, aby bylo v případě plánované údržby mostních objektů možné vést dopravu po jednom jízdním pásu v režimu 2+2.

Odvodnění dálnice je řešeno dálniční kanalizací, která odvádí dešťovou povrchovou vodu do záchytných usazovacích nádrží, respektive do retenčních nádrží, vybavených odlučovači ropných látek a následně je voda svedena do přilehlých vodotečí. V prostoru u letiště Bochoř se nachází v km 81,100 retenční nádrž, do které je sváděna dešťová voda z cca dvoukilometrového úseku dálnice. Z této retenční nádrže nelze dešťovou vodu odvést gravitačně do nejbližší vodoteče, a proto je navrženo výtlačné potrubí s čerpací stanicí, které zajišťuje přečerpávání dešťové vody do jiné dálniční kanalizace, ze které je již přečištěná dešťová voda svedena gravitačně do řeky Bečvy.


Součástí stavby jsou také přeložky venkovních vedení velmi vysokého napětí, vysokého napětí, nízkého napětí a sdělovacích kabelů. Úsek D1 0136 bude vybaven dálničním systémem SOS, který zahrnuje vybudování meteostanic, ze kterých budou data odesílána na velkoplošné proměnné dopravní značky. Součástí stavby jsou také automatické sčítače dopravy, kamerový dohled a hlásky SOS.
Z objektů trubních vedení je ve stavbě uvažováno s přeložkami vysokotlakých plynovodů (5 přeložek) a také s přeložkou parovodu v oblasti MÚK Přerov západ.
V místech křížení dálnice s železničními tratěmi jsou navrženy přeložky drážních objektů. Celkem je ve stavbě
uvažováno 25 stavebních objektů dráhy.
V rámci projektové přípravy byla zpracována hluková studie, která posuzuje stavbu z hlediska maximálních povolených hygienických limitů ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru obytných staveb v území poblíž nové dálnice D1 0136. Ze závěrů hlukové studie vyplývá požadavek na realizaci 5 protihlukových stěn (PHS) a ve vybraných úsecích bude obrusná vrstva nahrazena speciální nízkohlučnou asfaltovou směsí. Nejvyšší PHS je navržena v oblasti Dluhonic. Její geometrie je proměnná a dosahuje celkové výšky až 7,0 m. Tato protihluková stěna začíná na dálniční estakádě SO 209 vlevo, probíhá přes celou její délku a pokračuje dále po násypovém tělese za estakádou až k MÚK Přerov – sever. Návrh protihlukových stěn zajišťuje dostatečnou ochranu okolní obytné zástavby před hlukem z dopravy. Návrh protihlukových stěn je proveden pro výhledový rok 2040 a počítá s nárůstem intenzity automobilové dopravy. Kromě protihlukových stěn je navržena na dálniční estakádě SO 209 vpravo, v místě křížení s řekou Bečvou, ochranná stěna o výšce 4,0 m. Tato stěna délky 200 m zabrání vletu ptáků do průjezdného prostoru dálnice. Jedná se o požadavek Migrační studie, která předpokládá zvýšenou koncentraci ptáků a netopýrů pohybujících se v ose biokoridoru podél řeky Bečvy.
Se stavbou dálnice budou provedeny vegetační úpravy, které spočívají v návrhu výsadeb zeleně na zemním tělese hlavní trasy dálnice a navazujících komunikacích. Vybrané úseky dálničních svahů jsou navrženy k osetí travnobylinnou směsí, která poskytuje lepší životní podmínky pro drobné živočichy. Návrh vegetačních úprav zajistí optimální začlenění stavby do krajiny. Výsadba zeleně u objektů určených k migraci živočichů poskytne potřebný úkryt pro jednotlivé druhy živočichů a zlepší podmínky pro samotnou migraci zvěře. Pro ochranu životního prostředí je také navrženo oplocení dálnice, které eliminuje srážky zvěře s projíždějícími automobily. Oplocení zároveň navádí zvěř k migračním objektům – mosty, propustky.

Mezi nejvýznamnější stavební objekty mimo hlavní trasu dálnice patří:

SO 104 MÚK Přerov – sever

Předmětem objektu 104 je mimoúrovňová křižovatka situovaná severozápadně od města Přerov rozprostřená po obou stranách dálnice D1. Jedná se o dálniční typ útvarové křižovatky v oblasti rozhraní dálnice D1 úsek 0136 a 0137. Navazujícími stavbami jsou D55 Kokory – Přerov, I/55 MÚK s ČD Přerov – Předmostí a D1 0137 Přerov – Lipník nad Bečvou.
Křižovatka je navržena jako útvarová dálniční křižovatka v celkovém počtu 13 větví. Ty jsou navrženy jako jednosměrné jednopruhové nebo dvoupruhové. Jednotlivé jízdní pruhy větví se připojují mezi sebou přídatnými pruhy nebo vytváří průpletové úseky. Křižovatka je svým tvarem navržena jako všesměrná na bázi okružního principu. Mimoúrovňová dálniční křižovatka v navrhovaném stavebním uspořádání zahrnuje krátké průpletové úseky délky menší než 150 m, které nelze objektivně kapacitně posoudit dle TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích. Dle doporučení těchto technických podmínek byla provedena mikrosimulace křižovatkových pohybů, která hodnotí kapacitu křižovatky pro výhledový rok 2040 jako vyhovující.
Hlavními tepnami křižovatky jsou 4 hlavní křižovatkové větve, které společně tvoří budoucí tvar MÚK. Do těchto větví se připojují další méně či více zatížené větve. Celá křižovatka je složena z direktních a semidirektních větví.
MÚK obsahuje celkem 3 mostní objekty, dva z nich vedou přes těleso dálnice, třetí mostní objekt je navržen v místě jednopruhové větve. Dále si křižovatka vyžádala návrh dvou opěrných zdí. Tyto zdi slouží k oddělení jednotlivých větví od dálnice či od křižovatkových větví, z důvodů vyrovnání výškového rozdílu.
Část křižovatkových větví je navržena s nízkohlučným asfaltovým krytem dle požadavku hlukové studie. Nízkohlučný asfalt v kombinaci s návrhem protihlukových stěn v prostoru MÚK Přerov – sever zajišťuje ochranu před hlukem z dopravy v místní části Přerov – Předmostí.

SO 209 Estakáda v km 82,973 přes Bečvu a žel. trať Olomouc  – Přerov

Mostní estakáda SO 209 začíná cca 500 m za stávající silnicí II/434 Přerov – Tovačov a převádí trasu novostavby dálničního úseku D1 0136 západně od Přerova stísněným prostorem mezi odkališti sádrovce, dále překračuje řeku Bečvu vč. jejího inundačního území, výrobní areál chemických závodů Precheza, a. s. (železniční vlečku, interní komunikace, technologické konstrukce a skládku zelené skalice), meliorační kanál, čtyřkolejnou elektrifikovanou železniční trať SŽDC Olomouc – Přerov a Olomouc – Lipník nad Bečvou, silnici III/01857 Přerov – Dluhonice a na svém konci se dotýká východního okraje zástavby místní části Dluhonice, kde estakáda končí cca 1200 m před napojením stavby (MÚK Přerov – sever) na úsek D1 0137.
Základním požadavkem na SO 209 bylo nalezení optimální konstrukční varianty (ekonomické řešení z hlediska primárních pořizovacích i následných provozních nákladů) souvislého přemostění zájmového území s větším množstvím různých překážek (řeka, pozemní komunikace, vlečka, trať SŽDC, výrobní a skládkový areál soukromého vlastníka,…), které logicky znamenají velkou variabilitu rozpětí (30 m ~ 69 m) jednotlivých mostních polí. Při volbě samotné NK bylo dále nutno přihlédnout k poměrně nepříznivým základovým poměrům v dané lokalitě (v podloží jsou vesměs málo únosné neogenní jíly F8), k výrazné agresivitě podzemních vod (sírany, pH) a také k přítomnosti blízkých provozovaných skládek červeného sádrovce (v jižní části mostu) a zelené skalice (ve střední části mostu v areálu společnosti Precheza a. s.), které mohou být za určitých podmínek významným zdrojem škodlivých chemických sloučenin i pro konstrukční materiály (ocel a zejména beton) v nadzemních částech estakády.
Výběr lehčí a výrazně flexibilnější spřažené ocelobetonové varianty NK mostu se příznivě projeví na výsledných parametrech založení estakády. V krajních částech estakády bylo možné navrhnout standardní dvoutrámovou NK (pro mostní pole rozpětí 30 m  ~ 42 m) ve více úsporné variantě s otevřeným průřezem HN (tvaru nesymetrického I), ve střední části mostu (pro mostní pole rozpětí 42 m ~ 69 m), v průchodu nad skládkou zelené skalice, byl objednatelem výsledně upřednostněn méně ekonomický základní tvar HN (uzavřený průlezný komorový průřez), který je však s ohledem na agresivní okolí v tomto kritickém úseku více příznivý pro budoucí údržbu během celé životnosti mostu.
Dalším požadavkem je bezpečné převedení dálniční komunikace ve zvoleném šířkovém uspořádání a v návrhové kategorii D28/120 (vč. rozšíření levé NK pro zajištění požadovaného rozhledu v R=1 350 m dle ČSN 73 6101). Podrobným statickým výpočtem byla v projektu prokázána a s přiměřenou bezpečností zajištěna požadovaná návrhová únosnost všech hlavních nosných částí mostu dle souboru platných ČSN EN 1990-1997.
Návrhová životnost estakády SO 209 se předpokládá standardní – 100 let.

 

Estakáda v km 82,973 přes Bečvu a železniční trať Olomouc – Přerov

Základní údaje o estakádě:
Mostní otvory: 20 – 1x hlavní + 19x vedlejší
Délka nosné konstrukce (v ose D1): 926 m
Délka přemostění (v ose D1): 922 m
Délka mostu (v ose D1): 941 m
Rozpětí (v ose D1): 30,000 + 4x 42,000 + 48,000 + 69,000 + 54,000 + 51,000 + 2x 42,000 + 2x 54,000 + 2x 60,000 + 2x 42,000 + 2x 39,000 + 30,000 = 924,000 m
Volná šířka mostu: 15,2 m (levá NK) + 12,5 m (pravá NK)
Niveleta mostu: stoupá v konstantním spádu 0,5 %

V současné době je na stavbu D1 0136 vyřizována změna územního rozhodnutí. Předpoklad vydání územního rozhodnutí je uvažován na jaře 2019. Následovat by mělo vydání stavebního povolení a výběr zhotovitele stavby. Vzhledem ke stávající neúnosné dopravní situaci uvnitř města Přerova, kdy je veškerá tranzitní doprava vedena přes komunikace s nevyhovujícím prostorovým uspořádáním v centru města, je nutné všemi dostupnými prostředky zajistit co nejrychleji vydání potřebných správních rozhodnutí, které otevřou cestu stavbě D1 0136 k realizaci.

Ing. Ivo Kišš
Hlavní inženýr projektu

DOPRAVOPROJEKT BRNO
Kounicova 271/13, 602 00 Brno
www.dopravoprojekt.cz

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři